První emoce nastavují mozek a ovlivní dítěti život, říká vědkyně

  0:48aktualizováno  0:48
Konec i začátek života spolu úzce souvisí. „Pohodové těhotenství a klidný porod souvisí s lepší schopností objevovat a učit se i zvládat stresové situace,“ tvrdí doktorka Markéta Keller, která zkoumá, co a jak v životě ovlivní naši kondici ve stáří.

Co nejpohodovější těhotenství, zejména ve třetím trimestru a tak zvaná zlatá poporodní hodina jsou nesmírně důležité, zdůrazňuje Markéta Keller. (ilustrační snímek) | foto: Reuters

Stav mozku v prenatálním a raném věku dítěte velmi zásadně předurčuje zdravotní dispozice, včetně například případného nástupu demence, tvrdí vědci. Ukazuje se, že jak bude mozek nastaven, záleží do značné míry na raném vztahu dítěte a matky v těhotenství a bezprostředně po porodu v takzvané „zlaté hodině“.

Podoba toho vztahu se „otiskne“ skrze emoce do mozku a ovlivní tak jeho další vývoj, říká vědkyně, epidemioložka Markéta Keller, která žije ve Skotsku a o významu prvních emocí na vývoj mozku nedávno přednášela i v České republice. 

Fotogalerie

„Představíte-li si mozek jako cibuli a dostanete-li se téměř ke středu, najdete tři, řekněme komponenty: thalamus, amygdalu a hippokampus. Velmi volně řečeno, zde se ukládají rané vzpomínky, krátkodobá paměť se přepisuje do dlouhodobé, je tam centrum pro vnímání bolesti a pamatování si, co ji způsobilo. Zjednodušeně bychom mohli říct - emoční paměť,“ vysvětluje epidemioložka a zdůrazňuje, že právě exaktně potvrzené zvýšené hladiny kortizolu způsobené stresem či traumatem v těhotenství a prvních chvílích po porodu, mohou ovlivnit růst a funkčnost této části mozku.

Čas pro matku a dítě

„Pokud dítě pláče či se bojí a není utěšené, necítí-li se bezpečně, co se asi do mozku zapíše?“ Uvažuje vědkyně. Naučit se zacházet s prvními, víceméně elementárními emocemi do značné míry podle ní určuje to, jak se člověk bude chovat v ohrožení a jak bude zvládat traumata i dlouhodobě emočně vypjaté situace a stres. „Teprve s dalším vývojem nastupují další mechanismy, například zvážení rizika a výhod a tak dále.“

Co nejpohodovější těhotenství, zejména ve třetím trimestru a tak zvaná zlatá poporodní hodina jsou nesmírně důležité. Pomohou předejít dlouhodobě trvajícímu pocitu strachu a ohrožení, které by vedly k citové deformaci, čili ke špatnému „nastavení“ primární potřeby přežití, s níž se automaticky rodíme.

„Průkazné studie tvrdí, že nejen geny či prostředí, ale hlavně interakce mezi obojím, to, jak se vzájemně ovlivňují, určuje naši emoční stabilitu,“ říká Keller a opakuje, že co nejpříjemnější těhotenství i „zlatá hodina“ jsou jednou ze základních podmínek zdravého dítěte i dospělého člověka. 

Emoce

„Jsou to fyziologické funkce či procesy starší než lidstvo samo. Na světě jsou cca 250 milionů let a za takovou dobu se zvládly dost dobře etablovat. Jejich primární funkcí je ‚přežiti‘, proto základní emoce jsou strach a vztek, nabádající bud k útěku či boji. Následně se u lidí vyvinuly další emoce, jako radost a smutek, údiv a odpor. Z nich se skládá celé emoční spektrum provázející nás neustále celý život. Emoce jsou řídicí systém, daleko starší a daleko výraznější, než tak zvaný rozum. Ten přichází až s vývojem mozkové kůry, tj. o pár milionů let později. A logicky - pokud by funkce emocí nepomohly k přežití, mozková kůra a rozum by neměly kde a v čem se vyvinout. Tudíž podpora zdravého vývoje toho nejelementárnějšího je naprosto odůvodněná.“
MUDr. Markéta Keller

Zejména čas těsně po porodu podle ní české zdravotnictví zatím podceňuje. „Není proč a kam chvátat. Chvátáme všichni a pořád. I dítě bude nejspíš ‚někam chvátat‘ celý život, takže pokud může, ať je v klidu se svou maminkou. Jsem pro, aby maminka i dítě měly na sebe čas, dokud se miminko samo neuklidní. Kojení pak půjde lépe, protože dítě bude mít nižší hladiny stresových hormonů. Spokojenější bude tím pádem i maminka i nejbližší okolí. Je to cyklický vztah,“ popisuje vědkyně.

