Advent 2025 začíná první adventní nedělí, která letos připadá na 30. listopadu. Následují další tři adventní neděle, z nichž ta čtvrtá, poslední, vychází na 21. prosince. Advent pak pokračuje až do Štědrého dne 24. prosince, který letos bude ve středu. V tento den se naši předkové ještě postili, koncem adventu byl až večer nebo dokonce půlnoční mše v kostele.
Kdy je advent?
|
Dnes se pro označení adventních nedělí vžilo pojmenování železná, bronzová, stříbrná a zlatá. To ale souvisí spíš s předvánoční nákupní horečkou, než s tradičním adventem. Se stoupající hodnotou jmenovaných kovů roste i ochota zákazníků nechat si v obchodech pustit žilou a obětovat část svých úspor na oltář všeobjímajícího materialismu.
Co znamená advent
Slovo advent pochází z latinského adventus, což znamená příchod. Pro křesťany je dobou očekávání příchodu Spasitele, Ježíše Krista. Připomínkou jeho narození v Betlémě advent končí a začínají Vánoce. Advent je postní doba a pro křesťany by měl být spojen s odříkáním, usebráním a také určitou strohostí ve výzdobě. V kostelích chybí květiny a všemu vládne postní fialová barva, do které se před mší obléká i kněz.
Lucerny děti položí před oltář, po konci mše si je odsud zase vezmou. Z kostela si je poté mohou odnést k sobě domů.
Stop přehnanému úklidu a pečení. Na tohle se o adventu rozhodně vykašlete |
Adventní věnec
Neodmyslitelnými symboly adventu, často spojenými, jsou adventní věnec a adventní svíce. Ty se rozsvěcují postupně. První z nich se zapálí o první adventní neděli, každou další neděli se pak zapálí jedna další svíčka.
Všechny čtyři se tak poprvé rozhoří společně o čtvrté neděli adventní. Klasický adventní věnec bývá z chvojí, i jeho výzdoba by měla být spíš uměřená. A barvy? Nic nepokazíte fialovou, časté jsou ale i barvy Vánoc – červená a zlatá. Objevuje se také bílá a pro jednu ze svic je navíc typická růžová barva.
Adventní výzdoba včetně věnce by měla být uměřená. Tradiční barvou je fialová, což je i liturgická barva v tomto období.
Jak si vyzdobit adventní věnec, přišla na setkání blogerek a čtenářek OnaDnes.cz předvést Kateřina Šedá.
Na zámku v Loučni na Nymbursku zahájili advent rozsvícením adventního věnce okolo fontány (2013).
Rorátní mše se v době adventu koná každé ráno například ve zlínském kostele svatého Filipa a Jakuba.
Adventní svíce: barvy, názvy a kdy je zapálit
- První zapálená svíce na začátku adventu se někdy nazývá svíce proroků. Má připomínat starozákonní proroky, kteří předpověděli příchod Krista Spasitele.
- Druhá svíce, která se rozzáří na druhou neděli adventní (7. prosince 2025) se označuje jako betlémská podle místa Kristova narození.
- Třetí neděle adventní znamená významný předěl – dlouhé čekání je za polovinou, zrození se blíží. Neděli se proto říká radostná (gaudete) a svíce může mít růžovou barvu. O svíčce se mluví jako o pastýřské, což odkazuje na pastýře, kteří podle Bible putovali do Betléma, aby se poklonili nově narozenému Ježíši.
- Čtvrtá neděle, která může připadnout i na Štědrý den, znamená rozsvícení už i té poslední zbývající svíčky. Říká se jí Mariina nebo andělská.
Advent nebyl vždy obdobím zahrnujícím čtyři neděle. Držel se i delší dobu a patřilo do něj šest neděl. Uzákonit čtyři adventní neděle se pokusil už v 6. století papež Řehoř Veliký, hromadně se ale advent jako zhruba čtyřnedělní období začal držet až od 11. století.
A počet svíček? Ten bývá i dnes někdy vyšší než čtyři. O štědrém večeru nebo půlnoční mši se totiž ještě navíc zapaluje pátá, bílá svíce. Zpravidla je nejvyšší, stojí uprostřed a symbolizuje Ježíšovo narození. Proto se jí také říká Kristova nebo prostě vánoční.
| Neděle | Datum | Komerční název | Označení svíce |
|---|---|---|---|
| 1. neděle adventní | 30. listopadu 2025 | železná | proroků, Izaiášova |
| 2. neděle adventní | 7. prosince 2025 | bronzová | betlémská |
| 3. neděle adventní | 14. prosince 2025 | stříbrná | pastýřská, radostná (gaudete) |
| 4. neděle adventní | 21. prosince 2025 | zlatá | andělská, Mariina |
Vytvořte si doma adventní náladu. Zrecyklujte ozdoby, vyzdobte si okna |
Co je adventní spirála?
Zajímavou adventní tradicí, kterou do našich končin přinesla vzrůstající obliba waldorfského školství, je adventní spirála. Je tvořená zpravidla chvojím, rozloženým na zemi do spirály tak, aby mezi ním vedla spirálová ulička do jeho středu. Uprostřed svítí velká svíce.
Děti (i dospělí) pak putují spirálou do jejího středu, kde si od svíce zapálí vlastní svícínek. Cesta má symbolizovat životní pouť, která není vždy přímá, cestu do vlastního nitra i hledání světla. Toto poselství oslovuje i ty, kdo se ke křesťanství aktivně nehlásí, cítí ale potřebu předvánočního vnitřního úklidu i hledání naděje.
