Oslavila jste pátého června kulaté narozeniny. Vnímáte, jak běží čas?
Život krásně plyne a utíká to, samozřejmě čím dál rychleji, od osmnácti let žiju hudbou a pořád přichází něco nového. Až teď jsme všichni vybočili a byla to moje první pauza. Na začátku roku jsem se po vánočních koncertech cítila unavená a rouhala jsem se, že bych potřebovala asi rok pauzu... a pak přišla. Pro všechny. Žádné významné milníky ve svém životě nevnímám.
Vydáváte CD Best Of Jitka Zelenková. Jak jste vybírala to nejlepší?
Byla to malinko výzva, ale nepřemýšlela jsem tentokrát sobecky muzikantsky. Zvažovala jsem, co by se lidem mohlo líbit nejvíc, na co na koncertech dobře reagují, co chtějí slyšet. Vznikl průřez všemi mými alby, z každého jsou tam jedna až tři písničky, celkem se jich na album vešlo dvacet jedna. Za všechny ručím, líbí se mi všechny moje věci, zejména díky textům Edy Pergnera, Edy Krečmara, Pavla Vrby.
Který byl ten osudový muž, k němuž jste měla nejblíž?
Nejblíž jsem měla k Eduardovi Pergnerovi. Právě on mi napsal první takové ty citlivé texty, které ovšem udělaly „Jitku Zelenkovou“. Písničky jako Ty mně smíš i lhát, Zázemí, Zpívání, ty nejznámější, které jsem vydala na své první desce. Úzce jsme spolupracovali, chodila jsem k nim do rodiny, byla jsem jako jejich další dítě a trávili jsme spolu i dovolené. Vyprávěla jsem mu všechny ty ženský příběhy a on mi je textoval. K němu jsem měla opravdu moc blízko, ale i textař Eda Krečmar mě velmi dobře zná a u Pavla Vrby to bylo také tak, oba mě provázeli už mými začátky. Muzikantsky jsem měla velmi blízko také k vynikajícímu pianistovi Rudolfovi Roklovi. Můj první recitál byl právě jenom s Rudolfem Roklem, vystupovali jsme spolu patnáct let a od těch dob zpívám hlavně „model klavír kontrabas“, jenom se dvěma doprovodnými nástroji.
Co sama posloucháte?
Filmovou hudbu jako kulisu, černošské zpěváky, když chci něco rytmického, také svého oblíbence Stevieho Wondera. Když chci dobře nastartovat den, pustím si Earth, Wind & Fire, samozřejmě také Ray Charlese. Miluju zpěvačku Dianu Krall nebo Lauru Fygi, která žije v Holandsku a má úžasný sameťák.
Jitka Zelenková
Když jste začínala, byly populární kapely Beatles, pak Abba. Posloucháte je ještě dnes?
A víte že ani ne. Abbu jsem začala obdivovat, až když jsem viděla film Mamma Mia. Najednou mi došlo, že napsali tolik krásných hitů. Já jsem spíš na příjemný, ne příliš komplikovaný jazz. Ale poslouchám hodně i orchestrálky a samozřejmě sleduju, kdo co dělá nového, abych měla přehled, a to i mezi českými zpěváky.
Kdo z nich vás baví?
Obdivuju Vojtu Dyka, je opravdu vynikající zpěvák. Myslím si, že v Česku už udělal své a měl by zpívat někde ve světě. Sleduji i kolegyně a vždy se raduju z nových písniček. Jen škoda, že je není moc kde prezentovat. Televize i rádia dávají přednost těm starým.
Držíte se ve skvělé formě. Jak to děláte?
Děkuji za kompliment, asi je to tím, že střídám prostředí, a taky se trošku bojím nemocí a zásadně nejezdím hromadnou dopravou. Měla jsem to tak vždycky a Karel Gott si ze mě dělával legraci – schválně předstíral, že má rýmu. „Jitko, já mám jenom hroznou rýmu,“ říkával a já hned odskočila pět metrů dozadu. Taky ráda ujíždím z Prahy pryč, protože Praha mě stresuje. Jestli mám na formu nějaké své kouzlo, tak tkví v tom, že mám ráda svobodu a nevadí mi být sama.
Ani třeba na dovolené?
Ano. Nedej pánbůh, aby mi někdo položil otázku, co budeme dělat. No to ne. Já si chci dělat to, co já chci. Na druhou stranu za svobodu platím tím, že jsem na spoustu věcí sama.
Máte rádi písničky Jitky Zelenkové?
Vaše solitérství nápadníky přitahovalo, anebo spíš odrazovalo?
Víte že já jsem nápadníků moc neměla? Nejsem typ obletované ženy, která mrká těmi řasami, a říká: „Ach, víš, já to neumím. A nemohl bys mně prosím tě poradit?“ Ani si neumím říct o pomoc. A když už si o ni řeknu, tak se dozvím, že jsem schopná a poradím si sama.
Byla jste někdy nešťastně zamilovaná?
Byla jsem mockrát naplno zamilovaná, a i když láska nebyla opětovaná, dokázala jsem cit přetavit do písniček a z lásek vznikla kamarádství, protože jsem v sobě nenesla žádnou zášť, nenávist nebo ublížení. Možná, že by si teď někteří z nich řekli: „S tou Jitkou to mohlo bejt fajn.“ Ale to je jejich problém. Já jsem nikdy nebyla nešťastná.
A jsou nějací kolegové zpěváci, kteří by mohli zalitovat?
Mezi zpěváky určitě ne. To byli kolegové, k nimž jsem měla vždy svým způsobem respekt. S Karlem Gottem jsem si například vykala do svých padesáti let, on byl osobnost, obdivovala jsem, co umí, ale láska to rozhodně nebyla.
Bohdalová, Hurvínek, Rottrová i další hvězdy dojaly slavící Jitku Zelenkovou |
Litovala jste někdy toho, že nemáte vlastní děti?
Nikdy. Já mám tolik kamarádů, že se s nimi nestačím potkávat. A když přijdou lidé na koncert a září jim oči, tak jsou to vlastně taky takové moje děti. Po vlastních jsem nikdy netoužila. Jsem ráda svobodná a možná bych třeba ani nebyla dobrou matkou. Mít senzační rodinu s bezvadnými dětmi považuji za největší umění v životě. Ne kariéra, ale když se někomu povede rodina!
A měla jste trpělivost, když jste se někdy ocitla v roli tety nebo chůvy?
Ráda se podívám na fotku, ráda si i miminko pochovám, zrovna tak, jako se ráda potěším malým zvířátkem, ale taky nejsem typ na to, abych měla pejska nebo kočičku. Věčně jsem po zájezdech nebo si jezdím na hory, do lázní, na dovolené.
Do koho jste byla v životě platonicky zamilovaná?
Do Alaina Delona, Paula Newmana, Jacka Nicholsona, do Johnnyho Deppa...
A kdo je podle vás z toho českého showbyznysu sexy?
Takhle nepřemýšlím, spíš mě zajímá, co kdo dokáže, a znova opakuji Vojta Dyk! A ještě skvěle zpívá David Kraus, se kterým jsem na svoji poslední řadovou desku Intimity zařadila duet. Davida jsem si vybrala a moc krásně se nám zpívalo. Oba samozřejmě sexy jsou, a navíc něco umí.