„Po porodu bych poslechla přírodu a podpořila emoce, které jsou evolučně nejstarší a tedy nejlépe etablované a jako takové pomáhají k vytvoření dobrého vztahu mezi dítětem a rodiči. Jedná se o smyslové vjemy jako čich, hmat, tělesné teplo. První hodina po porodu se do paměti miminka zapíše v podobě vůně matky, případně otce, a tepla, které dává pocit bezpečí,“ říká Markéta Keller.

„Výsledky studií ukazují, že chování maminek vůči dítěti od první minuty do vyššího dětského věku má vliv na přenos genu, který je určen pro glukokortikoidní receptor,“ uvádí Keller.

Lidově řečeno, kvalita péče maminky výrazně ovlivní, jak dítě a následně dospělý jedinec, bude řešit sociálně a emočně komplikované situace, jak dobře se bude učit atd. Milující rodič vychová jedince odolnějšího vůči stresu a otevřenějšího k poznávání, což je obojí nezbytné pro kvalitní život.

„Zatím jen z výzkumu na potkanech nicméně víme, že pár prvních sekund po narození, může ‚nacvičit‘ daný gen na zbytek života. A všichni víme, jak důležité je umět zvládat stres v každodenním žití, neřku-li ve vypjatých a navíc veřejných situacích,“ podotýká epidemioložka.

Důležité je podle ní odsát z úst novorozence možnou zbylou plodovou vodu, ale další oplachování a měření může počkat, tedy v případě, že nenastaly jakékoliv zdravotní komplikace ohrožující život dítěte či matky. „Za hodinu se rozměry dítěte nijak zásadně nezmění, zato nastavení vztahu mezi maminkou a novorozencem to může ovlivnit zásadně.“

Pohoda maminky především

Barvy či zvuky v porodní místnosti nepovažuje lékařka za bezprostředně významné pro dítěte, ale spíš pro matku. „Jistě se rodí lépe v klidné, čistě vymalované místnosti, ideálně v jemných barvách než třeba na stadionu při koncertu metallové kapely. I když proti gustu...,“ usmívá se lékařka, která doporučuje, aby si maminka zvolila vše tak, aby se cítila co nejpohodlněji.“

Také přítomnost tatínka či dalších lidí u porodu by epidemioložka nechala na matkách. Nejdůležitější je v klidné matčině náruči podpořit v novorozenci pocit klidu a bezpečí. K tomu je podstatná i možnost, aby rodička neměla z porodu strach větší, než je fyziologicky přirozené a aby si sama mohla zvolit okolnosti, které jsou pro ni pohodlné a pohodové. „Kdo má právo říct, co je dobře a co ne? Já bych si to rozhodně nedovolila. Dobré je to, co je dobré pro každou konkrétní maminku, to znamená je třeba mít možnost individuální volby.““

Braňte se stresu, nabídněte kontakt

Těhotenství není nemoc, ale dočasný stav a je třeba si ho i s ohledem na zdraví své i dítěte užít. Pokud je maminka silná kuřačka nebo závislá na něčem jiném, je třeba se poradit s ošetřující lékařem. „Okamžité vysazení tabáku může byt pro matku i plod horší, než výrazně snížení přijmu. Kouření v době kojení má na dítě opravdu celoživotní následky, takže pokud maminka opravdu není s to přestat, zvážila bych po dohodě s pediatrem přechod na umělou stravu, jakožto alternativu menšího zla.“

Zdravě jíst je samozřejmě to nejlepší, ale pokud jsme zvyklí si jednou za čas dát vepřo-knedlo či smažák a hranolky, nevidí odbornice důvod, proč si to nedopřát i v těhotenství. „Jestli má nastávající maminka chuť na dort, ať si ho dá, ale s vědomím, že její kalorická spotřeba neodpovídá dvojnásobku.“

Minimalizovat stres miminka prostřednictvím matky je pro epidemioložku zkoumající faktory ovlivňující vývoj mozku prvořadé. 

