Spoustu z nás doslova vycvičili v tom, abychom toho po sobě i po ostatních co nejvíc kontrolovali. Doma, ve škole a později taky v práci je kontrolní chování podporováno a oceňováno. Jaké jsou důsledky? „Nenávidíme nejistotu. Jsme toxikomani závislí na kontrole. Když cítíme, že chybí, dělá se nám zle. Pociťujeme nervozitu a stres. Proto se necháváme vést značkami,“ charakterizoval tohle nastavení švédský obchodní teoretik Jonas Ridderstrale.
S intenzivní a dlouhodobou kontrolou jsou samozřejmě spojeny obrovské náklady – za oběť jí padají zejména radost, klid, svoboda, energie, tvořivost, lehkost, spolupráce a láska.
