Honza Erben (42) bydlí v malé obci Železná na Berounsku. V době natáčení pořadu byl na rodičovské dovolené se svou čtrnáctiměsíční dcerou Dominikou. Kvůli obezitě však jeho péče měla své limity.
„Nemůžu se ohýbat, chodit s ní na procházky nebo do bazénu. S mojí váhou je to těžké. Můžu sice jet na výlet, ale nikam moc nedojdu. Většinou odvezu přítelkyni i s malou a čekám na ně v autě. Stydím se chodit ven,“ přiznal Honza.
S přítelkyní Jitkou tvoří pár už pět let. „Na začátku byl trošku při těle, ale chodili jsme spolu na výlety, takže mi nepřišlo, že by to mělo vadit. Honzíček má hrozně krásnou duši,“ rozplývala se Jitka, avšak jedním dechem dodala: „Teď jsme ale v domácnosti dvě samostatné jednotky, které spojuje naše Domča.“
Doma byl často nepořádek, Honza nezvládal uklízet, příliš ho to vyčerpávalo a pro rozházené hračky se ani nezvládl sehnout. „Je to teď pro mě extrémně náročné. Nikam s námi nechodí a doma mi ani nepomáhá s domácností. Jsem na všechno sama,“ popsala Jitka.
Honza neochotně souhlasil: „Jak jsem poznal přítelkyni, tak jsem se přestal víc hýbat a všechno víceméně nechávám na ní.“ Většinu času věnoval telefonu. „Na telefonu trávím osm, někdy i devět hodin denně. Většinou tam hraju nějakou hru, jsem na Facebooku. Je to závislost a chtěl bych se jí také zbavit.“
Extrémní proměnyI ty nejobyčejnější fyzické úkony jsou pro ně problém, vyjít schody je nemožné a hrát si s dětmi pouhý sen. Třináct odvážných dobrovolníků, kteří léta bojují s těžkou obezitou, se pokusí pod vedením profesionálního trenéra Martina Košťála a týmu odborníků změnit svůj osud a získat svoji druhou šanci na život. Pořad se vysílá od 4. března 2026 každou středu ve 20:20 na TV Nova. |
„Když to vidím, tak je to katastrofa,“ prohlásil Honza při pohledu do zrcadla a před kamerou už ani nedokázal skrývat slzy: „Nikdy jsem to neřešil a je to asi chyba.“ Přítelkyně Jitka byla podobně kritická: „Myslím si, že si splnil cíl v tom, že má přítelkyni a má i dítě. V životě má splněno a už se o sebe nemusí tak starat.“
Honza přitom dle jejích slov nejí zas tak moc, ale spíše nezdravě. Klidně snídá i pochoutkové saláty. Ten to při prezentaci své lednice a stravovacích návyků potvrdil: „Piju kolu, je to sladký a studený a chutná mi to.“ Jitka jeho slova doplnila: „Za den je schopný vypít dvě pet flašky limonády a vodu prakticky nepije.“
Jitka měla pochopitelně obavy o Honzovo zdraví. Honza užíval velké množství léků. „Tohle beru každý den, abych mohl nějak fungovat,“ ukázal hrst plnou pilulek a vypočítal všechny své problémy: „Mám arytmii, tu mám operovanou. Motá se mi hlava, když ráno vstanu, takže nemůžu nic moc dělat. Zadýchávám se a rozbuší se mi srdce. Mám vysoký tlak, na to beru prášky. Bolí mě klouby a kolena. Před rokem mi diagnostikovali cukrovku prvního stupně.“
Kamioňačka Marcela zhubla jednoho člověka. Extrémní proměny jí změnily život |
Prognózy byly neslavné: „Paní doktorka mi říkala, že můžu být rád, že jsem se dožil čtyřiceti. Že ta váha je tak špatná, že mi to ničí srdce a že se může stát cokoliv a kdykoliv.“ Přítelkyně se ovšem nebála jen o něho, ale také o dceru: co se s ní stane, když sebou Honza „sekne“. Představa, že by třeba spadl na ni, pro ni byla noční můrou.
Nechci, aby dcera chodila na hřbitov
Trenér Martin Košťál, který si jinak potrpí na překvapení, tentokrát klasicky zazvonil u dveří. K jeho nelibosti trvalo velmi dlouho, než se Honza zvedl a přišel otevřít. Svému novému svěřenci Martin sdělil, že si má hned jít zabalit – ještě ten den měli odletět na bootcamp do Turecka.
Ještě předtím bylo třeba podstoupit lékařskou prohlídku, která měla ukázat, jestli Honza nejen let, ale i celé Extrémní proměny zvládne. Doktor Machytka mu schválil účast i bootcamp. Jeho závěry ale nebyly příliš optimistické.
„Vy jste po zákroku na srdci, měl jste i arytmii. Máte celou řadu potíží spojených s obezitou. Už když se člověk podívá na vaše nohy, tak ví, že trpíte na bércové vředy. Máte astma, vysoký cholesterol. Navíc máte vysoký krevní tlak, to je další zátěž pro kardiovaskulární systém a vaše srdce musí pumpovat do mnohem většího objemu, než kdybyste měl normální hmotnost. Vaše situace je složitá a poměrně vážná, pokud se svou obezitou nic neuděláte,“ vypočítával doktor.
