Alexandra Kiňová: Můj život s paterčaty

  0:22
Je to její první velký rozhovor a dala ho exkluzivně Magazínu DNES. A poslední, tvrdí. Prožívá divné období. Je šťastná, s paterčaty je už doma, jsou zdravá, krásná. Ale taky zklamaná, lidé o ní mluví ošklivě, přes internet jí posílají vulgární vzkazy.
Alexandra Kiňová, matka v červnu narozených paterčat

Alexandra Kiňová, matka v červnu narozených paterčat | foto:  Jan Zátorský, MAFRA

Alexandro, kde je to rozesmáté, šťastné děvče, které hrdě pózovalo před fotografy s velkým břichem? Teď se schováváte...
Ale já jsem pořád šťastná. Jen nerozumím tomu, co se děje. Děti jsem brala jako dar od Boha. Pět najednou! Když se dřív narodila čtyřčata, trojčata, byl o ně zájem, psalo se o nich hezky, byly to téměř hvězdy. Myslela jsem, že to bude taky tak. Vždyť je to pro republiku něco výjimečného, něco, čím se můžeme chlubit. V jiných státech to tak bývá. Myslela jsem, že je lidi budou mít rádi.

Čtěte čtvrteční magazín

Alexandra Kiňová, matka v červnu narozených paterčat

Rozhovor s Alexandrou Kiňovou vyšel v magazínu MF DNES ve čtvrtek 22. 8. Tento týden 5. 9. najdete v magazínu rozhovor s moderátorem Janem Krausem.

A není to tak?
Je spousta hodných lidí, kteří mi pomáhají a píšou pěkné dopisy. Všem bych chtěla poděkovat. Ale objevila se spousta divných vzkazů. Ty diskuse na internetu jsou hnusné.

Čtete je?
Ano, dívám se na Facebook. Čtu tam různé nesmysly.

Co třeba?
Že jsem dostala zadarmo byt. No dostala, ale je to normální obecní byt, kde budu platit nájemné. Se službami to dělá patnáct tisíc měsíčně, přítel ani tolik nevydělá. A nejvíc mě mrzí, jak se lidi zachovali k němu.

Jak?
Strčili ho do jednoho pytle s Romy, kteří nepracují. Já jsem půl Romka, půl Češka, přítel celý Rom. Ale neumí ani slovo romsky, pracuje, je šest let v jednom zaměstnání. Kolegové u něj nechápali, proč se o něm píše, že nepracuje, že byl trestaný. Nikdo z naší rodiny v životě nebyl trestaný. Proč si to vymýšlejí? Proč o nás tvrdí, že jsme špatní, když nás neznají?

Myslíte, že kdyby se paterčata nenarodila romské rodině, se závistí a nepřátelskými reakcemi by se nesetkávala?
Myslím, že kdybychom byli česká rodina, řeklo by se: Jo, české děti, ty si pomoc zaslouží. Četla jsem na internetu, že den jejich narození by měl být dnem smutku, protože je zase o pět příživníků víc. A že mi z dětí udělají škvarky, někdo to psal na Facebooku.

Co to s vámi dělá, když něco takového čtete?
To se ani nedá popsat. Já to prostě nechápu. To si lidi myslí, že jsem si naplánovala paterčata? To asi mají v hlavě piliny.

Jaké to bylo, když vám řekli: Je jich pět?
Plánovali jsme k synovi holčičku. Byly mu čtyři, maminka pořád říkala, že by děti neměly mít mezi sebou velký rozdíl, aby si rozuměly. Šla jsem ke gynekologovi, který mi sdělil, kdy mám plodné dny, takže jsem otěhotněla. V desátém týdnu jsem se dozvěděla, že budu mít dvojčata. Po genetickém vyšetření mi řekli, že je tam víc plodů. No tak budou tři, řekla jsem si. Ale poslali nás do Prahy. Tam doktor řekl, že jsou čtyři. Stejný doktor si mě objednal ještě jednou a 29. března mi řekl, že je tam pět dětí.

