Jak krájíte cibuli?
Zásadně vsedě. Když mi to posluchači pořadu Babské rady, který jsem deset let moderovala a který běžel v brněnském rádiu každé pondělí dopoledne, volali, vzpomněla jsem si na dědečka, ten babičce krájel třeba na guláš obrovské množství cibule, a nikdy u toho nebrečel. A já si jako malá myslela, že chlapi zkrátka nepláčou. Ani u cibule. Jenže on u toho seděl.
Zkoušela jsem rady o noži namočeném do studené vody nebo o nasazených slunečních brýlích, ale žádná moc nefungovala.
Vzpomínám si, jak mi někdo vyprávěl, jak krájel cibuli v potápěčských brýlích. Radí se také zapálit svíčku, ale o tomhle jednoduchém postupu krájení vsedě se moc neví, ovšem opravdu mezi těmi všemi dalšími, které rád objevuje a zkouší náš vynalézavý národ, tenhle opravdu funguje. Jak říkám o svých knížkách – když vás baví jednotlivé rady zkoušet, fungují jako desková hra. Klidně pro celou rodinu.
Rozmontoval závěsnou vůni do WC, z barevné, silně aromatické hmoty nadělal kuličky, nalepil je do motoru a patent po několika týdnech obnovoval.
