Filmový kvíz spusťte zde |
Jak dostat tatínka do polepšovny (1978)
„Dvojka“ k předcházejícímu filmu Jak vytrhnout velrybě stoličku v mnohém jedničku předčila. Tomášek Holý byl dokonce na filmovém festivalu v Monte Carlu vnímán jako nejzářivější dětská hvězda od dob Shirley. Ve filmu doopravdy „horolezčil“ a dokonce přispěl ke scénáři některými novotvary. Ujalo se třeba: „Ono se to nějak zašprclo.“
Šíleně smutná princezna (1968)
Nejen kouzlo Helenky Vondráčkové a Václava Neckáře v podpatcích, který „maloval srdce jedním tahem“ v rytmu geniálního, tehdy sotva plnoletého muzikanta Jana Hammera mladšího, ale i dvojsmysly a metafory (hlavně z úst dvou rádců), udělaly z hudební pohádky Bořivoje Zemana hit. Kulisu pohádce dělal slovenský zámek Bojnice, ale onu „krásnou zahradu“ byste tam hledali marně – ta zdobí zámecký park v Blatné.
Slunce, seno, jahody (1983)
Díky filmové trilogii Slunce, seno (nejdřív jahody, pak v roce 1989 pár facek a o dva roky později erotika), plné nezapomenutelných postav a legendárních hlášek, se Hoštice u Volyně v jižních Čechách staly jednou z nejslavnějších vesnic u nás. Režisér Zdeněk Troška se tam narodil, nějakou dobu v malebné obci bydlel také zpěvák Michal Tučný. Tehdejší režim se na komedii dost vyřádil a vystřihal velké množství záběrů. Film se dokonce nedočkal oficiální premiéry a promítal se v jediném pražském kině.
Léto s kovbojem (1976)
V příběhu podle knihy Jaromíry Kolárové nikdo nepochybuje o tom, že kovboj Honza a doktorka psychologie Doubravka se k sobě nehodí ani za mák – a jak to nakonec dopadlo! Natáčelo se hlavně v okolí České Lípy, kde měli režisér Ivo Novák a kameraman Rudolf Milíč chalupu. Doubravka se s Honzou poprvé potká u jezírka v Malé Lečici a chata, kde se natvrdlý Boba drtí na zkoušku z medicíny, stojí v obci Hradištko.
Na samotě u lesa (1976)
Ke scénáři Zdeňka Svěráka inspirovalo jeho vlastní hledání vhodné chaloupky ke koupi. Zakoukal se tehdy do jedné, jejímž majitelem byl důchodce Lukšíček. Prý dva roky sliboval, že prodá krávu a na jaře už nezaseje… Josefa Kemra, kterému v době natáčení bylo jen čtyřiapadesát, režisér Menzel prosadil jen tak tak – komunisty nakonec obměkčil fakt, že herec uměl zacházet s kosou.