Honza zpytoval svědomí: „Moje holka potřebuje tátu, a ne aby za ním chodila na hřbitov.“ Třítýdenní bootcamp mu měl pomoci nejen s váhou, ale také se závislostí na mobilu. Ten mu byl totiž rovnou zabaven. První vážení ukázalo těžko uvěřitelných 197 kilogramů. „Navždy si pamatuj tuto těžkou chvíli a už to nikdy nenech dojít tak daleko,“ kladl mu na srdce Martin. „Ber to jako motor, jako vítr, co tě požene dopředu.“
První trénink poskládal z aktivit, které připomínaly péči o dceru. Honza měl před sebou tlačit sáňky naložené závažími a do vzduchu vyhazovat medicinbal. „Pojď, házej, Domča chce, abys ji vyhazoval do vzduchu!“ motivoval ho trenér myšlenkami na rodinu. „Někdo má kondičku, někdo je rychlý, ale Honza nemá nic. Ta práce s ním bude obrovská,“ poznamenal Martin po prvním tréninku. Svěřence ale pochválil, že to nevzdal.
V následujících třech týdnech Honza vstával o půl sedmé, aby už v sedm mohl začínat rozcvičku. Cvičil třikrát denně: šlapal do schodů a ve fitku posiloval, plaval a chodil rychlou chůzí po oválu. První úspěchy na sebe nenechaly dlouho čekat. Zatímco zpočátku ušel jen polovinu oválu, ke konci ho obešel třikrát, aniž by se zadýchal. Během pobytu v Turecku mu chyběla rodina, co mu prý naopak vůbec nescházelo, byl mobil.
Kdo by chtěl mít doma velrybu? Helena v Extrémních proměnách zhubla 68 kilo |
Bojím se o sebe
Po návratu ho přivítala nadšená přítelkyně, dcera a sestra. „Přijde mi, že je Honza nadšený, tak snad mu to vydrží,“ poznamenala Jitka. Všimla si, že její přítel zhubl a těšila se, že si spolu zajdou zaplavat. Martin předal svému svěřenci jídelníčky na míru, poukázky na potraviny a permanentku do sportovních zařízení.
Nechal mu také doma instalovat malou posilovnu. To všechno mělo Honzovi pomoci dosáhnout tříměsíčního cíle, který Martin nastavil na 159 kilo. Nutriční terapeut ho pak naučil vařit vývar, který mu měl v budoucnu nahradit oblíbené instantní polévky.
Honza byl den ode dne pohyblivější a obratnější. „Začal doma pomáhat a mně to strašně ulehčuje život,“ usmívala se Jitka. S malou Dominikou začal chodit ven a celá rodina spolu trávila více času.
Co se však nelepšilo, byl Honzův zdravotní stav. Jednou v noci se mu udělalo špatně a musel vyhledat lékařskou pomoc. Na vině byla srdeční arytmie. „Co se napáchalo na tom srdíčku, už je nevratné. My se to pokusíme stabilizovat,“ oznámila mu doktorka.
V následujících týdnech musel být v klidu a necvičil. „Snažím se být v klidu, takže nevím, co váha. Jestli cíl nesplním, tak je to kvůli tomu zdraví. Bojím se teď o sebe,“ přiznal. V nemocnici podstoupil katetrizaci. „Podívají se mi na srdce, aby zjistili, jak to tam vypadá, z jakého důvodu mám pořád ty arytmie,“ vysvětlil. Zákrok dopadl dobře, ale na důvod arytmie se nepodařilo přijít.
Tříměsíční vážení mohlo podle Martina dopadnout všelijak. Honza ale navážil 153 kilo, tedy o šest méně, než byl cíl. Pohybu sice neměl tolik, kolik bylo původně v plánu, poctivě ovšem dodržoval jídelníček. „Splnit tady toto, v tom stavu, v jakém jsi byl na začátku, je fantastický výsledek,“ chválil ho trenér.
V následujících třech měsících se chtěl Martin řídit především radami lékařů. Cílová váha měla být nastavena tak, aby jí Honza byl schopen dosáhnout i bez velké fyzické zátěže. Šestiměsíční cíl tedy nastavil na 132 kilo. „Tím dnešním výsledkem jsi ukázal, že je v tobě víc, než si možná sám myslíš,“ povzbudil svého svěřence.
Protože se Honza stále bál větší fyzické námahy, Martin mu přijel domů ukázat, jak bezpečně trénovat. Měl cvičit vždy tak, aby u toho mohl bez zadýchání mluvit. Tepovou frekvenci mu měly hlídat chytré hodinky. Honza začal opět navštěvovat posilovnu, chodil na páse, a dokonce začal s Jitkou hrát squash, což prý dělávali na začátku vztahu.