Vůbec si nedovedu představit, co se ženě odehrává v hlavě. Převažuje radost, nebo strach?
Zmatek. Strach. Když jsem ležela na lůžku a dělali mi ultrazvuk, tak jsem se už zasekla a rozplakala se. Prostě slzy šly ven. Známí si pak mysleli, že si z nich děláme legraci. Přítel to řekl bratrům, nevěřili. Bála jsem se jít na další ultrazvuk. Říkala jsem si: Co když mi tam najdou další hlavičku? Ale hlavně jsem se pořád doktorů ptala, jestli budou všichni zdraví.

A co říkali?
Pan doktor je ultrazvukem kontroloval přes tři hodiny. Řekl, že za sebe je přesvědčen, že jsou v pořádku. A já jsem to taky v nitru cítila. Cítila jsem, že budou mít přes kilo a že budou v pořádku. Byli tam jako kytička, takhle dokola. První byli dvojvaječní Terezka a Deniel. Pak se k Denielovi přidal Michael. Vespod se přidal Martínek a nakonec se toho devětadvacátého ukázal ještě Alex. Po porodu jsem se dozvěděla, že jde o jednovaječná trojčata, že se Alex přidal k Michaelovi a Denielovi. Dodnes nechápu, jak se mi tam mohli vejít. Když jsem je druhý den po porodu viděla v inkubátoru, byla to normální krásná miminka. Čtyřicet centimetrů a kilo a půl, jen trochu hubenější. Všichni mají vlásky. Tak ráda bych je lidem ukázala, pochlubila se, jak jsou nádherná. Ale bojím se. Proto nechci, aby je někdo vyfotografoval.

Nepřeháníte?
Co mám dělat, když lidé píšou: Dej si pozor, černá svině, pořád se zveřejňuješ, proč mě tím provokuješ?

MAGNET NA DĚTI

Setkala jste se někdy s pojmem anticikanismus?
Ne. Co to je?

V poslední době se používá. V podstatě vyjadřuje to, že podle různých průzkumů přes osmdesát procent Čechů považuje Romy za nepřizpůsobivé a raději by je tady neviděli. Jak si to vysvětlujete?
Tak, že lidi jsou naštvaní, protože mnoho Romů nepracuje a žije ze sociálních dávek. Možná je v tom i závist. Já rasismus nikdy nepoznala. Vždycky jsem se cítila půl na půl, takže se na to dívám z obou stran. Chodila jsem do školy, udělala učňák, pracovala jsem v drogerii. Můj přítel pracuje a lidi se tomu kolikrát diví. Jeden pán mu řekl: Tak to klobouk dolů. Tady se prostě automaticky předpokládá, že když je někdo Rom, tak jen sedí doma na zadku.

Ale právě v této komunitě je takových lidí hodně, ne?
Ano. Ale o mně si přece nikdo nemůže myslet, že jsem si pořídila paterčata kvůli přídavkům na děti. Jak bych to jako měla udělat? Kvůli pětistovce na měsíc? Copak lidi nevědí, co dítě potřebuje, co stojí?

Proč vlastně Romové na rozdíl od Čechů mají víc dětí? Češky mateřství oddalují, u Romek tenhle trend není?
Viděla jste už někdy, že by Romka dítě opustila, odhodila, zabila? Neexistuje. Navíc většina Cikánů věří v Boha. Prostě mají děti rádi. Chtějí velkou rodinu.

Jsou mezi Romy časté rozvody, jako je teď běžné v české společnosti?
Stává se to, ale málo. Moje maminka má jednoho partnera celý život. Já mám taky pořád mého Tondu. Romky nestřídají partnery často. Maminka mi vždycky říkala: Když už jsi s jedním chlapem, buď s ním. Co budeš dělat s jiným? Bude to zase stejné.

Kolik je vám let?
V září mi bude dvacet čtyři.

To většina Češek v tom věku nechce o dětech ani slyšet...
Já mám kolem sebe holky, které chtějí děti ve dvaceti v osmnácti. A mám takové kamarádky i mezi Češkami. Já jsem nikdy nechtěla dítě ve třiceti. První jsem plánovala kolem třiadvaceti, ale Antonio přišel, i když jsem brala prášky. Já jsem na ty děti asi magnet.

