Uvedla jste, že maximální délka proslovu, kterou by si tlumočník měl být schopen zapamatovat, je deset minut. Mají tito lidé fenomenální paměť?
Deset minut je opravdu maximum. Běžná délka, která se taky testuje ve škole u tlumočnických zkoušek, bývá pět minut. Ale i deset minut bychom měli být schopni zvládnout. Řekla bych, že disponujeme specifickým typem paměti, fenomenální bych to nenazývala. Máme výborně vycvičenou tu krátkodobou. Jsme si schopni uložit na krátkou dobu velké množství informací, ale pak je zase pouštíme z hlavy. Takže se nám běžně stává, že si večer nepamatujeme, co jsme přes den tlumočili, rozhodně ne detaily. Naše paměť je taky selektivní, z nějakého záhadného důvodu si často nepamatujeme jména, názvy nebo čísla.
Větší znalost angličtiny je znát v tom smyslu, že tlumočnické práce ubývá a už si nás tak často neobjednávají. Myslím si, že to je škoda.