I přes Martinovy dobré rady se však Honza v posilovně zhroutil a musela pro něj přijet sanitka. Na vině bylo podle doktora vyčerpání. „Nebo to bylo tím, že nejím,“ mínil Honza. „Bojím se, že když necvičím naplno, tak nenavážím, a proto si ubírám jídlo.“ Podle svých slov přestal mít chuť k jídlu, jedl jen z povinnosti. Bál se, že kvůli poměrně lehkému cvičebnímu plánu opět přibere.
Šestiměsíční vážení vypovědělo leccos o jeho novém přístupu. Váha ukázala 126 kilo – o šest méně, než byl cíl. Honza i s rodinou se začali radovat, Martin je ovšem zpražil: „Gratulace nejsou úplně na místě. Protože k této váze jsi nemohl dojít zdravou cestou.“ Honza mu přiznal, že téměř nejí. „Sním třeba dva suchary, k obědu mám okurku,“ odhalil sklesle.
Papal a papal. Jakub vážil 170 kilo, v Extrémních proměnách si zachránil život |
Že se takto stravuje, nevěděl nikdo, ani jeho přítelkyně. „Když jsme spolu doma, tak jí, sice malé porce, ale jí,“ řekla překvapená Jitka. „Jendo, to je jasná podvýživa,“ upozornil ho Martin. „Extrémní proměny jsou o zdravém životním stylu a ty ses mu opravdu vzdálil.“ Domluvil mu proto sezení s psycholožkou. Devítiměsíční cíl mu neřekl, aby to jeho svěřenec opět nepřehnal. Kamerám ho ovšem sdělil: 115 kilo.
„Jet v režimu strachu k jídlu vede k anorexii,“ upozornila Honzu psycholožka. „Jestli chcete být s holkama, tak vám nezbývá než jíst.“ Honza si připomněl, pro koho se chce změnit. Pomalu, ale jistě nacházel ztracenou chuť k jídlu.
Aby Honzovi zvedl náladu, předal mu Martin kolo, přesněji řečeno elektrokolo. Byl si totiž vědom toho, že Honzovi chybí rozmanitost. Veškerý jeho pohyb byla jen chůze. Honza se spíš zlekl: „Neblbni, na kole jsem seděl naposledy před 35 lety!“ „Jízda na kole je jako… jízda na kole,“ smál se Martin. „To se nezapomíná.“ Honza mu musel dát zapravdu. Nejen, že jezdit na kole nezapomněl, viditelně si to navíc užíval. Martinovi během projížďky přiznal, že bude muset podstoupit operaci srdce.
Zákrok trval osm hodin místo plánovaných tří. Vše ale dopadlo dobře a Honzova rekonvalescence byla krátká. Brzy mohl znovu začít sportovat. Oblíbil si především jízdu na kole. „Je to úplně jiný člověk, je radost na něj pohledět,“ pochvaloval si Martin. „Honza má před sebou samozřejmě nějakou cestu, ale já už se nebojím ho na ni pustit.“ Z původních třinácti prášků, které musel brát každý den, Honzovi zůstaly už jen tři.
Na devítiměsíční vážení donesl Martin Honzovi jeho staré kalhoty – nyní by se do nich vešel přinejmenším dvakrát. Cíl se mu podařilo splnit, navážil přesně 115 kilo. Martin ho tedy připustil na konzultaci u plastického chirurga, aby zjistil, zda může podstoupit operaci převislé kůže. Verdikt byl příznivý.
Na závěrečné gala tak Honza dorazil již bez nadbytečné kůže. Výsledek všem vyrazil dech. Honza vypadal, jako by se doslova vyloupl. „Jsem šťastný člověk,“ prohlásil dojatě. „To je neskutečné, je to úplně někdo jiný,“ ocenila ho maminka. Váha ukázala 109 kilo. Za rok se tedy Honzovi podařilo shodit 88 kilo.
Na závěr si pozval na pódium svou přítelkyni. „Ty mě asi zabiješ, ale chtěl jsem se zeptat, jestli by sis mě vzala za muže,“ zeptal se překvapené Jitky. „Já tě teda zabiju potom,“ odvětila s úsměvem. „A říkám ano.“
Obezita v ČeskuNadváha a obezita postihují v současné době téměř 60 % dospělých a téměř jedno ze tří dětí v Evropě. Také v České republice se výrazně nad zdravou váhou pohybuje více než 60 % lidí. Sečteme-li Čechy s nadváhou (BMI větší než 25), preobezitou (BMI 25 až 30) a obezitou (BMI větší než 30), vyjde nám, že se výrazně nad zdravou mírou pohybuje více než 60 % z nás. Obezita je nejrozšířenější civilizační onemocnění a vyúsťuje ve zhruba třicet chorob. Nejčastěji v kardiovaskulární choroby provázené mrtvicemi a infarkty, cukrovku druhého typu, nádorová onemocnění, kloubní obtíže, poruchy spánku, deprese a chronická respirační onemocnění. Zdroj: tisková zpráva Státního zdravotního ústavu ze 4. března 2024 |