Nemáte pocit, že jste tím o něco přišla? O cestování, o lepší práci?
Možná o vzdělání. Učila jsem se vždycky dobře, kdybych tehdy neotěhotněla, asi bych chtěla jít dál. Na druhé straně jsem teď viděla v porodnici spoustu případů, kdy měly starší maminky obrovské problémy. To holčiny, které rodí ve dvaceti, obvykle nemají. Myslím, že tělo je na porod připravené v mládí. Třicet je už pozdě. Je to můj názor.

Jak to vidíte do budoucna? Uživíte ty děti? Když vás hodně lidí podezírá, že se budete mít díky různým sociálním příspěvkům a darům jako v ráji...
Rodičovská je sedm tisíc šest set, později bych měla dostávat tři tisíce osm set plus přídavky. Ty dělají pět stovek na jedno dítě. Teď je to dobré, děti kojím. Ale až se budou dokrmovat, budou potřebovat botičky, oblečení, později věci do školy, to nevím, jak to zvládneme. Vždyť všichni přece vědí, jak je náročné poskytnout dětem vše, co potřebují. A čím jsou větší, tím je to těžší. Tak co mi kdo závidí? Na druhé straně mi mnozí poslali spoustu věcí. Maminka měla obývák zaplněný krabicemi. Má i pěkné dopisy. Všem, kteří se podepsali, postupně napíšu a poděkuju. Mrzí mě ti, kteří něco poslali anonymně, těm nemůžu poděkovat. Hlavně ať si nemyslí, že si toho nevážím.

2. června 2013

JSEM POD KONTROLOU

Nezauvažovala jste na moment, že ty děti prostě neuživíte? Že to nezvládnete?
Naznačili mi, že je můžu dát pryč. Nikdy! Plánovala jsem jedno. To, že jich bylo pět, je přece dar. Nemám právo ho odmítnout. Co by za to některé ženy daly. Ležela jsem pět měsíců na rizikovém oddělení. Co já tam viděla smutných věcí. Dostala jsem i nabídky k adopci. Jedna paní nabízela třicet tisíc, další čtyřicet, další tři sta tisíc. Psaly, že by dítě vychovaly líp než já, že mají práci, peníze. Bála jsem se, že mi děti vezmou.

Kdo by vám je bral? Tomu nerozumím.
Sociální pracovnice mi řekla, že nemám doma podmínky, abych si miminka mohla přivézt z porodnice. Dostali jsme od města byt. Byla v něm kuchyňská linka a vestavěná skříň. V původní garsonce jsme vlastně nic neměli, jen sedačku. Když jsem do toho nového bytu přišla, byl už upravený díky mému příteli, rodičům, Kláře Vítkové Rulíkové a Romaně Fischerové, které mi pomáhají. Sehnaly od sponzorů spoustu věcí. Ale já jsem ten byt dřív neviděla, takže jsem nevěděla, do čeho jdu, a pořád jsem si říkala: Hlavně ať mi je sociální pracovnice nesebere.

Opravdu jste si to myslela?
Měla jsem strach. Sociálka říkala, že miminka musejí mít vše, co potřebují. To jsem neměla. Vše se shánělo narychlo. Dodnes mám divný pocit. Pečovatelky, které mi chodí pomáhat, hlásí sociálce, co se tady děje, jak to tady vypadá. Dávám si pozor, co říkám, co dělám, snažím se mít pořád čisto. Dítě si ublinkne a já hned převlékám. Jsem z toho trochu vynervovaná, mám pocit, že jsem pod dozorem.

Není to jejich práce, hlásit, zda je vše v pořádku? Ono zvládnout paterčata je něco jiného, než přijít domů s jedním dítětem...
Slyšela jsem, že maminky trojčat a čtyřčat tolik nekontrolují. Přitom pečovatelka nemůže dítě koupat, nesmí mu připravit mlíko, jídlo, nesmí zapnout pračku. Může pomáhat u přebalování a krmení, ale já u toho musím být. Když nejsem, nesmí na děti sahat. Takové jsou předpisy. Takže mi mnohem víc pomáhá maminka.

