Vzhledem k tomu, že děti se do určitého věku učí především hrou, lze je na školní výuku i mnohé životní situace připravit už doma „u stolu“. A k tradičním a osvědčeným hrám jako Člověče, nezlob se!, Dostihy a sázky, backgammon (vrhcáby) Monopoly a Scrabble přibývají jejich nově upravené varianty a samozřejmě i spousta zcela nových titulů. Dítě, co si hraje, nezlobí, a ještě se k tomu podle psychologů může naučit spoustu užitečných dovedností. Skvělým začátkem může být třeba společné skládání skládaček typu puzzle a pexeso, na procvičení zručnosti a trpělivosti u starších dětí pak mikádo.
Pravidla a prohra
„Hry mají pro děti v každém věku jiný význam. Pro ty předškolní jsou hlavně zábavnou cestou, jak se naučit dodržovat pravidla, vyrovnávat se s prohrou nebo myslet kreativně, rozvíjí schopnosti soustředění, sebeovládání nebo umění řešit problémy,“ vysvětluje Václav Mertin z Katedry psychologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
„Deskové hry mají řadu dalších benefitů – děti si při nich osvojují plánování a učí se přijímat zodpovědnost za svá rozhodnutí.“ To samozřejmě platí i pro karetní hry jako Uno nebo Černý Petr, u toho se navíc dítě naučí, že všechno ve hře (ani v životě) vždycky neovlivníme. Naučit se vyrovnat s prohrou je ale stejně důležité, jako pochopit a dodržovat pravidla.
V době, kdy se zdá být až nadlidským výkonem odtrhnout vaše potomky od elektroniky, mohou přinést společenské hry vítané zpestření oproti fyzické izolaci digitálního světa. „Za klíčový přínos tradičních her, které dítě hraje s rodiči, sourozenci nebo vrstevníky, pokládám to, že vedle samotného požitku ze hry dochází k rozvoji sociálních vztahů – v řadě her jsou spojenci – a posilování soudržnosti rodiny,“ říká dětský psycholog Václav Mertin.
Hraní zvláště týmových deskových strategických her rozvíjí komunikační dovednosti dětí a vzniká přitom i prostor pro navázání důvěrnějšího vztahu. „Při společných hrách, nebo alespoň mezi jednotlivými koly, si můžete povídat a rodiče tak s dítětem mohou probrat různá témata, na která se jinak nedostává čas,“ připomíná psycholog.
Digitální versus stolní hry
Jaké hry dnes letí u dětí? |
Zatímco k reálné hře (deskové či karetní) potřebujete alespoň jednoho spoluhráče, videohru si může zahrát člověk sám. Pohyb ve virtuálním světě proti virtuálnímu soupeři však nevytváří plnohodnotnou komunikaci. I při společném hraní digitálních her se projevuje určitý odstup vůči spoluhráči, protože, i když jsou spolu, pozorují obrazovku. Sociální interakce je ochuzena o spoustu nonverbálních projevů, komunikace mezi hráči navíc často probíhá pouze skrz klávesnici, zcela ochuzená o důležité indikátory jako je melodie a tón hlasu značící třeba ironii.
To samozřejmě neznamená, že by počítačové hry neměly pro děti žádný přínos - kromě počítačové gramotnosti se mohou děti zlepšit třeba v cizím jazyce (aby lépe rozuměly zadání) a jsou jistotou ve chvíli, kdy nelze sehnat dalšího hráče. „Zajistí dobré zaměstnání pro dítě ve chvílích, kdy se mu rodiče skutečně nemohou věnovat, nebo když situace není vhodná např. v čekárně nebo v autě,“ dodává psycholog. Za přínosné považuje i hry na Wii nebo Xbox Kinect, které děti nutí k pohybu, který jim chybí víc a víc.
Pravidla podle vás
Václav Mertin vysvětluje: „Je pravda, že z psychologického hlediska je přínosný téměř veškerý čas, který dítě tráví s rodiči, nicméně při společných činnostech, jako je hraní her, bývá přínos výrazně větší.“ Na rozdíl od digitálních her s naprogramovanými pravidly dokáží rodiče lépe manipulovat s podmínkami tradičních her (třeba upravovat náročnost) tak, aby si dítě dobře zahrálo a mohlo vyhrát.
Po splnění několika nepatrných podmínek je pro rozvoj dítěte ideální hraní zejména strategických stolních her s rodinou. Mezi tyto podmínky patří např. to, že rodiče srozumitelně vysvětlí pravidla podle vyspělosti dítěte a podpoří je v krizových situacích.
Rozvoj schopností dítěte
Kdo si hraje, nezlobíKterá stolní hra je pro vaše dítě nejlepší, zjistíte v diskusi na eMimino.cz. |
Nepodceňujte ani výběr hry, pokud chcete zároveň rozvíjet i dovednosti dětí. „I jednoduché hry jsou přijatelné, ale vhodnější jsou takové, které kromě prvků zábavy nabízejí i prvky vzdělávací,“ doporučuje dětský psycholog. Vybírat můžete i podle toho, jaké schopnosti chcete u dítěte rozvíjet. Snadné typy skládaček puzzle pomáhají rozvíjet motorické schopnosti a zároveň učí malé děti trpělivosti při jejich dokončení.
„Zvláště taktické deskové hry rozvíjejí u těch větších strategické uvažování, podporují kritické a analytické myšlení. Děti se za jejich pomocí učí přijímat přiměřenou míru rizika – schopnost, která je velmi důležitá v běžném životě. Je však třeba zdůraznit, že zejména pro začínající hráče je rozvoj příslušných dovedností zpravidla závislý na vedení dospělých,“ dodává psycholog.
Novinky v deskových, karetních a hlavolamových hrách můžete shédnout na festivalu Deskohraní až do 25. října v pražském Tyršově domě.
