Pro odpověď jsem si zašla za těmi nejpovolanějšími – za muži, kteří si čtyři z nich dobrovolně vzali za ženu.
Manželka architekta Petra Buriana Lada Wichterlová pracuje v knihovně Gender studies a hlásí se k feminismu. Její manžel ale tenhle výraz považuje za problematické označení. „Vždycky nadskočím, když poslouchám nějakou ženu, jejíž názory naprosto perfektně zapadají do toho, co si myslím, že je feminismus, ale ona na závěr prohlásí: Chraň bůh, abyste mi říkali feministka!"
Tohle slovo je podle Petra Buriana už tak zprofanované, že dokonce se ženou přemýšleli o tom, zda by nebylo lepší vymyslet pro české prostředí nějaký jiný termín, který by lépe vystihoval podstatu emancipačního hnutí a zároveň by mu chyběly všechny ty negativní nánosy z minula.
"Je otázka, jestli slovo feministka znamená to, co o něm najdu v naučném slovníku, nebo to, co si pod ním většina z nás představí – tedy agresivní osoba, která chce zakázat pisoáry a nutí muže dělat všechny domácí práce," zamýšlí se IT manažer Vojtěch Fořt.
"To máte jako s aurorou nebo pionýrem. Každého z nás hned napadnou spojení jako křižník nebo rudé šátky, a přitom aurora je v původním významu polární záře a pionýr je v anglicky mluvících zemích pořád jen a jen průkopník."
Vojtěchova žena Kateřina pracuje jako psycholožka v dětském domově a před pěti lety založila s přítelkyněmi skupinu, kterou s nadsázkou pojmenovaly Feministická frakce a ve které se jednou za měsíc scházejí, vyměňují si literaturu a informace, navštěvují společně přednášky věnující se genderové problematice nebo si jen tak povídají o životě.
Možná jste feministka, jen to nevíte
Přestože je tomu už více než dvě stě let od doby, kdy první evropské sufražetky vystoupily s požadavkem rovnosti mužů a žen, je feminismus v naší společnosti i na začátku třetího tisíciletí stále pokládán spíš za výstřední aktivitu několika bláznivých a neuspokojených ženštin než za seriózní hnutí. Leccos se však přece jen změnilo, a to nejen na poli společensko-politickém (víte třeba, že ve Švýcarsku získaly ženy volební právo teprve před 35 lety?), ale i za dveřmi našich domovů. A dost možná že i vy jste feministka, jen o tom zatím nevíte nebo se to zdráháte přiznat.
Mít tak doma feministu...
Jak bychom měli správně nazývat muže, kteří s feministkou nejen žijí, ale také s ní sdílejí některé názory? „Neřekl bych, že jsem feminista,“ vrtí hlavou IT specialista Bohuslav Ulmann, který svoji druhou ženu – předsedkyni strany Rovnost šancí Zdeňku Ulmannovou – potkal před 11 lety.
„Ale rovnoprávnost mezi mužem a ženou je pro mě docela normální. Každý inteligentní člověk by to tak měl dneska brát. Koneckonců mám z prvního manželství dvě dcery, tak je přece logické, když si přeju, aby byl tenhle svět k ženám o něco přátelštějí.“
Emancipace u nás nebylo nikdy dost ani podle ředitele odboru na ministerstvu pro místní rozvoj Arnošta Markse, manžela známé české feministky a ředitelky odboru rodinné politiky na ministerstvu práce a sociálních věcí Michaely Marksové-Tominové. - TA BUDE HOSTEM ONY VE STŘEDU OD 12 HODIN
„Jsem proto, aby každý člověk mohl žít svobodně a měl možnost rozhodovat si o svých věcech, aby měly ženy stejné platy jako muži ve stejných pozicích, aby jich bylo víc v politice, aby byla hýčkána rodina...“
Více žen ve vedoucích pozicích a v politice by rád viděl i Petr Burian: „Chlapi se někdy chovají dětinsky, řeší hlouposti a potřebují předvádět, co kde mají delšího a rychlejšího. Ženy jsou jiné. Umějí lépe komunikovat, jsou schopné empatie a nesilových řešení, což by prospělo nejen v politice. A nejsou tolik ješitné. Mužská ješitnost brání na tomhle světě spoustě věcem, aby se vyvíjely líp.“
Je to decela normální ženská
„Každou chvíli od někoho ze svých známých slyším, že mi žena určitě poroučí, u
nevaří a nic doma nedělá,“ říká Arnošt Marks. „Hodně jsem přemýšlel o tom, čeho se ti chlapi bojí. Proč to tvrdí? Myslím, že velký podíl na tom mají média, která udržují tenhle negativní obraz feminismu, protože to slovo prodává.“
Marná sláva, uspořádání domácího hřiště zajímá každého. Nikdo to nemá rozmyšlené, ale bojovat s tím musí každý. „Lidé si kdovíproč myslí, že muž, který žije s feministkou, musí být nutně pod pantoflem,“ přidává se Bohuslav Ulmann. „Přitom u nás doma není nikdo generál. Všechno rozhodujeme na základě výměny názorů a snažíme se vyjít si vstříc.“
Své role mají předem striktně rozděleny pouze na vodě, kam Ulmannovi rádi vyrážejí s přáteli – Zdeňka dělá ,háčka‘ a Bohuslav (coby ten fyzicky silnější) kormidluje.
