Sedmadvacetiletá Pavla Holcová pracuje jako koordinátorka kubánských projektů ve společnosti Člověk v tísni. Hodně sedí u počítače, setkává se s lidmi, píše, cestuje. Samozřejmě i na Kubu. Tam už se ale asi delší dobu nedostane, při poslední návštěvě jí už totiž kubánská policie hru na turistku odmítla věřit.
Rozpačité vyhoštění
"Sebrali mně i kolegovi pas, ale jinak víceméně nevěděli, co s námi. Bylo to až těsně před odjezdem, takže jsme naštěstí už všechno předali a vyřídili. Poslední dva dny jsme se pak pod "nenápadným" dohledem tajné policie museli chovat jako typičtí turisté – takže procházky, muzea, pláž..." dodává s lehce otráveným povytažením obočí.
Oproti návštěvníkům, kteří na Kubu přijíždějí opalovat se na Varadero, měla Pavla Holcová doprovod až do letadla. Spolu s rumunským kolegou byla kubánskými policisty eskortována až ke svému sedadlu. Posádka byla upozorněna na to, že jsou nebezpeční, a až pak obdrželi zpátky svoje pasy a letenky.
Ne každý den je ale tak dobrodružný. Hodně hodin tráví u počítače, skypu nebo telefonu, případně na debatách nebo konferencích. A jak je patrné při rozhovoru, dost ji to baví. Postupně propojuje kubánské nezávislé novináře s evropskými médii. Cílem je, aby noviny v Evropě měly své nezávislé korespondenty na ostrově. Jak to v praxi vypadá?
Na východě to jde líp
Od spřátelených novinářů dostane tip na zahraniční kolegy, které by problematika Kuby a lidských práv mohla zajímat. Poté, co se shodnou, že spolupráce by mohla být oboustranně přínosná, se s nimi Pavla osobně sejde a dohodne detaily spolupráce.
Někteří z novinářů pak na Kubu na pár týdnů odjedou, aby si sami mohli utvořit nezkreslený názor na to, jak to na ostrově opravdu vypadá.
Dál už komunikace probíhá zejména ve virtuální rovině. Pavla koordinuje kubánské články s evropskými novináři, ověřuje a doplňuje informace, shání fotografie, rediguje.
"Je až překvapující, jak jsou novináři, kteří sami mají zkušenost s komunistickým režimem, vstřícní. Mají pochopení pro jemné nuance v článcích a dokážou číst mezi řádky. Sami pak aktivně přemýšlejí o tom, jak pomoci," říká k tomu Holcová.
Internet? Na Kubě vzácnost
Pavla ovšem není v kontaktu jen se zahraničními novináři ze svobodného světa. Má na starosti i opoziční žurnalisty na Kubě, jejich materiální i morální podporu a distribuci jejich článků do zahraničních médií.
"To občas bývá docela oříšek. Kuba je jednou z posledních zemí, kde je připojení k internetu raritou. Nezávislým novinářům jako představitelům opozice navíc za nelegální připojení (například na některé z evropských ambasád) hrozí až pět let vězení," komentuje situaci Holcová.
Od té doby, co v Člověku v tísni pracuje, byla na Kubě dvakrát. Pokaždé s notebookem, několika USB, fotoaparáty a léky – všechno bylo určené pro opoziční novináře a disidenty nebo jejich rodiny. "Zásilku" už ale Pavla potřetí nedoručí, protože její dosud utajovaná identita byla prozrazena.
"Agentka"
Že to zní jako z bondovky? V podstatě ano. A v našem bezpečném českém rybníčku se nám to zdá bizarní. Přitom jsme tu ještě před nějakými dvaceti lety měli něco podobného. Když ale člověk v rámci své profese vyvíjí aktivity proti totalitnímu režimu, nemůže do světa (rozuměj, kubánským tajným službám a úřadům) vykřikovat svoje jméno. Zbytečně by se tak na něj upřelo oko "Velkého bratra" a přišel by o manévrovací prostor.
Takže až od letošního ledna může Pavla Holcová podepisovat své články svým jménem, být hostem na besedách, internetových chatech nebo jezdit na konference.
A proč to vlastně dělá? Mají tyhle aktivity vůbec význam? Nezhroutí se vlastně režim sám?
"Kubánský režim je velmi inteligentní. A tak zatímco svět jásá nad tím, jak se Kuba otevírá světu a jaké báječné změny plánuje Raúl Castro, ve skutečnosti to na ostrově dost přituhuje. Zejména mluvíme-li o lidských právech. Opozice je i nadále šikanována, přibylo politických vězňů, svoboda projevu či shromažďování je nulová," říká matka čtyřleté dcery, absolventka iberoamerikanistiky na FF UK a žurnalistiky na FSV UK, která rekreačně boxuje a ráda spí.
A jak se vlastně k neobvyklému zaměstnání dostala? "Na inzerát mě jen tak mimochodem upozornila profesorka Housková, která mě učila na fakultě. Asi nějak cítila, že bych se na to mohla hodit a mohlo by mě to zajímat," přibližuje Pavla Holcová.
Jak se zdá, profesorky mívají dobrý odhad.
