V poslední době zaznamenává Česká republika velkou poptávku po anglických školkách. Někomu přijde zbytečné zatěžovat malé děti velkým přísunem informací, jiní naopak doufají, že jejich dítě tak dostane šanci dorozumět se cizím jazykem dříve, než vstoupí na území základní školy. A co tomu říká jejich mozek? Je zdravé učit se hned dva jazyky zároveň?
"Jsem přesvědčená, že děti se mohou pohybovat ve vícejazyčném prostředí již od narození a při dodržení několika zásad je to pro ně výhradně přínosné. Moje desetiletá praktická zkušenost mě přesvědčila, že děti, které jsou vystavené působení více jazyků, nejenže nemají problém je rozlišit, ale dokáží plynule přecházet z jednoho jazyka do druhého (i třetího) podle toho, s kým právě mluví. Navíc, jsou-li v kontaktu s rodilými mluvčími, jejich výslovnost v době, kdy začnou cizí jazyk aktivně používat, je v podstatě na úrovni rodilých mluvčí daného jazyka," říká Lenka Fořtová, ředitelka anglické školky FlowerGarten.
Kdy začít?
Je raná výuka pro dítě zdravá? Pokud ano, kdy je vhodné s ní začít? Podle doktora Glena Domana, ředitele Institutu pro vývoj lidského potenciálu, je nejlepší začít se vzděláváním v době, kdy náš mozek roste. Tento proces trvá pouze do šesti let věku. Během této doby dokáže dítě dosáhnout výsledků v jakémkoliv oboru, nejlépe formou hry.
"Když se mě v poradně rodiče ptají, kdy se mají jejich děti začít učit cizí jazyky, ve většině případů říkám, že od narození," uvádí psycholožka Tamara Cenková z Psychologické poradny sluníčko a dodává: "Kolem dvou let se v mozku vytvářejí jazyková centra. Podle toho, kolik jazyků se dítě v tomto věku učí, tolik jazykových center se mu vytvoří."
Vědci dokázali, že lidé, kteří se naučili cizí jazyk po desátém roce věku, nemluví tak plynule jako ti, kteří se jej naučili ve věku mladším. Navíc učení se cizímu jazyku zlepšuje schopnost člověka učit se a intelektuálně se rozvíjet.
"Nutným předpokladem správnému učení se více jazykům od narození je ovšem to, aby lidé v okolí dítěte (zejména do třetího roku jeho věku) používali vůči němu vždy jen jeden jazyk. Stává se, že někdo v okolí dítěte mluví na dítě více než jedním jazykem. Tyto děti mají obvykle kolem třetího roku věku problém jazyky rozlišit a sestavují vícejazyčné věty. A zaděláváme jim tak na problém s tvořením vět a vůbec aktivním používáním jazyka. Všechny jazyky, se kterými se setkaly, jsou pak pro ně tak trošku cizí," upozorňuje Lenka Fořtová.
Jazyky a mozek
Ve vědeckém magazínu Nature byla popsána studie, proč si děti při osvojování cizích jazyků vedou mnohem lépe než dospělí. Při vštěpování cizího jazyka se u mladých lidí mění struktura v mozku. Tzv. dvojjazyční lidé mají v jazykové oblasti mozku více šedé hmoty, na jejímž objemu závisí inteligence a paměť. To potvrzuje fakt, že čím dříve se s učením druhého jazyka začne, tím je tato oblast v levé spodní temenní kůře větší.
"Šedá látka v této oblasti u dvojjazyčných lidí ve srovnání s jednojazyčnými roste. Zvláště to platí u raných bilinguálů, kteří se naučili druhý jazyk v rané fázi života. Míra zvětšení šedé látky odpovídá dosaženým jazykovým dovednostem," potvrdila neuroložka Andrea Mechelliová z Londýnské univerzitní koleje.
Šedou kůru mozku tvoří mozkové buňky, neurony. Vědci zatím nedokáží říci, zda je změna ve struktuře mozku dvojjazyčných osob způsobena zvětšením těchto buněk, nárůstem jejich počtu, nebo kombinací obou faktorů. Studie ale potvrzuje, že osvojování znalostí cizího jazyka u lidí starších pětatřiceti let sice působí změny v anatomii mozku, ale bohužel už ne tak výrazné.
"To podporuje myšlenku, že je lepší učit se dříve než později, neboť mozek tak má větší schopnost se nastavit na nové jazyky nebo se jim přizpůsobit změnami ve své struktuře, protože tato schopnost mozku časem slábne," vysvětlila Andrea Mechelliová.
