Domácí násilíNení téměř nikdy pouze jednorázovou událostí. Má vývoj a řadu forem. Největší podíl mezi různými formami násilí má opakované ponižování vedoucí k naprosté degradaci až k pocitu bezcennosti. Tuto formu násilí prožilo v průběhu života 21 procent žen. Druhou nejčastější formou je fyzické napadání. Na třetím místě je sexuální nátlak, například formu dotyků proti vůli oběti nebo nucení k sexu. Ohrožování zbraní musela čelit čtyři procenta žen, u poloviny z nich se situace vyhrotila až k samotnému útoku zbraní. Zdroj: www.nenechtesiublizovat.cz |
Více než čtvrtina o své zkušenosti nikdy nikomu neřekla. (Studii proFem najdete zde.)
I doma může jít o život
Představte si hypotetickou situaci: manžel Kristýny přijíždí z práce domů. Prásknou dveře od auta a to už Kristýna tuší, že večer nezačíná dobře. Slušně vydělávající manažer Michal beze slova odhodí kabát, sedne si na gauč a "kopne" do sebe několik panáků. Pak jde za manželkou do kuchyně, jenže jídlo, které mu připravila k večeři, není podle jeho představ. Strhne se brutální hádka. Michal Kristýnu několikrát uhodí a nakonec vezme nůž ležící na lince a jedním bodnutím svou ženu zabije. Jejich pětiletý syn celou událost sleduje a do konce svého života se bude potýkat s psychickými problémy.
"Podobných příběhů se v Česku odehrávají za zavřenými dveřmi desítky," říká Jakub Otipka, ředitel občanského sdružení Krav Maga Global, které zahájilo spolu s projektem Avon proti domácímu násilí kampaň Nenechte si ubližovat.
"Když Kristýna vytušila, že se schyluje k hádce, měla poslat syna hrát si do pokojíčku a pomalu se vzdálit z kuchyně do předsíně. Tam je minimum potenciálních zbraní," radí Otipka a dodává, že kdyby se ve chvíli manželova útoku schoulila do klubíčka a kryla si obličej, Michal by to po několika úderech vzdal. "Kristýna by přežila, a pokud by svou situaci řešila, mohla by mít i spokojenou budoucnost."
Co tedy dělat?
1. OBECNĚ:
Doporučuje se kontaktovat specializovanou poradnu, kde vám pomohou se v situaci lépe orientovat. Nemusíte se bát, že by vás tlačili do odchodu, toto rozhodnutí je opravdu jen na vás. Nepoužívejte domácí počítač a nejlépe ani domácí telefon, vyhledáváte-li si pomoc.
2. KDYŽ VÁS PARTNER NAPADNE:
Neutíkejte do místnosti bez oken, kde vás partner může zavřít, vyhněte se místnostem, kde by mohl vzít do ruky zbraň (kuchyň, dílna). Začne-li konflikt například v kuchyni, zkuste tuto místnost opustit. Pokud vás partner bije, snažte se schoulit do rohu, krýt si rukama hlavu a nohy přitáhněte k tělu, abyste chránila břicho. Pokud jste v nebezpečí a potřebujete pomoc, zavolejte policii.
3. PLÁNUJETE-LI ODCHOD:
Nejbezpečnější dobou k odchodu je takzvaná fáze líbánek, to je čas, kdy se partner snaží a vypadá to, že se vše zlepšuje.
Bohužel právě v této fázi většina žen doufá, že se partner změnil a že už to bude dobré. Přesto pokud plánujete odchod, je tato doba nejvýhodnější.
Je dobré si vytvořit plán odchodu a určitě je vhodné navštívit odbornou poradnu, kde vám s takovým plánováním pomohou. Budete potřebovat plán, finance, doklady, důkazy a oblečení.
4. PO ODCHODU:
Poraďte seSocioterapeutka Zdena Prokopová odpovídá týraným a osamělým ženám v poradně na OnaDnes.cz  |
Odcházíte-li od násilného partnera, není rozumné mu sdělovat novou adresu. Období rozchodu a následného rozvodu, nebo svěřování dětí do péče je jedno z nejnebezpečnějších. Zvlášť prvních pár dní po odchodu byste se měla partnerovi vyhýbat. Po odchodu si změňte telefonní číslo, které dáte jen několika lidem, kterým opravdu věříte. Požádejte je, aby vaše číslo nikde dál nesdělovali. Informujte kolegy v práci, pokud se bojíte, že by se tam partner mohl objevit a obtěžovat vás. Domluvte se s nimi tak, aby byli připraveni v případě potřeby volat policii.
