"Na kamarády homosexuály nedám dopustit, umí zalichotit jako nikdo jiný a klidně se mnou vyrazí na půldenní nákupy," říká osmatřicetiletá Jolana, která žije v celkem spokojeném manželství, kamarádek také nemá zrovna málo, ale svůj volný čas nejraději tráví se stejně starým kolegou Davidem a jeho o deset let mladším parterem.
Seznámili se před lety v práci a všichni tři si okamžitě padli do oka. "Hned jsem věděla, že nejsou na holky. Možná i proto se v jejich společnosti cítím uvolněná. Ale nepředstavujte si žádnou idylku. David i Adam svými intrikami holky snadno trumfnou! Ale v mé přítomnosti je naštěstí neobrací proti mně, což se u holek občas stává," směje se.
Jolana přiznává, že vlastně ani neví, proč si jsou tolik blízcí. "Prostě si spolu rozumíme a rádi se vidíme. Někdy z legrace říkám, že jsou to moje nejlepší kamarádky. Zajímají se o mě, pravidelně volají, ptají se, jak se mám a jestli mě něco netrápí. Tohle většinou mužský partner nedělá a když to dělá, není v tom to pravé upřímné zaujetí," míní.
"Svého" homosexuála má i čtyřiadvacetiletá Katka. S Honzou se zná už od střední školy a nerozlučnou dvojicí zůstali dodnes. "Pracujeme ve stejné firmě a vídáme se několikrát denně na kuřácké pauze. Je s ním hlavně legrace a vždycky mě nabije pozitivní energií. I když jsme k sobě hodně kritičtí, hlavně přes oblékání a vzhled. Je to jediný chlap, který si všimne, že mi neladí kabelka nebo že mám nový melír," svěřuje se.
Katka si také pochvaluje, že s Honzou řeší problémy úplně jiným stylem než s kamarádkami nebo přítelem. "Dívá se na věc mužským pohledem, ne takovým tím typicky drsným, chlapáckým, ale s odstupem a přesto jinak."
Podle psycholožky Jitky Douchové je právě porozumění spojené s nezištností tím hlavním důvodem, proč si ženy a homosexuálové tolik rozumí. "V jejich vztahu je něco zvláštně vyrovnaného. Oba si mohou vzájemně nabízet konzultace, co se týče partnerských vztahů, image, aniž by tam byly jakékoli postranní úmysly nebo strategické hry. Může to tam jiskřit, ale jiskření má své jasné erotické mantinely. Kamarád homosexuál je vlastně taková ženská i chlap dohromady."
Jitka Douchová také upozorňuje, že přátelství ženy s homosexuálem bývá jeden z nejpevnějších svazků. "Pokud je to opravdu přátelství, je pevné. Je tam opravdovost. A v tom přátelství může být i opravdová lidská láska, "člověčenství", nehrozí překlopení se někam jinam. Zkrátka to může být báječné přátelství," říká Douchová s tím, že zná mnoho žen v nejrůznějším věku, které si nemohou přátelství s homosexuálem vynachválit.
Manželství jako výhodná aliance
Jenou z nich je i čtyřiapadesátiletá Anna. "Mám kamaráda Jirku, který byl kdysi ve školních letech mým spolužákem, a až později jsem zjistila, že je homosexuál. Nehledě na to se spolu přátelíme celá léta. Neustále mi s něčím pomáhá, je kreativní a vymýšlí různé zábavy. Vysvětluji si to tím, že nikdy neměl vlastní rodinu a tak si mě a moje děti adoptoval," prozrazuje s úsměvem.
Rodina je teď navíc pro Annu, která je víc jak patnáct let rozvedená, opět aktuální téma. Když totiž Jiří rekonstruoval byt, Anna mu přechodně nabídla střechu nad hlavou. A ten ji místo díků po pár měsících soužití překvapil žádostí o ruku. Anna byla zpočátku v šoku. Když jí však Jirka vysvětlil, že si nikdy s nikým víc nerozuměl a to několikaměsíční "manželství" bylo vlastně jedno z nejkrásnějších období v jeho životě, uvědomila si, že to cítí stejně.
Podobné myšlenky nejsou cizí ani Jolaně, která je sice vdaná, ale s kamarádem Davidem už nějakou dobu z legrace říkají, že až oba definitivně zanevřou na chlapy, nastěhují se k sobě a uspořádají velkou svatbu. "Máme to dokonce promyšlené do detailů. Už teď mi David třeba radí, jaké si mám do bytu koupit křeslo, aby se mu u televize pohodlně sedělo," směje se.
Psycholožka Jitka Douchová ale podobné uvažování rozhodně nezlehčuje a ze své praxe potvrzuje, že manželství s homosexuálem může dobře fungovat. "Může to být oboustranně výhodná "aliance". Pevné přátelství obou je velká deviza do života," říká.
Podle ní k sňatku s homosexuálem nejvíce inklinují ženy, které jsou zklamány svými partnery. "Buď mají opakované negativní zkušenosti ve vztazích s muži, nebo mají pečovatelské tendence, jimiž si sytí své vlastní potřeby v životě. Realizují se v tom, že mohou pečovat o partnera, který jim sexuálně nepatří, ale vlastně svým způsobem patří," říká Douchová.
Další skupinou jsou podle psycholožky ženy asexuální, pro něž je pak nejdůležitější hodnotou přátelství. "Sňatkem s homosexuálem mohou mnoho skrýt ze svého vlastního života a pro společnost jsou pak OK, naplňují jakousi společenskou normu, k níž patří mimo jiné i život s mužem."
Anna si Jirku zatím nevzala, ale v budoucnu už se takové myšlence nebrání. "Dřív bych si něco takového nedovedla ani představit, ale jak mi přibývají léta, tak už ano," prozrazuje. "Navíc znám zblízka manželský pár, kde on je homosexuál, a vidím, že takové soužití může být velmi pěkné. Vždycky jde o to, co lidé od svazku očekávají a když je předem všechno jasné, tak proč by to nemohlo fungovat?"
jak kamarádství a soužití se ženou vidí homosexuálové?Václav Glazar, herec a kabaretiér Že bych se oženil se ženou, to si dovedu představit, dokonce bych to udělal velmi rád, protože v soužití se ženou vidím potřebný klid a opravdový přístav, který člověk k životu potřebuje. Jan Beer, podnikatel a spisovatel A jestli si dovedu představit, že bych se někdy s nějakou ženou oženil? Zatím si nic takového představit nedovedu, ale člověk nikdy neví, co ho v životě ještě potká. Až budu jednou starý a nemocný, třeba rád řeknu ano šikovné zdravotní sestřičce. |
