Letošní mistrovství světa se koná od 24. do 29. března v O2 areně. Co musí člověk splnit, aby se na ně dostal?
Je nutné získat na mezinárodních závodech určitý počet bodů za technická kritéria, tedy za skoky, piruety a krokové pasáže, a to v krátkém programu i ve volné jízdě.
A jak se to v této sezoně podařilo vám?
Limity jsem sice splnila, jenže v sólové kategorii máme jen jedno místo. Prioritu má vždy vítězka mistrovství republiky, pokud ta kritéria splňuje. A protože se mi letos vyhrát nepovedlo, jsem momentálně v pozici náhradnice.
Start na domácím šampionátu byl cílem, ke kterému jste dlouhodobě směřovala. Jak těžké bylo smířit se s tím, že se ho nezúčastníte?
Samozřejmě mě neúčast mrzí, ale takový je sport. Titulů jsem mohla mít na kontě celkově víc, takže podobné pocity už znám. V tomto případě však byla situace bolestivější, protože bodové limity na mistrovství světa jsem měla splněné už v době mistrovství České republiky. Věděla jsem, že na šampionát výkonnostně mám, stačilo „jen“ vyhrát republiku. O to větší zklamání bylo, když se mi zrovna na domácím mistrovství nezadařilo.
Pochopila jsem, že úspěch nestojí jen na drilu na ledě, ale i na práci mimo něj. Řekla bych, že psychika tvoří možná až sedmdesát procent výkonu.