Otevírací doba na Vánoce 2025: jak budou otevřené obchody od 24. prosince |
Adventní kalendář
Velmi oblíbené hlavně u dětí jsou i adventní kalendáře, které jsou spíše novodobou záležitostí. Pod políčky s jednotlivými daty nacházejí děti čokoládky nebo drobné hračky. Nejstarší ručně vyrobený adventní kalendář pochází z roku 1851, rozšířily se ale až po druhé světové válce. Původně zobrazovaly spíš výjevy z Bible a odměnou za trpělivost po otevření políčka ve správný den byly obrázky nebo veršíky, až později sladkosti.
Liturgický rokZatímco kalendářní rok v Česku začíná prvním lednem, pro věřící je důležitý takzvaný liturgický rok. Cyklus svátků, půstů dalších významných období začíná právě adventem, letos tedy nedělí 30. listopadu. |
A adventem a předvánoční dobou je spojené také Betlémské světlo. Jeho plamínek se zapaluje každoročně před Vánoci v jeskyni u chrámu Narození Páně v Betlémě, v níž údajně přišel na svět Ježíšek. Skauti pak světlo rozvážejí po světě. Do Česka se od roku 1990 dostává z Rakouska, což je jedna ze zemí, do kterých se dopravuje letecky. V Linci proběhne 6. Prosince slavnostní ceremoniál, po kterém skauti po železnici převezou plamínek do Česka. 7. prosince v 16 hodin ho přivítají lidé v Brně, od 13. prosince se bude šířit dál po ČR. Loni plamínek putoval do všech koutů země 86 vlaky.
Svátky v adventu: Barbora, Mikuláš, Lucie
Do adventní doby spadá také několik významných svátků. Nejznámější z nich je svátek svatého Mikuláše 6. prosince. Upomíná na biskupa z Myry v dnešním Turecku, který žil na přelomu 3. a 4. století a proslul svou štědrostí a obranou nespravedlivě obviněných. Na jeho památku se vžila tradice obdarovávání dětí v předvečer jeho svátku.
Největší vánoční trhy ve Zlínském kraji nenajdete v krajském městě Zlíně, ale v nedalekém Uherském Hradišti.
V lidovém prostředí se sv. Lucie objevuje především jako ochránkyně před čarodějnicemi.
V převlečení za „Barborky“ chodí dívky v kompletně bílém oblečení, mají zahalenou i tvář.
V Nížkově na Žďársku či v Opatově na Třebíčsku (na snímku) udržují stále živou tradici Barborek.
Ještě před Mikulášem se slaví svátek svaté Barbory, mučednice, na kterou si lidé vzpomínali vždy, když potřebovali mocnou ochránkyni. Třeba při morových epidemiích.
Na venkově se ještě v 19. století dodržoval zvyk, kdy ženy v předvečer svátku chodily od domu k domu ozdobené dlouhým závojem a věnečkem, a dětem předávaly dárky nebo jim hrozily metličkou. Podobně jako Mikuláše, i „barborky“ někdy provázel čert nebo další alegorické postavy.
Dnes se tento zvyk už nedrží a když se řekne „barborky“, vytane vám nejspíš na mysli jiná tradice: nařezání větviček stromů s pupeny, zejména třešní. Když se tyto „barborky“ uříznou 4. prosince, na Štědrý den vykvetou. Zvyk je spojený s pověrou, že které dívce vykvete barborka, ta se do roka vdá. Barborky se musí uchovávat v chladu, až týden před vytouženým rozkvetením se přenesou do teplé místnosti.
8. prosince se podle liturgického kalendáře slaví ještě Neposkvrněné početí Panny Marie. Jde o jeden z největších mariánských svátků roku, odraz v lidových tradicích ale nenašel.
A pak je tu Lucie, jejíž svátek připadá na 13. prosince. Tato mučednice a patronka nevidomých a slabozrakých byla naopak v lidových zvycích připomínána hojně. Částečně i kvůli tomu, že původně její svátek vycházel na zimní slunovrat. Díky tomu se její jméno objevilo i ve známé pranostice „Svatá Lucie noci upije,“ která upozorňovala na předěl, kdy se konečně noci začínají krátit.
Především se ale na venkově dodržoval zvyk, kdy v předvečer svátku chodily od domu k domu lucky - ženy a dívky oblečené do bílých rouch, se zabílenými tvářemi, někde i v maskách s dlouhými zobáky. Metlou z husího peří symbolicky vymetaly domácnosti, aby je zbavily všeho zlého, a někde také hlídaly, zda hospodyně dodržují zákaz předení. Když našly rozdělanou práci, přádlo rozchuchaly. Někdy průvod vedla žena, která představovala svatou Lucii.
Na snímku z Černova u Nové Bukové působí Lucie strašidelně, ale ve skutečnosti jde o rozpustilý svátek, podobný třeba masopustním obchůzkám.
Zvyk tu a tam ožije na Hané nebo v Uherském Hradišti, zpravidla díky tamním folklorním souborům.
Z hlediska tradic je advent zajímavou dobou, kdy se mísí nadcházející křesťanské svátky narození Ježíše s pohanskými zvyky, spojenými se zimním slunovratem a přirozeným cyklem, kdy se život v přírodě „zastaví“ a temné síly svádí boj o to, zda se na jaře vše opět probudí k životu nebo rozplyne v nicotu.