„Samozřejmě vím, že nelze žít v absolutně nestresovém prostředí, to nebylo v historii nikdy možné. Nicméně pokud se rozhodnete pro miminko, zkuste se naučit nějakou vám vyhovující techniku na zvládání stresu,“ radí nastávajícím matkám. „Jako maminky nemůžeme změnit třeba bytovou politiku či náhlé změny v chování partnera, ale můžeme se naučit metody, jak tyto situace lépe zvládat,“ tvrdí a dodává, že sice není jogínka, ale třeba těhotenská jóga má pozitivní vliv jak na matku, tak na dítě.

Vědkyně maminkám doporučuje, aby se předem dohodly nebo alespoň zkusily domluvit, na bezprostředním poporodním kontaktu s dítětem. „Bude-li u toho i tatínek a bude-li to celé v klidu, pak ještě lépe,“ říká Keller s tím, že je jasné, že když těch pár minut kontaktu matky s dítětem po porodu chybí, nedojde k žádné nezvratné katastrofě. „Nicméně pozitivní vliv takového kontaktu je prokázán.“

Ze stejných důvodů, tedy aby mezi dítětem a matkou nastalo harmonické pouto určující zdravý rozvoj mozku, doporučuje lékařka kojení. V rámci mateřské péče pak co nejvíc s dítětem komunikovat prostřednictvím her i inspirativních hraček, laskavé interakce. A samozřejmě ho chválit a zahrnovat láskou.

„Když pak dítě povyroste, naučte ho si správně čistit zuby,“ upozorňuje na jeden z důležitých návyků osobní hygieny, který má do budoucna pro podporu správné funkce mozku až nečekaný význam. Dentální hygiena je totiž podle odborníků překvapivě daleko důležitějším faktorem, než by se čekalo, který má vliv na vývoj srdečních chorob, diabetu, cévních chorob, chronický zánět a konečně také na rychlejší nástup neuropatologických změn spojených se stárnutím mozku.

Po návratu matky do práce ovlivní harmonický rozvoj dítěte celá řada dalších věcí. „Pro Českou republiku hovoří délka mateřské dovolené. Minimálně do 18 měsíců by mělo dítě zůstat s maminkou či jiným primárním pečovatelem. Dál je to u každého individuální,“ myslí si Markéta Keller. Podle ní by v České republice k pohodě vztahu mezi rodičem a dítětem přispěli i zaměstnavatelé, kdyby častěji umožňovali plovoucí i zkrácenou pracovní dobu.

Můžeme odvrátit diagnózu ADHD?

Mohou za diagnózu ADHD (poruchy pozornosti a hyperaktivita) geny, podmínky a průběh porodu, nebo to, že maminka nedostala šanci si své dítě užít v kontaktu kůže na kůži hned v první hodině po porodu? Může za ni chování rodičů? Faktorů, které mohou přispět k této poruše, je nespočet, ale podle lékařky je lze zhruba shrnout do dvou kategorií: chyba je vrozená, či vznikla vlivem prostředí. 

Výhody okamžitého přímého kontaktu novorozence a maminky

Na základě výsledků dostupných studií je evidentní,že okamžité poporodní umístění novorozence alespoň na hodinu do kontaktu s maminkou „kůže na kůži“ IHNED po porodu má tyto pozitivní vlivy:

NOVOROZENEC:

  • Dramaticky snižuje hladinu glukokortikoidu
  • Pomáhá metabolické adaptaci a acidobasické rovnováze
  • Zlepšení zásobování kyslíkem
  • Méně pláče

Pro vývoj mozku:

  • Vliv na  hypothalamus (část mozku zodpovědná za sekreci různé škály hormonů) již od 4. měsíce těhotenství

- oxytocin: kontroluje/ovlivňuje velmi důležité emoční a behaviorální procesy v dětství, dospělosti i stáří. Konkrétně například funkce reprodukčního systému, chování ženy jako matky...