Hledání kompromisu je i u Fořtových hlavní linie domácí politiky. „Jde o to přijmout názor, i když je třeba jiný než ten můj. A pokud jsme oba ochotní naslouchat a respektovat toho druhého, pak není co řešit,“ vysvětluje Vojtěch Fořt, který tvrdí, že má doma normální ženskou.
„Katka je osobnost a to se mi na ní líbí. Nedovedl bych žít ani s militantní aktivistkou, ani s někým submisivním, kdo nemá vlastní názor.“ V tom se ostatně shoduje i s ostatními. „Moje manželka je sice feministka, ale doma dělá to, co každá jiná,“ dušuje se Arnošt Marks a dodává: „A zároveň je mým sparing partnerem. Baví mě, že je bojovná a vytrvalá. Víte, se mnou by asi nevydržela ženská, která by se nehádala a nebojovala za svůj prostor. A já bych asi nevydržel s ní...“
Když se chce, tak to jde
Zdá se, že žít s feministkou zase není taková katastrofa, jak by se mohlo zdát. Chce to však od muže víc než jen tolerantní postoj typu: ,Dobrá, já si lepím modely letadýlek, tak ty si choď po práci na ty svý schůze.‘
Feminismus totiž není koníček, ale životní postoj na kterém by se měla shodnout celá rodina, pokud tedy má fungovat, a ne jen přežívat. Protože rovnoprávnost žen a mužů nespočívá v tom, že on půjde v neděli na fotbal a vy zase v pondělí na jógu, ale zbytek týdne bude všechno na vás, protože, ženská přece zvládne víc než člověk‘.
Podstatou feminismu je spravedlivé rozdělení rolí, i kdyby to mělo znamenat, že vy pojedete na služební cestu a manžel zatím doma přebalí a nakrmí vaše nemluvně. Že to není vždycky tak lehké, jak se to napíše, ví i Petr Burian, který fungování rodiny 21. století řeší s manželkou nejen teoreticky, při rozpravách o její práci, ale také prakticky, každý den. Oba se věnují své práci a přitom nechtějí o nic ošidit svého 1,5ročního syna.
„Teoreticky to máme zvládnuté, ale aplikace v praxi bývá náročná,“ připouští Petr. Také Marksovi se snaží skloubit dvoukariérové manželství s péčí o 3,5letou dceru. „To není o rivalitě, ale o organizaci,“ říká Arnošt Marks. „Zvládáme to s vypětím sil, ale já jsem věděl, že manželka po porodu doma dlouho nevydrží a bude chtít do práce. A to jsem jí měl zamknout doma? Nakonec, fungují takhle i jiné rodiny, kde o feminismu nepadne ani věta. A taky to jde.“
Novinářka Eva Hauserová prozradila, jak se pozná správná feministka:
* Partnerství
Nepronásleduje muže požadavky, aby nosil domů víc peněz, aby udělal stojku po výplatě, případně aby s ní trávil veškerý čas doma, protože ,manželé mají být stále spolu‘. Pravá feministka je totiž nezávislá, sama vydělává a sama taky vyráží za zábavou s přáteli.
* Domácnost
Její členové mají svobodu, odpadá maminčino maniakální uklízení s následným bědováním, že ji nikdo neocení a že se nedočká žádného vděku. Na druhé straně se nikdo nemůže divit, když nemá vyžehlené košile (a musí si je vyžehlit sám), nebo když ho nečeká teplá večeře (a musí si něco připravit). Celý provoz domácnosti závisí na dohodě.
* Seberealizace
Feministka neodvozuje svoji identitu od toho, čí je manželka nebo matka (i když si dovedu představit feministku, která vychovává větší počet dětí, třeba i adoptovaných, a tím se realizuje). Feministka nevidí důvod, proč by se určité pozice (vedoucí) hodily spíš pro muže, kdežto jiné (a podřízené) spíš pro ženy.
* Drobné zvyklosti
Co se týče držení dveří, pomáhání do kabátu nebo lichotek typu: Tobě to dnes sluší – evropské feministky tyto věci v drtivé většině neodmítají a z těch amerických tak činí jenom část.
* Pohled na svět
Feministka vidí nespravedlnosti v postavení žen a mužů a domnívá se, že by se měly napravit: nižší mzda za stejnou práci, ,skleněný strop‘ bránící ženám v tom, aby zastávaly nejvyšší posty, špatně ošetřené problémy s násilím na ženách, s vymáháním výživného pro děti, některým feministkám vadí zobrazení žen v reklamách a médiích, některé jsou pro změnu vnímání společenských hodnot ve prospěch péče o druhé lidi a o životní prostředí.
