Kam se poděla vaše roztomilá holčička?

Kam se poděla vaše roztomilá holčička? | foto: Profimedia.cz

Dítě v pubertě? Chce to pevné nervy a hodně lásky

  • 63
Nedávno se nám dítko batolilo po pokoji, žvatlalo první slůvka a cupitalo hrdě do školy s první taškou. Prožili jsme plno bezesných nocí, když se zmítalo v horečkách. A dnes potkáváme ve vlastním bytě cizí odpudivé individuum, které uznává cokoliv, jen ne autoritu.

Někteří (opravdu velmi vzácné a záviděníhodné výjimky) se věnují studiu či jiné záslužné činnosti, ti ostatní se ale rozhodnou dospět svým specifickým způsobem, zhusta dávno před dosažením zletilosti.

Pokud se opijí na mejdanu a poblinkají si pokojíček, dopadli jsme ještě dobře, druhý den jim s láskou můžeme přinést šumivý aspirin a mokrý hadr na hlavu. Když je načapá ředitel, jak kouří lehké slimky u vchodu do školy, můžeme jim vyčinit, případně snížit kapesné, ale pořád to ještě není tak zlé.

pojďte si povídat do kavárničky

Máte doma puberťáka nebo puberťačku? Řešíte jeho nápady, názory, vzpoury, chování, excesy? I na toto téma se právě teď diskutuje v naší virtuální kavárničce. Připojte se do debaty ZDE.

Kavárnička U Oněnky

Veselá cigareta

Alkohol a cigarety jsou v rukou sotva odrostlých puberťáků pěkné svinstvo s vysokou pravděpodobností vytvoření návyku. Tím spíš, když pestrobarevné krabičky cigaret zvučných názvů vyčuhují za pultem v každé samoobsluze a pivo je v restauraci levnější než limonáda. Že kouří každý druhý teenager, že jen opravdu velmi vzácné případy dětí ochutnají alkohol poprvé až po osmnáctých narozeninách (osobně žádné takové neznám), je smutným koloritem doby.

Mnohem horší pokušení ale číhá nedaleko. Naprosto nevinně nazývaná rostlinka, indické konopí, dokáže napáchat v nezkušených hlavách značnou paseku. Zhulený puberťák je v lepším případě jen veselý. Ale bude-li se takto veselit často, jeho osobnost se začne pomalinku rozkládat na molekuly. Že těch pár voňavých lístků zkraje dostane od kamarádů zdarma, netřeba dodávat. Až mu začnou chybět, ještě rád za ně zaplatí.

"Období dospívání je spojeno s hledáním místa na světě, mladí zkouší, kde jsou hranice a co si mohou dovolit. Bouří se proti autoritám a rebelují," vysvětluje psycholožka Marta Boučková. "Tento proces hledání sama sebe patří ke každé generaci, ale dnešní svět nabízí něco nového, mnohem víc možností a nástrah, proto může dospělým připadat, že to je mnohem horší."

Štěpánka, 44 let

"Že si Daniel občas zahulí, to jsem tušila dlouho. Ale nebyla s ním na to téma řeč, pokaždé mě odbyl, tvrdil, jak má vše pod kontrolou, že mě to nemá zajímat. Pozorovala jsem ale, jak se mění před očima. Skončil se školou, vyhodili ho z práce, neušetří ani korunu, nedokáže se soustředit na primitivní věci. V jednom kuse se s námi doma hádá. Nutím ho jít na léčení, ale on odmítá, že kvůli takové blbosti se nebude léčit. Jestli to ovšem někdy pomine samo, o tom hluboce pochybuji."

Houbička a bonbón

Marihuana ale není jediná, kdo hodného premianta třídy dokáže přetvořit na popudlivého tupce. Na každé průměrné diskotéce jsou dnes k dostání roztomilé barevné bonbónky, které rozjuchanou mládež rozjuchají ještě víc. Průšvih ovšem je, že první tabletkou extáze to obvykle nekončí. A po nějaké době začne vše, co bude bez extáze, připadat juniorovi nudné, šedivé a příšerné.

Drobounká houba s tenkou nožkou a názvem lysohlávka roste bez varování na našich loukách. Díky medializaci je poměrně snadno rozpoznatelná, a tak se již nejeden junior toužící po nevšedních zážitcích ocitnul na pokraji života a smrti. Domníval se totiž, že čím víc houbiček, tím víc zážitků. Nezapomenutelný zážitek tak poskytl zejména svým játrům a ledvinám, na nichž předávkování psychotropní houbou zanechalo nenávratné stopy.

Počítejte s tím, že se stoupajícím věkem potomka naroste ve vaší rodině i hádek a sporů...

A co dál?

Jakýkoliv kontakt mladého člověka s drogou nemusí ještě nutně skončit průšvihem. Ale že už se průšvihem stává, to postižený obvykle neodhalí. A rodičům to může trvat taky pěkně dlouho, vždyť popudlivý, protivný a znechucený bývá v tomto věku opravdu skoro každý. Navíc od měkkých drog bývá obvykle už jen skok k těm tvrdším. A na konci potom v těch nejhorších případech děti končí s jehlou v žíle. Anebo končí úplně.

Jana, 44 let

"Můj starší syn jel v drogách dlouho. Byla jsem naprosto bezradná. Navíc doma začal krást peníze a věci, manžel ho nakonec vyhodil na ulici. Chvíli se poflakoval s partou, spal ve squatech a potom jednoho dne spáchal sebevraždu. Já si dodnes vyčítám, že jsem mu neuměla pomoci."

Přísnost a láska

Zní to utopicky a taky to hodně připomíná donkichotské boje s větrnými mlýny. Ale jakmile zjistíme, že je náš junior pravděpodobně závislý na nějaké droze, nezbude nám, než se obrnit obrovskou trpělivostí. Mluvit, naslouchat, kontrolovat. Pokud mu ještě není osmnáct, donutit ho k léčbě. Toho staršího se alespoň pokusit k ní přemluvit. Podporovat ho jakkoliv jinak, jen pokud možno ne finančně. Nastavit tvrdá pravidla a nekompromisně vyžadovat jejich dodržení.

Ale (a to je nejtěžší) to chce hodně lásky. Jakkoliv bychom tomu individuu s nepřítomným výrazem rádi zakroutili krkem, musíme mu pořád dávat najevo, že jsme tady pro něj, že mu chceme pomoci. 

"V případě, že objevíme, jak naše dítě koketuje s drogami, je důležité neztratit nervy a řešit, jak moc závažný problém to je," doporučuje Marta Boučková. "Někdy stačí situaci jen monitorovat, zbystřit, kontrolovat a mluvit. Pokud ale vidíme, že situaci potomek přestává zvládat a jede na pomyslné klouzačce dolů, je nezbytné vyhledat odborníka a situaci řešit s ním."

Kde také můžete najít pomoc: