Chrání před depresí a psychickými problémy
Plně kojit své dítě alespoň šest prvních měsíců života doporučuje maminkám nejen pět laktačních poradkyň z pěti, ale také Světová zdravotnická organizace a vědecké týmy ze Spojených států amerických.
„Výsledky naší studie ukázaly, že kojení nemá pouze krátkodobé a dlouhodobé zdravotní benefity pro dítě, ale také jsme zjistili jeho pozitivní vliv na duševní zdraví matek,“ uvedl pro Daily Mail doktor Sangshin Park z Brownovy univerzity.
Jeho tým přišel na to, že matky, které plně kojily své děti minimálně půl roku od narození, vykázaly téměř o 70 % menší pravděpodobnost duševního onemocnění. A čím víc dětí měly, tím byly výsledky lepší, ukázala studie, jíž se zúčastnilo více než 12 000 žen nad padesát let.
Ukázalo se také, že riziko deprese klesá o 29 procent s každým dalším kojeným dítětem a téměř o deset procent s každým dalším rokem kojení. U žen, které kojily alespoň 47 měsíců, byl zaznamenán pokles rizika deprese o 67 procent ve srovnání s těmi, jež kojily méně než dva roky.
Odborníci ovšem upozorňují, že nejde jen o duševní choroby, ale také o celkovou pohodu novopečených maminek. Při kojení se uvolňuje hormon oxytocin, který pomáhá redukovat hladinu stresového hormonu kortizolu. Matky, které plně kojí, jsou celkově klidnější, vyrovnanější a lépe spí.
Snižuje riziko rakoviny ženských orgánů
Další výzkumy také prokázaly, že dlouhodobé kojení snižuje riziko onemocnění rakovinou prsu, vaječníků nebo děložní sliznice. Z dosud zveřejněných studií vyplývá, že kupříkladu pravděpodobnost propuknutí rakoviny prsu klesá o čtyři procenta s každým rokem kojení, protože během něj dochází k poklesu tvorby estrogenu, který je odpovědný za nebezpečné změny v buňkách.
U rakoviny děložní sliznice se snižuje riziko oproti ženám, které nekojily, dokonce o jedenáct procent, podobný účinek má podle vědců dlouhodobá laktace také v případě rakoviny vaječníků.
Oddaluje obnovení menstruace
Říká se, že žena, která kojí, nemůže otěhotnět, protože neovuluje. Není sice radno na to stoprocentně spoléhat, ale zbavení se menstruace je příjemné a mimo jiné s sebou nese příslib, že nebudete trpět nedostatkem železa.
„Kojení způsobuje produkci prolaktinu, který blokuje estrogen a progesteron, takže nedochází k ovulaci,“ vysvětluje certifikovaná laktační poradkyně Heather Kellyová. „Když pak hladina prolaktinu začne klesat, tyto dva hormony se opět přihlásí ke slovu a vrátí se jak ovulace, tak samozřejmě menstruace,“ dodává.
K poklesu prolaktinu ovšem může po čase dojít i v případě, že kojíte plně. U některých maminek se menstruace objeví šest až osm měsíců po porodu, jiné hlásí její příchod i později než po roce.
Pomáhá získat zpět vysněnou figuru
Mnoho maminek po porodu trápí kilogramy nabrané v těhotenství, zejména ty, jež se usadily v oblasti pasu a boků. Není to ovšem jen estetický problém - břišní tuk je podle odborníků zákeřným nepřítelem, protože se s ním pojí civilizační choroby včetně srdečních či metabolických.
Právě dlouhodobé kojení může ovšem maminkám pomoci zhubnout v problematických partiích a tohoto nebezpečného tuku se zbavit.
Studie doktorky Eleanor Schwarzové z Pittsburské univerzity v USA například ukázala, že matky, které nikdy nekojily, měly o 28 % více břišního tuku a o šest centimetrů víc v pase během svého dalšího života oproti těm, jež krmily své děti z prsu po dobu tří a více měsíců.
„ A bohužel právě břišní tuk je v pozdějším věku skutečně ten nejnebezpečnější ,“upozorňuje doktorka Schwarzová.
Chrání před civilizačními nemocemi
Choroby srdce a krevního oběhu patří ve světě mezi největší zabijáky. A právě kojení může podle doktorky Schwarzové pozdější riziko infarktu nebo cévních příhod výrazně snížit.
V rámci velké studie, které se zúčastnily ženy po menopauze, její tým zjistil, že čím déle ženy kojily své děti, tím nižší vykazovaly riziko srdečního onemocnění ve vyšším věku.
Dámy, které uvedly, že krmily své děti z prsu více než rok, měly také méně často potíže s vysokým krevním tlakem a cholesterolem, cukrovkou 2. typu nebo chorobami srdce ve srovnání s ženami, jež nikdy nekojily.
Kromě toho se ukázalo, že ženám s bohatou laktační historií rovněž hrozí menší riziko autoimunitních onemocnění či alergických reakcí organismu, jako jsou roztroušená skleróza, revmatoidní artritida, astma nebo celiakie.
„Zatímco v minulosti se o prospěšnosti kojení hovořilo převážně v souvislosti se zdravím dětí, měli bychom si uvědomit, že laktace v řádu několika měsíců, ideálně nejméně jednoho roku, má nezanedbatelně pozitivní vliv na budoucí zdraví maminek,“ upozorňuje doktorka Schwarzová.
