Opravdu nepříjemným koloritem cest je nevolnost malého, ale i většího dítěte.
„Při kinetóze dochází ke „zmatení“ našeho mozku. Ten dostává rozporuplné informace z očí a ze statokinetického čidla ve vestibulárním aparátu, který odpovídá za udržení naší rovnováhy. Pokud se s tím mozek nedokáže dostatečně vyrovnat, reaguje po svém – nejčastěji nějakou obrannou reakcí – např. zvracením, bolestí hlavy, pocitem závrati či motáním hlavy,“ vysvětluje doktor Ferdinand Polák z Všeobecné fakultní nemocnice a 1. Lékařské fakulty UK v Praze .
Co se rodinám osvědčiloŠtěpánka Štrougalová je zkušená máma čtyř dětí a za několik let rodinných dovolených i výletů s kurzy plavání již nasbírala spoustu tipů:
|
„Problémem je především rychlost, s jakou k této změně dochází. Statokinetickému čidlu totiž chvilku trvá, než se na změnu připraví. Stejně tak si hůře poradí s požadavky na rychlé změny ve smyslu tam a zpátky – typicky v automobilu opakované střídání zatáček pravá/levá nebo prudká zrychlení a následná brzdění. Typické jsou v tomto ohledu serpentiny na silnicích do horských středisek. I ty se ale dají dobře zvládnout, pokud pojedete plynule a opravdu hodně pomalu,“ říká doktor Polák a dodává, že každé dítě se s kinetózou vyrovnává trochu jinak. Celkově ale platí, že děti jsou k nevolnosti z pohybu většinou náchylnější než dospělí.
Místo knížky písnička
Při kinetóze se rozhodně nedoporučuje číst si - ostatně při čtení za jízdy se kolikrát udělá nevolno i lidem, kteří jinak v dopravních prostředcích problémy nemívají. Rozhodně není od věci dítě zabavit, zkuste ale najít jiný způsob než čtení (pokud tedy nezvládnete číst vy a zkrátit tak dětem dlouhou chvíli pohádkou).
„Při cestování autem se vyvarujte prohlížení a čtení knížek, které u citlivých jedinců kinetózu spolehlivě spustí. Lepší je dopřát dětem písničky či pohádku, věnovat se slovním hrám či společnému pozorování okolní krajiny,“ navrhuje Štěpánka Štrougalová z Baby Clubu Juklík.
Oprašte proto své znalosti ve slovním fotbalu, hrajte si na hledání předmětů začínajících na určitá písmena nebo určité barvy, zkoumejte poznávací značky zahraničních vozů nebo jejich značky a modely. Skvělým pomocníkem může být i tablet (nezapomeňte ho nacpat nejrůznějšími aplikacemi pro děti, nabít a vzít nabíječku s sebou) nebo přenosný přehrávač DVD, stejně jako pohádky a písničky na CD nebo mp3. Pokud máte děti s velkými věkovými rozdíly, přibalte každému z nich k přehrávači také sluchátka, aby nedocházelo k hádkám o to, co se bude zrovna poslouchat.
Pro malé neposedy nezapomeňte i na zábavu jako karetní nebo magnetické hry, spousta stolních her se dnes vyrábí přímo ve variantě vhodné na cesty. Nečekejte ale, že můžete děti na zadním sedadle nechat jejich osudu - situaci je třeba stále sledovat a tak trochu předvídat. Čím mladší děti, tím častěji.
„Zejména u menších dětí proto není vhodné se jen ptát, zda něco potřebují. Nemají totiž dobrý odhad. Naopak je žádoucí se vyzbrojit trpělivostí a dovést je k aktivitám, které jim cestování usnadní. Co také zaručeně zabere, jsou atraktivní společenské hry, které jsou uzpůsobené podmínkám cestování,“ upřesňuje dětský psycholog Václav Mertin z Katedry psychologie FF UK.
Dobře načasujte jízdu
Jestliže je to možné a řidič s tím nemá problém, vydejte se na cestu raději v noci. Dítě má větší šanci usnout, nebude ho trápit ani sluníčko v očích a případné horko. A pokud to jde, dejte přednost dálnicím a rovným úsekům, i když vás to může vyjít dráž. Pokud máte v itineráři i serpentiny, snažte se v nich jet co nejplynuleji.
„Během jízdy dopřejte dětem i sobě časté přestávky, během nichž se všichni protáhnete a občerstvíte, a plně respektujte dětské potřeby – u nejmenších je signálem něčeho špatného pofňukávání. Starší dítě si třeba řekne, že chce, aby „auto jelo pomaleji“ – to je jasný signál pro přestávku,” radí Štěpánka Štrougalová.
Pokud máte vůz se třemi řadami sedadel, doporučuje matka čtyř dětí posadit dítě, kterému je špatně, vždy co nejblíže řidiči, protože v přední části s sebou auto i autobus hází méně. I malé dítě může sedět na místě spolujezdce ve „vajíčku“ nebo v autosedačce, pozor si ale dejte na airbagy - pokud dítě sedí zády ke směru jízdy, je nutné je na jejich místě vypnout.
Pomáhá zázvor i máta
Ke klidnému průběhu cesty pomůže i potrava, kterou dítě jí před cestou nebo během ní. Pokud dítě trpí kinetózou, vyvarujte se typickým řízkům a karbanátkům. Dětem s nevolností se doporučují jen netučné, nekořeněné pokrmy. Skvělé jsou i zázvorové sušenky a bonbony, jež zklidní žaludek. Dětem většinou zázvor nechutná, v tom případě jsou řešením zázvorové tablety, které chuť a vůni koření postrádají. Důležitý je pravidelný pitný režim. Pro žaludek je vhodný např. mátový nebo meduňkový čaj nebo sirup.
V lékárně samozřejmě seženete i volně prodejné léky, můžete vyzkoušet i homeopatika, které můžete dávat i těm nejmenším dětem. Dětem můžete nabídnout i lízátka Gravipop, žvýkačky Travel Gum (dětem mladším 15 let jen 1⁄2 žvýkačky) anebo třeba bylinné inhalátory. Existují i tablety, které jsou už svým názvem pro děti přitažlivější – např. „Autíčka pro pohodové cestování“. Ale vždy si pozorně přečtěte příbalový leták. Většina léků má tlumivé účinky, s nimiž je třeba počítat.
Pokud se naopak bojíte, že budou děti vyvádět na zadním sedadle neplechu z nudy, tak jim nedávejte na mlsání po cestě sladkosti a cukrovinky, které energii ještě zvýší. Vhodné jsou nejrůznější kukuřičné, rýžové či špaldové tyčinky nebo krekry, nakrájená zelenina (okurka, paprika, mrkev), banány a jablka. Nezapomínejte ani na pitný režim, i když se vám nechce stavět každé tři minuty na čurání, je to lepší scénář než dehydrované dítě.
Jednu velmi důležitou radu připojuje na závěr Štěpánka Štrougalová: „I když máte spoustu starostí, snažte se vyrazit na cestu s dobrou náladou. Pokud budete nenaladění a nervózní, přenese se nepohoda i na ostatní účastníky zájezdu,“ upozorňuje z vlastní zkušenosti matka čtyř dětí. Myslete tedy na to, že vaše dovolená vlastně začíná již cestou a snažte si ji v maximální možné míře užít v pohodě. K tomu nejvíc pomůže právě důkladné plánování a předvídání - třeba přibalení náhradního oblečení pro sebe i dítě, protože v pozvraceném tričku dokáže být několik hodin v pohodě jen málokdo.