- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Fotbalové Euro se hraje po dlouhých pěti letech. Všichni se na něj moc těšíme. Nebo snad ne? | foto: Shutterstock
Celý článek jen pro členy
Chcete číst prémiové texty bez omezení?
Jedna známá mi loni na podzim vyprávěla: „To bylo tak fajn léto bez těch všemožných zápasů! Milan se mohl víc věnovat dětem, pracovat na zahradě… Zlaté časy covidové.“ Otázkou ale je, zda má totožný názor i Milan, který hraje u nás na vsi fotbal a nyní brázdí ulice s vlaječkami na autě.
Muži většinou milují fotbal. Vždyť v dětství ho hráli téměř všichni, ať už na trávě, škváře či na sídlišti mezi zrezivělými klepači na koberce. Přes fotbal si plnili své první klukovské sny: mít tak kožené kopačky, podpis Skuhravého, Siegla nebo Kuky a jako suvenýr z dovolené v Bibione si dovézt dres. To bylo něco! Přestože už se možná vašemu muži ve vlasech blýskají šediny, když sleduje fotbal, kus toho klučiny s touhou hrát jednou za reprezentaci se v něm probouzí (a občas dost hlasitě).
Když jsou lidé zamilovaní, může ženě fandění připadat roztomilé. V zamilovanosti sdílejí páry téměř vše, žena dokonce nadšeně křičí s mužem u televize. Později ale přijdou do vztahu nové povinnosti.
Připojte se ještě dnes a získejte: