Osmadvacetiletá Petra se s Michalem seznámila na gymnáziu. Bezhlavě se do něj zamilovala. Chodili spolu celou střední školu a první dva roky vysoké. Už během prvního ročníku si však Petra uvědomila, jak se Michal změnil. Přestal hrát fotbal, kterému se věnoval od dětství, ztloustnul a stal se z něj pecivál. Jediné, co jej dokázalo spolehlivě vytrhnout z letargie, bylo pozvání na pivo od kamarádů.
Petru takový vztah brzy omrzel a rozešla se s ním. "Michal to tehdy nesl špatně," vzpomíná Petra. "Vždycky byl tak trochu cholerik, ale po našem rozchodu se to ještě zhoršilo. Křičel na mě, vztekal se, dokonce na mě jednou vztáhl ruku." Jeho chování Petru jen utvrdilo v tom, jak dobře udělala, když se s ním rozešla.
"Skoro dva roky po našem rozchodu jsem s ním nebyla v kontaktu. Prostě jsem vymazala jeho číslo z telefonu a zpřetrhala všechny vazby. Ze školy ho vyhodili, takže jsme se nepotkávali už ani tam."
Jejich životní cesty se opět protnuly až před rokem, když se potkali na třídním srazu gymnázia. "Překvapilo mě, jak dobře vypadal. Zhubl, choval se přátelsky, mluvil o tom, jak moc se změnil. Opravdu na mě udělal dojem, a tak jsem dala na jeho prosby a s přátelstvím souhlasila."
Zpočátku vše fungovalo. Chodili spolu na kafe, občas do kina, mluvili o bývalých i současných vztazích. Prostě všechno klapalo. "Pak ale začal mít rýpavé poznámky," vybavuje si Petra. "Protože mě dobře znal, věděl přesně, kam zamířit, aby mě zranil. Tušil, že mě zpátky už nikdy nezíská, a tak se mi snažil aspoň ubližovat. Naše přátelství jsem okamžitě ukončila."
Život je příliš krátký na to, abyste v sobě roky chovala zášť k někomu, s kým jste strávila významnou část svého života, na kterém vám záleželo a s nímž nadále sdílíte společné vzpomínky.
Přátelství však není něco, co vybudujete lusknutím prstu. Nerodí přes noc - a už vůbec ne s bývalou láskou. Tak jako nějaký čas trvalo, než váš prvotní cit přerostl ve vztah, bude nějaký čas trvat, než se ze vztahu vyvine přátelství. Pokud se vám to však podaří, znamená to, že jste schopni oprostit se od romantického vztahu a postavit se jeden druhému do očí jako dvě individuální, plnohodnotné bytosti.
Odluka někdy jen prospěje
Zásadní roli pro rozvoj přátelství hraje skutečnost, zda jste k rozchodu dospěli vzájemně, nebo zda byl jednostrannou záležitostí. Pokud totiž partneři dojdou k odloučení společně, bývá mnohem snazší domluvit se na vzájemných pravidlech.
V naprosté většině rozchodů se však jeden v páru rozcházet nechtěl a k opačnému pohlaví stále chová city. V tomto případě je určitě lepší domluvit se na vzájemné odluce. Pokud má přátelství stát na pevných základech, je nezbytné, aby ani jeden v páru neměl snahu vztah obnovit a přátelství využívat jen jako způsob, jak zůstat se svou láskou v kontaktu.
"Když se Honza se mnou rozešel, měla jsem pocit, že skončil svět," vzpomíná Klára na své pocity po rozchodu. "Byli jsme spolu skoro pět let a všichni naši známí nás považovali za dokonalý pár. A pak to jednoho dne skončilo. Jako rána z čistého nebe. Prý se zamiloval."
Klára na svého bývalého přítele nedokázala zapomenout. Neustále mu volala, zvala ho na obědy, na kávu, prostě dělala všechno proto, aby s ním mohla trávit co nejvíc času. "Chtěla jsem, aby si uvědomil, že vlastně miluje mě a ne tu novou. Nakonec jsme skončili v posteli. Byla to chyba. Oba jsme to věděli a stejně jsme to udělali," popisuje Klára vyústění jejich vztahu.