- CRH (kortikotropin): přímo ovlivňuje schopnost zvládat psychický, emocionální i fyzický stres a námahu. Dále je přímo zapojený do kaskády produkce dalších hormonů, zejména kortizolu, který je jedním z prominentních stresových hormonů.

- TRH (thyrotropin): hraje velkou roli v množství fyziologických funkci, např. činnost srdce, při trávení

Vývoj amygdaly a hippokampu:

- tzv. emoční paměť

- schopnost rozpoznat stupeň možného nebezpečí

- adekvátní reakce na nebezpečí nebo naopak pozitivní stimul (děje se díky sekreci důležitých chemických komponentů jako dopamin, serotonin a hormony jako adrenalin a kortizol)

- konsolidace krátko- a dlouhodobé paměti

MATKA:

  • Způsobuje vyplavování oxytocinu v těle matky
  • Výrazně snižuje riziko postnatální deprese
  • Kvalitnější mateřské mléko
  • Pocit jistoty že dokáž miminko uklidnit, upokojit
  • Synchronizace spánkových cyklů matky i dítěte

„Samozřejmě je to souhrn mnoha věcí, které se ovlivňují vzájemně,“ argumentuje Keller. Z hlediska populační genetiky víme, že geneticky je pravděpodobnost vady ADHD vyšší, než například u cukrovky druhého typu nebo rakoviny prsu.

„Velké procento dětí rodících se s ADHD můžeme díky genetickým studiím vysvětlit genetikou. Stejně tak ale víme, že u dětí, jejichž matka v těhotenství prožila nějaké výrazné trauma, se pravděpodobnost stejné diagnózy též zvyšuje, stejně jako v případě, že maminka byla dříve léčena pro jiné psychické onemocnění. Dále víme, že stres v pokročilém stadiu těhotenství má daleko větší negativní vliv na plod, než stres v počátku těhotenství,“ vysvětluje epidemioložka.

Přes placentu se přenáší z matky na plod specifické hormony a epidemiologické studie zase prokázaly, že vystresovaná maminka s větší pravděpodobností porodí vystresované dítě.

V jedné dlouhodobé Londýnské studii dokonce naměřili, že ze 73 procent k diagnóze ADHD u dítěte přispívají spory mezi rodiči, uvádí doktorka. Stres v těhotenství ovlivňuje podle ní i porodní váhu dítěte, která je také jedním z mnoha faktorů určujících, jak bude dítě zvládat učení, jak bude zvládat své emoce a pocity jako dítě, adolescent i v dospělém věku. Nízká porodní váha zas může souviset s nemocemi srdce, vysokým tlakem, mrtvicí, depresemi a úzkostmi. V dětství se může projevit těžším zvládáním emočně vypjatých stavů, ale také právě sníženou pozorností, poruchami učení - tedy určitých příznaků ADHD. 

Můžou tedy za ADHD geny, stres v těhotenství, nebo kombinace?

„Geny dítěte zatím nenaprogramuje, ale můžeme alespoň udělat maximum pro jeho prenatální i postnatální vývoj, abychom podpořili jeho duševní a tělesné zdraví v dospělosti. Právě minimalizovat stres v těhotenství, při porodu a v prvních chvílích nového života, je jeden z nejdůležitějších úkolů. Bude-li maminka v co největší pohodě, pak i když si dítě vytáhne ‚černého Petra‘ v podobě nepříjemného genu, projev choroby bude výrazně zmírněn,“ říká.

Vrozené dispozice můžeme podle epidemioložky úspěšně pozměnit další péčí a láskou, sociálním prostředím i vzděláním. Pohoda maminky a rodičů jako páru je zásadní, opakuje Markéta Keller a dodává: „Dítě si nebude pamatovat, zda mělo či nemělo vyžehlené dupačky nebo nejmodernější kočárek, ale do mozku se zapíše pocit, emoce z bezpečí a lásky, nebo naopak z vypjaté domáci atmosféry.“

Do 12 let můžeme ztráty dohnat

Markéta Keller

  • Narodila se 11.12. 1975 v Českých Budějovicích.
  • Po gymnáziu nastoupila v Praze lékařskou fakultu, ale brzy odjela do Velké Británie.
  • Zamilovala se do Skotska a v Edinburghu vystudovala psychologii, výzkumné metody se zaměřením na statistiku a nyní končí medicínu. Přednáší na vysokých školách, má tituly Mgr. Ing. PhD a co nevidět přibude MUDr.
  •  Mezi její zájmy patří sudoku, lyžování a surfování,Big Bang Theory, Star Wars a ráda čte, má rada divadlo a ve volném čase si čte o architektuře mostů...

Start do života je klíčový, ale i když se nepovede úplně podle ideálního scénáře, není nic ztraceno. „Do dvanáctého roku věku dítěte je náš mozek plastický natolik, že se případná ‚ztráta v základní nastavení‘ dá dohnat tréninkem frontálního laloku. Ten pak pomůže napravit případné škody v emoční paměti,“ vysvětluje odbornice a doporučuje kromě komplexních kognitivních funkcí jako plánování v logickém pořadí (například jak se postupně oblékat), organizace, abstraktního myšlení posilovat i centrum sebeuvědomění i radosti z úspěchu.

Pomocníkem k tréninku mohou být hračky k řešení problémů, například stavebnice typu Merkur, ale i dětské křížovky, sudoku, Dostihy a sázky, Carcasson, ale i art terapie... Užitečné jsou i hry na to, kolik kolem sebe vidíš předmětů začínajících na nějaké písmeno, u starších dětí pak s časovým limitem a podobně.

„Když se dítěti do jeho 12 let budete takto věnovat deset minut denně, jeho mozek pomůžete přenastavit k lepšímu, ať už tam případný handicap z raného dětství byl, či nikoliv,“ říká Markéta Keller.

Autor:

Nejčtenější

Zemřela královna sushi Bára Rektorová, podlehla rakovině

Bára Rektorová

Zakladatelka firmy na sushi a maminka dvou synů Bára Rektorová zemřela 11. srpna v kruhu svých nejbližších, jak na...

Andrea Černá: Jako kůl v plotě nežiju, ale pět dětí už porodit nestihnu

Andrea Černá

Přestože Andrea Černá ztvárnila desítky náročných divadelních rolí, pro národ zůstává hlavně Eliškou ze známého filmu...

Trend bio škodí, říká první dáma českého zemědělství Monika Nebeská

Monika Nebeská

Kdysi jako nezkušená městská holka, která se sama starala o malé dítě, vstoupila mezi ostřílené zemědělce, aby udělala...

Na Pacifické hřebenovce jsem věčně hladověla, vzpomíná Lucie Kutrová

Lucie Kutrová

Do dvaceti se kromě školy zajímala jen o módu a večírky. Neuběhla ani kilometr a nechápala, proč lidé chodí třeba na...

Tři potraviny, kterých se v létě můžete bezstarostně přejídat

Některé potraviny se mohou na vašem letním jídelníčku objevovat často,...

Léto velkému přejídání nepřeje. Obepnuté šaty i tílka okamžitě prozradí každý faldík na břiše, krátké sukně a kraťasy...

Další z rubriky

Žena by měla být vždy upravená, myslí si Lucie Borhyová

Lucie Borhyová

Moderátorku Lucii Borhyovou líčí maskérky před každými Televizními novinami, zvládá to však bez problémů i sama. Líčí...

Sama na sedm dětí. Realita, kterou žádná matka nechce zažít

Ilustrační snímek

Být matkou samoživitelkou není žádný med, pokud ale máte doma rovnou sedm nezletilých dětí, tak už je toho hodně i na...

V obložení závazků: sendvičové generaci hrozí krize a vyhoření

ilustrační snímek

Musejí se starat o děti, zároveň pečují o rodiče a mnohdy i prarodiče. A k tomu pracují nebo podnikají. Tak žijí...

Trest nebo domluva? Co na fyzické tresty říkají odborníci
Trest nebo domluva? Co na fyzické tresty říkají odborníci

Výchova dětí je těžká disciplína a neexistuje univerzální návod. Jak potrestat dítě, které neposlouchá? Fyzické tresty, zákazy nebo stačí jen domluva? Odborníci v tom mají jasno.

Najdete na iDNES.cz