Během experimentu vědci a vědkyně měřili fyziologické reakce u 345 žen na různé pornografické materiály. Studie dochází k závěru, že ženy, které deklarují svoji orientaci jako heterosexuální, reagují přesto vzrušivě na mužské i ženské sexuální podněty. Zdá se tedy, že ženská sexualita je složitá a nedá se jednoduše zaškatulkovat do kategorie heterosexuality či homosexuality.
Podle Ritche C. Savin-Williamse, ředitele oddělení vývojové psychologie a genderové laboratoře na Cornell University, je zmíněná studie součástí komplexnějšího výzkumu zaměřeného na poznání lidské sexuality.
„Výzkum v podstatě posuzuje sexuální orientaci podle očí, zda se zorničky při určitém podnětu rozšíří, nebo ne. To totiž člověk nedokáže ovládat. Celý projekt se vlastně snaží posuzovat sexualitu, aniž by vycházel z toho, jak lidé v tomto ohledu sami sebe hodnotí. Dalším způsobem je samozřejmě měření genitálního vzrušení, ale tato metoda je poněkud agresivní,“ vysvětluje Savin-Williams pro internetový magazín Vice.
Jaká sexuální orientace je vám nejbližší?
Lidská sexualita podle vědců je a vždy byla fluidní. Teprve exaktní věda přišla před dvěma sty lety s potřebou kategorizovat a vymyslela nejprve dvě možnosti – hetero a homosexualitu. Jenže lidé jsou s ohledem na to, co je vzrušuje, většinou do jisté míry bisexuální, myslí si vědci. Někdo je dle jejich závěrů víc hetero, někdo víc homo. Striktně hetero a striktně homo jedinců je nejméně. Ale kvůli vlivu kultury a společnosti, která třeba silně tabuizuje homosexualitu, se většina mužů s bisexuálními city chová čistě heterosexuálně. Stejné je to v případě žen.
Výsledky aktuální studie toto zakořeněné přesvědčení vyvrací. „Snažíme se pochopit, jací jsou lidé doopravdy,“ říká psycholog. Vysvětluje, že jednotlivec své “touhy“ často definuje nepřesně kvůli tlaku společnosti. Tento problém se podle něho týká zejména mužů, jejichž sexualitou se psycholog zabýval v jiných studiích. Na heterosexuální ženy, které „to zkusí“ příležitostně i s jinou ženou, si totiž společnost již zvykla. Považuje to však ovšem za čistě ženský jev.
„Když ukážeme heterosexuálním mužům obrázek masturbující ženy, reagují skutečně jako heterosexuální muži. Ale poté jim ukážeme obrázek masturbujícího muže a jejich zorničky se rovněž trochu roztáhnou,“ popisuje Savin-Williams. To je podle něho důkazem, že ani mužská sexualita se nedá jednoduše rozškatulkovat. „U mužské sexuality jsou podobné aspekty jako u žen. Na muže však míří takové množství kulturně zažitých hloupostí, že i když cítí přitažlivost k jiným mužům, nepřiznají to,“ dodává.
Kultura „vnucování“ takové či onaké sexuální orientace může některým lidem způsobit přímo újmu. Svým způsobem ale omezuje úplně každého, neboť člověku zakazuje prozkoumat celou šíři vlastní osobnosti.