"To byl definitivní konec. Od té doby jsme se přestali vídat. Když se dneska potkáme, pozdravíme se, ale tím to končí. Chybí mi. Chybí mi každý den, ale dobře vím, že přátelství s ním pro mě prostě není možné."
Právě ztráta kontaktu s blízkým člověkem je jedním z hlavních důvodů, proč jsou rozchody tak bolestivé. Následné přátelství sice může vést ke vzájemnému vyjasnění problémů, které k rozchodu vedly, a k případnému obnovení vztahu, ale ve většině případů je jen prodlužováním bolesti a oddalováním nezbytného konce. Přátelstvím totiž riskujete nové zklamání a další odmítnutí, které může být mnohem bolestnější, než to první.
Pokud se však rozhodnete, že to přece jen zkusíte – nakonec každý vztah představuje riziko zklamání - mějte na paměti tyto základní pravidla:
1. Odpočiňte si od sebe
Pokud chcete dát společnému přátelství opravdu šanci, pamatujte, že minimálně prvních pár dní po rozchodu se musíte vyvarovat jakéhokoli kontaktu se svým bývalým partnerem. Žádné návštěvy, žádné telefony, žádná elektronická pošta.
Vždy pochopitelně záleží na konkrétním vztahu – na jeho vážnosti a délce - ale obecně platí, že budete potřebovat alespoň měsíc na to, abyste se z rozchodu "vyléčila." Zapomeňte na každodenní fňukání do telefonu a páteční kina v jeho společnosti. Omezte kontakt na nezbytné minimum. Nějakou dobu vám totiž potrvá, než svůj život a denní režim přizpůsobíte životu singl, a to půjde skutečně obtížně, když budete mít svého bývalého neustále po boku.
2. Neházejte na něj špínu
Rozchody jsou těžké. A jsou-li čerstvé, jsou o to těžší. Proto zatněte zuby a zakažte si jakékoli propírání špinavého prádla. Nevytahujte staré, dávno promlčené spory. Neočerňujte ho. Ani před ním, ani za jeho zády. Nechte minulost minulostí. Pokud to se snahou zůstat přáteli myslíte opravdu vážně, pomlouváním jeden druhého k němu nedospějete nikdy.
3. Dejte mu jasně najevo, kde jsou vaše limity
Dospěla jste do fáze, kdy jste schopná přirozené komunikace, přesto jsou vám některé věci nepříjemné. Například, když ve vaší přítomnosti barvitě líčí klady své nové přítelkyně, rozplývá se nad jejími vnadami a ještě čeká váš odborný posudek.
Dejte mu jasně najevo, že je vám to krajně nepříjemné. Nesnažte se to překousnout, prostě mu to řekněte. Hned od začátku je nutné vymezit si mantinely, kam až vaše společná konverzace může zajít. Zprvu se vám tato pravidla mohou zdát omezující, ale nikde není psáno, že se za pár měsíců nebudete cítit jistěji a témata nových lásek sama nenadhodíte. Ale neuspěchejte to. Všechno chce svůj čas.
4. Neoprašujte minulost
Když se jednou rozhodnete pro přátelství se svým bývalým, vyvarujte se myšlenkovým toulkám minulostí. I z arogantního narcisty se může časem vyklubat empatický kamarád. Nikdy se to však nedozvíte, když mu budete neustále předhazovat jeho chyby a shazovat ho větami typu: "No, jo, ty jsi nikdy nebyl moc dobrý v tom či onom…"
5. Nebojte se změnit názor
Možná se zuby nehty snažíte udržet přátelství se svým bývalým, protože se od něj nedokážete odpoutat a neumíme si představit, že by ve vašem životě najednou nebyl. Je to pochopitelné. Některé vztahy jsou natolik silné a výjimečné, že se vyplatí za ně bojovat.
Nebojte se však ustoupit ze svého porozchodového slibu, že zůstanete přáteli až za hrob, pokud cítíte, že váš vztah k němu chladne. Ať už z důvodu, že je přátelství s ním pro vás prostě příliš bolestivé, nebo jednoduše proto, že už vám nedává nic – ani jako přítel ani nikterak jinak.
Odborná spolupráce: Mgr. Ludmila Jakovcová, klinická psycholožka
