Když se hlava nedá vypnout
Vymýšlení všech možných scénářů, včetně katastrofických. Neustálé přehrávání si komunikačních scén a přemýšlení nad smyslem partnerovy poznámky vůči nám. Přemítání o tom, co jsme dříve řekli či udělali. Nebo neudělali. Ale také o tom, jaká bude reakce našeho okolí na to či ono. Kde by se mohla odpoledne na naší trase zkomplikovat doprava a jaký jídelníček sestavíme na týden dopředu... Je vám to povědomé?
Overthinking je chronické přehnané přemýšlení či analyzování situací, často do zacyklení. „Overthinkingu jsou nejčastěji vystaveni lidé, kteří mají vysokou míru odpovědnosti, potřebu věci dělat správně, perfekcionistické tendence nebo zvýšenou citlivost vůči druhým,“ přibližuje psychoterapeutka působící na online psychoterapeutické platformě Hedepy Petra Taye.
Často jsou to podle ní ženy, které se ve svých životech potýkají se značným množstvím rolí a jsou nuceny mezi nimi každodenně balancovat. „Matky, profesionálky, dcery pečující o rodiče – takové ženy mají často dojem, že musí všechno zvládnout ‚na sto procent‘. Jsou zvyklé být těmi, které myslí za všechny a na vše, které plánují, připravují, předvídají. A právě tato zodpovědnost, která je na první pohled obdivuhodná, se může postupně změnit v neustálý vnitřní dialog, který se nedá vypnout,“ vysvětluje Petra Taye.
S chronickým přehnaným přemýšlením bojuje podle amerického časopisu Forbes 52 procent lidí ve věku 45 až 55 let a dokonce 73 procent ve věku od 25 do 35 let.
„Netýká se jen přehlcených žen. Ohroženi jsou i lidé, kteří vyrůstali v prostředí, kde byla chyba považována za selhání nebo kde byli za své emoce trestáni. V takovém případě si mozek zvykne ‚nejdřív všechno promyslet do posledního detailu‘, aby se vyhnul nepříjemnosti. Jenže mozek pak neodpočívá nikdy,“ dodává psychoterapeutka.
Co s tím?
