Příběh Kamily Bude zase normální?
Žijeme s manželem v panelovém domě v jednom větším městě, oba pracujeme a aktuálně oba také docela trpíme. Vrásky na čele nám přidělává náš jediný syn.
Když nám ani ne ve dvaceti oznámil, že se stane otcem, trochu nás to šokovalo, ale na vnouče jsme se začali hned těšit. Uvažovala jsem i o tom, že bych skončila v zaměstnání, abych synovi a jeho nastávající pomohla. V té době jsem ještě netušila, s kým se pustil do zakládání rodiny
Jeho milou jsem viděla jen ve dveřích, když mi ji představil. Hezká holka, říkala jsem si, ale připadala mi taková otrhaná a ušmudlaná. Svěřila jsem se manželovi, který mě však odbyl, že zkrátka nerozumím dnešní módě, a tím to skončilo. Přestala jsem to řešit, hlavně že je syn šťastný.
A on možná šťastný i byl, dítěte se nemohl dočkat, jen mě trochu začaly udivovat jeho názory a teorie. Bydlel ještě u nás, se svou láskou si plánoval něco najít. Samozřejmě jsme s mužem přislíbili, že mladým pomůžeme do začátku, mysleli jsme třeba na pronájem menšího bytu, ale syn přišel s tím, že by si chtěli koupit dům.
Našla jsem lásku, ale dcera mého přítele je nevychovaný spratek, trápí Martu |
Kroutila jsem hlavou, kde na to chtějí vzít, a hned se ho ptala, jak se o barák bude starat. Nikdy jsme totiž neměli ani zahradu nebo chatu, syn taky dvakrát zručný není. „To je starší domek, není až tak drahý a všechno se naučím,“ odvětil a já se zmohla jen na „aha“.
Enviromentální úzkostTento relativně nový problém neumí ještě stoprocentně pojmout ani odborníci, už jen proto, že běžné rady na téma, „jak se nenervovat“, nedávají smysl. Normálně se totiž soustředíte na to, že musíte změnit životní styl a každodenní návyky. V případě obav o budoucnost přírody a celé planety jste ale návyky už změnili a to, jestli budete chodit dřív spát nebo pít méně kávy, na životní prostředí jaksi mít vliv nebude. Environmentální úzkost, jíž mohou trpět i dospělí, ale především dospívající, je jako reakce na nezvratné změny v přírodě tak trochu oprávněná. A postižený často nemá chuť vůbec dál existovat, protože není schopen ovlivnit budoucnost planety. |
Potom se rozhodl, že nám objekt, který vybrali, ukáže. Šla jsem do kolen, nebyl to dům, ale ruina. „Jak v tom chcete žít a vychovávat dítě?!“ šílela jsem, ale jeho drahá mě drsně uzemnila. „My budeme naše dítě vychovávat skromně, s láskou k přírodě, nepotřebujeme se topit v luxusu a nadbytku jako někteří,“ sdělila vyčítavě a probodávala mě u toho pohledem.
„Nepovažuju koupelnu, kuchyň a obvodové zdi za luxus,“ odsekla jsem, ale ona jen odfrkla a naznačila, že se s neznabohem jako já nebude bavit. Apelovala jsem na syna, aby aspoň on měl zdravý rozum, ovšem zřejmě o něj už taky přišel. „Nám to stačí, budeme žít ekologicky,“ pravil.
Nevěděla jsem, zda se mám smát nebo plakat. Uběhl víc než rok a já už se nesměju vůbec. Syn nás s mužem hodil přes palubu. Vegetuje v ruině, kde žije „v souladu s přírodou“, v překladu jako bezdomovec, a my mu nevoníme, protože jsme příliš městští a konzumní.
Nechce nám půjčovat vnučku, můžeme se na ni maximálně přijet podívat k nim. Ale nesmíme jí nic vozit. Prý bychom jim dceru jen kazili, oznámil mi, když jsem mu přinesla jednou v dobré vůli jednorázové pleny a nějaké oblečení pro malou. A ještě mě osočil, že záměrně zabíjím planetu, když kupuju takové věci.
Myslela jsem to dobře, ale on se choval jako cvok, což je teď takový standard. Dřív byl úplně jiný, ekologie mu byla ukradená, sotva jsem ho donutila třídit odpad, pod vlivem partnerky se však změnil. Působí, jako kdyby něco bral, papouškuje její moudra a my, jeho rodiče, jsme pro něj na úrovni obtížného plevelu.
Jistě, je záslužné, že myslí na naši planetu, ale copak není rodina základem všeho? I v té jeho přírodě žijí zvířata ve smečkách a neodhánějí od sebe starší členy z takovýchto důvodů. Nehledě na to, že já funguju celkem uvědoměle, neplýtvám, podporuju lokální zemědělce, ale všechno má nějaké meze. Jenže on je teď ztratil.
Otázkou zůstává, zda bude zase někdy normální, nebo to bude ještě horší. Jsem z toho vážně smutná a manžel také, chtěli bychom zpátky našeho neekologického syna...
Kamila
Co by měla Kamila dělat? Hlasujte v anketě na další straně.
