Jeho sedmnáctiletá starší sestra přitom chodí na gymnázium, má vyznamenání a nikdy s ní nebyly problémy. Zato Michal se vůbec neučí, nenosí úkoly a nedávno šel dokonce za školu. Už jsme s manželem zkoušeli spoustu promluv, dohod, výhrůžek, snížili jsme mu kapesné, kvůli záškoláctví jsme mu i sebrali počítač. Nic s ním ale nehne, je úplně ledově klidný, je schopný v klidu třeba hodinu sedět na sedačce a ani se nepohnout, namísto aby šel vyluxovat, jak ho prosím.
Rodinná poradnaTrápí vás obtíže při výchově dětí? Ocitla se vaše rodina v těžké sociální situaci a nevíte, jak z ní ven a kdo vám může pomoci? Dotazy posílejte na ona@idnes.cz s heslem Rodinná poradna. Vaše příběhy budou zpracovány redakcí a zodpovězeny. Je možné je anonymizovat. |
Až po důtce za záškoláctví se manžel na syna dost rozčílil a hodně křičel a tentokrát to syna rozbrečelo a přišlo mi, že mu to bylo líto. Pár dnů se pak víc snažil i s úkoly a ve škole. Teď to zase zapadá do starých kolejí a já nevím, jak tomu zabránit.
Kromě počítače nemá syn vlastně žádné koníčky, občas si akorát vyjede na kole, když ale prší, tak prostě sedí doma a teď bez počítače kouká do telefonu nebo na televizi.
Co s ním máme dělat?
Táňa
Odpověď odborníka:
Dobrý den Táňo, z Vašeho dotazu se zdá, že Váš syn, Michal, se teď nechová tak, jak byste s manželem rádi, aby se choval. Popisujete potíže, které vznikají doma i ve škole. Přemýšlíte, jestli jste mu neměli dávat za vzor starší dceru. Z Vašeho dotazu nevím, jak dlouho se takto Michal chová. Zároveň, s ohledem na jeho věk, mne napadá, že může nyní být v takové fázi svého vývoje a dospívání, ve které mohou být takové projevy chování, které popisujete obvyklé.
Někdo o této fázi mluví jako o pubertě, někdo zase jako o adolescenci. Ať už jí budeme říkat jakkoliv, může být její součástí také vzdor, neposlouchání, konflikty, vymezování se vůči rodičům (a autoritám obecně), potíže ve škole, ale také hledání sebe sama, stavění se na vlastní nohy a odpoutávání se od rodičů. Někteří odborníci se na to dívají tak, že je to velmi podstatné pro další vývoj člověka.
Mgr. Honza Kaňák z terapeutického centra Modré dveře
Věřím, že je toto období pro vás náročné, a napadá mne, že možná i pro Michala. Věřím, že Vás Michalovo chování může rozčilovat, že si nevíte rady, co s ním, že můžete být unaveni. Je dobře, že jste mu starší sestru nedávali za vzor a umožnili mu tak hledat, jaký by chtěl být on sám.
Ptáte se, co je možné se synem dělat, jak se zachovat. Níže vypisuji pár nápadů, které se obvykle nabízejí jako možnost, jak na takové situace reagovat. Pokud by vám žádný nepřipadal použitelný či se o nich chtěla buď Vy anebo manžel více poradit, je možné využít telefonických služeb Rodičovské linky, kde můžete celou situaci probrat.
- Dělejte si radost a starejte se také o sebe, abyste s manželem měli dostatek energie toto vývojové období zvládnout.
- Kdykoliv o to bude syn stát, povídejte si s ním o tom, co ho zajímá.
- Můžete syna přizvat do spolurozhodování o jeho povinnostech – lze popsat, co všechno musíte jako rodina společně zvládnout za povinnosti (úklid, vynášení košů, mytí nádobí....) a domluvit se se synem, co z toho zastane on. Jasně pojmenujete, které povinnosti plnit má, stejně, jaké povinnosti plníte Vy, manžel, nebo jeho sestra.
- Můžete také realizovat něco, čemu někteří říkají rodinná rada – tedy sejít se společně a plánovat, co budete dohromady jako rodina dělat, kolik času budete trávit každý zvlášť. Je obvyklé, že v pubertě děti s rodiči nechtějí příliš času trávit a chtějí být spíše sami či s vrstevníky.
- Když budete vymezovat synovi hranice, může se s manželem dopředu domluvit na tom, ze kterých požadavků můžete trochu slevit a co už je pro vás nepřípustné a přizvat Michala k rozhodování o pravidlech a hranicích. Stejně tak se s Michalem můžete domlouvat na tom, jaké důsledky bude mít, když něco nedodrží
- Když budete synovi sdělovat, co potřebujete, aby doma udělal, můžete mu také říci, do jaké doby to udělat má, a nechat na jeho rozhodnutí, jestli úkol splní hned nebo později. Stejně tak se s Michalem můžete domlouvat na tom, jaké důsledky bude mít, když něco nedodrží.
- V případě, kdy spolu řešíte nějaký konflikt, můžete mu sdělit, jak se u toho cítíte a proč (např. zlobím se, když po tobě uklízím ty věci, protože pak nemám tolik času na vlastní práci). Můžete také říct, jak byste to chtěla jinak a nechat synovi prostor, aby vymyslel, jak by to mohl splnit, pokud se bude takových debat chtít účastnit. Nebo mu můžete přímo říct, co od něj očekáváte.
Přeji vám i celé rodině, abyste vše dobře zvládli
Mgr. Honza Kaňák, psychoterapeut a krizový intervent centra Modré dveře
 |