Jak vypadá takový den s paterčaty?
Pečovatelka přijde v deset ráno, v půl sedmé večer odchází. Přítel má zatím dovolenou, takže pomáhá. Chodí sem paní Fischerová a maminka. V porodnici jsem kojila normálně, teď odstříkávám. Ale jak se vše zklidní, zase začnu přikládat k prsu, ten kontakt s dítětem je nejhezčí. Navíc prsa se nalijí a je víc mlíka. Odsaju tak čtyři sta dvacet mililitrů, dávám jim to po třech a půl hodinách. Přebalování trvá dvacet minut, s převlékáním i třicet. Takže když přebalím, mám tak hodinku pro sebe a jdu zase na všechno znovu.

Budí se všichni společně? Mají hlad najednou?
Jak kdy. Nedávno večer brečeli všichni najednou. Máma právě odešla, začali brečet, tak se vrátila a říkala: Já věděla, že nemám odcházet. Obvykle jsou dvě vzhůru od osmi do jedenácti večer. Nevím proč, ale obvykle dvě najednou.

Jak se s paterčaty dělají přesuny? Máte auto?
Nemáme. Z porodnice jsme přijeli mikrobusem. Přivezl nás jeden pán, dostali jsme se k němu přes Kláru Vítkovou Rulíkovou, která vede klub dvojčat a vícerčat. Nechce být jmenovaný, ale je tak hodný, že se nám nabídl, že mě zase odveze, až budu muset na kontrolu do Podolí. A pak, až pojedeme na kontrolu s kyčlemi, tak taky.

Co později?
Nevím. I kdybychom jednou měli auto, tak by to bylo složité. Musela bych jezdit nadvakrát. Jednou naložit tři děti, pak dvě plus Antonia. No, nedovedu si to představit.

Je pravda, že se o děti tak bojíte, že u vás u domu hlídkuje městská policie, jak se psalo?
Přijela jsem z porodnice, byla jsem už doma a najednou jsem si všimla, že pod okny čekají novináři. Ale já se už nechci fotit, nechci děti ukazovat. Oni na to, že neodejdou, dokud se vyfotit nenechám. Tak si mě aspoň fotili na balkoně. Proto jsem volala městskou policii. Ale řekli mi, že když mi novináři nelezou do oken a na balkon, nemůžou zakročit. Že tady můžou stát, jak dlouho budou chtít.

Můžete vůbec štěstí z dětí za takového zmatku prožít?
Co se týká dětí, rodiny, tak ano. Když se na ně podívám před spaním nebo když je krmím a ony se podívají na mě, je to tak nádherný pocit, že se ani nedá popsat. Jen když vyjdu ven, tak mám divný pocit.

Víte, co mi připadá na tom našem povídání nejzvláštnější? Že by mě nenapadlo přemýšlet, zda jste, nebo nejste Romka. Vždyť vy máte světlejší barvu kůže než já...
Maminka je světlá. Jak jsem říkala, jsem půl na půl. Nemůžu nadávat na bílé ani na černé. Mluvíme česky. Náš malý Tony romsky vůbec neumí, přítel taky ne. Já umím, ale romštinu nepoužívám. Když žijeme v Čechách, měli bychom mluvit česky. Vy se na všechny Cikány díváte stejně. Cikáni jsou ti, kteří kočovali. Olaši, jejichž ženy nosí sukně a řvou na sebe, ti mluví romsky. Ale na různých místech mluví Romové jinak. Je to směs, jazyk spletený z různých jiných. Vytrácí se, nemá budoucnost.

Znám hodně romských rodin, které děti neposílají do škol. Říkají, že stačí, když mají základní vzdělání. Vy už třeba trochu přemýšlíte nad tím, co byste ze svých dětí chtěla mít?
Já to budu dělat jinak. Chci, aby každé z nich mělo školu. I kdybych je k tomu měla dokopat, tak ji mít budou. Hlavně aby si nemyslely, že jim něco spadne do klína. Nespadne. Vím, že nebudou mít lehký život. Ale zvládneme to. Udělám všechno pro to, aby lidé, kteří mi pomohli, toho nikdy nemuseli litovat.

