Rudou barvou dneska září sedmička v mém kalendáři, slabikovali jsme ve druhé třídě základní školy z čítanky. Byla tuhá normalizace a veršovánka nám měla připomínat výročí Velké říjnové socialistické revoluce v Rusku. Že prý je to velký svátek všech pokrokových lidí na celém světě, nejšťastnější den lidstva. „Se Sovětským svazem přišla bída na zem,“ slýchal jsem později 7. listopadu v hospodách. Ale jen potichu, aby znevažování vítězství dělníků a rolníků neslyšely nepovolané uši.
Se svátky je to prostě někdy složité. Užili jste si Ježíška? Výročí Kristova narození slavíme bez ohledu na to, jestli tomu dávnému příběhu věříme, nebo ne. Vánoce jsou šťastným dnem i proto, že se sejdeme s blízkými, dobře se najíme a rozdáme si dárky. Ve skutečnosti nikdo netuší, který rok a den se Kristus narodil. 25. prosinec byl křesťanskou církví zvolen až někdy ve 3. století, údajně proto, aby Vánoce překryly pohanský svátek slunovratu. Existují sice i jiná vysvětlení, ale hezky to ukazuje, jak složité je označovat nějaký konkrétní den za šťastný pro celé lidstvo.
2. července bychom měli slavit jako svátek, kdy se podařilo nasytit lidstvo. Revoluce v zemědělství umožnila zlevnit potraviny a nasytit miliardy lidí.