ZBLÍZKA

Začalo to nedůvěrou: To je ona? Tohle děvče, které vyšlo před panelák, vypadá tak na osmnáct. Znám ji jen z televize, tam vypadala starší a měla jiný účes. Velké oči se dívají podezíravě: O co ti jde? "Můžeme jít někam na lavičku? Přítel už je tak otrávený, že nechce novináře domů," říká.

Její přítelkyně Romana Fischerová dodává, že pokud bych k nim šla, měla bych odevzdat mobil, abych si tajně děti nevyfotila. Ostatně celé setkání bylo tajemné, i adresa byla tajná. Měla jsem jen telefonní číslo. Po příjezdu do Milovic jsem zavolala a až pak se dozvěděla ulici. Není to přehnané? Když si hodinu povídáme, divit se přestávám...

Co dostali
od města:
nájemní byt v paneláku 3+1. Měsíčně budou platit i se službami přes patnáct tisíc. Je přidělen na dobu určitou, na rok.
od hejtmana Středočeského kraje: 50 tisíc korun s tím, že musí paragony dokladovat, že byly vynaloženy na potřeby dětí.
Pračku, sušičku, ledničku dostali v rámci mimořádné okamžité pomoci, rozdíl v ceně doplatilo Elektro Skuhrovec v Lysé nad Labem, které přidalo ohřívače na lahvičky. Vybavení pokoje pro staršího syna od Andreje Babiše a Nadace Agrofert. Kočárky od firmy Kočárky Daniela, autosedačky od firmy Cybex. Prodejce nábytku poskytl čtyřicetiprocentní slevu. Deset tisíc plen od výrobce ze severních Čech. Postýlky z firmy Patron z Mělníka. Zdravotní pojišťovna průmyslová dala tři tisíce korun na nákup do lékárny. Zástupce ČSOB poskytl pojištění pro děti. Firma Medela zdarma půjčila odsávačku. Romské sdružení a firma M. Horváth z Lysé nad Labem koupilo sedačku. Zhruba 170 tisíc korun lidé naposílali na transparentní účet 211620293/0600 zřízený Klubem dvojčat a vícerčat. Budou použity, až děti začnou chodit do školy, na jejich potřeby.

28. května 2013

  • Nejčtenější

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

26. března 2024,  aktualizováno  8:54

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za...

Obří melouny už nejsou in, i muži mohou kojit a další zajímavosti o prsou

24. března 2024

Ňadra obvykle poutají pozornost mužských očí, jsou ovšem také částí lidského těla, která je...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Sex se zajíčkem je super, ale... Sedm důvodů, proč nechodit s mladším mužem

28. března 2024

Vztahy s výrazným věkovým rozdílem jsou stále častější a už dávno nepatří do kolonky „podivné“....

Dvaadvacetinásobná matka přiznala závislost na těhotenství

22. března 2024  8:15

Sue Radfordová z Velké Británie má dvaadvacet potomků. Třiadvacetkrát byla těhotná a nevylučuje, že...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Žena si vysnila plastiku prsou v Turecku, život se jí změnil v horor

25. března 2024  7:59

Třiatřicetiletá Stephanie Briggsová z Velké Británie roky šetřila na operaci, po které měla mít...

OBRAZEM: Známé osobnosti, které otevřeně promluvily o ztrátě dítěte

29. března 2024

Ztráta nenarozeného miminka je těžká pro každou ženu, která si touto zkušeností prošla. Známé...

Kate podstupuje chemoterapii, aby se jí rakovina nevrátila, vysvětluje lékařka

29. března 2024

Když princezna Kate oznámila, že má rakovinu, uvedla, že jí bylo doporučeno, aby podstoupila...

Zrušte rande. Tyto typy mužů své špatné stránky odhalují už v začátku

29. března 2024

Po schůzce s nimi se cítíte nejistá, po vztahu s nimi z vás zbytečně zůstane vyprahlá poušť....

OBRAZEM: Jarní detoxy, které doporučují slavné tváře

29. března 2024

Tělo si po zimě žádá úplně jiné zacházení, proto i slavné osobnosti na jaře volí trochu jiný režim,...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...