Zdravotní klaun: Nejlepší, co pro děti můžeme udělat - rozesmát je

Na Vánoce připravilo sdružení Zdravotní klaun pro děti v českých nemocnicích speciální program. "Chodí kvarteto – cello, dvě violy, housle a s nimi balerína a dva klauni," říká zakladatel organizace Gary Edwards.

Jak vás napadlo stát se klaunem?

Gary Edwards

Narodil se v roce 1951 v Ohiu, USA. Po studiích hudby na kalifornské univerzitě strávil dva roky na Dell Arte School of Physical Theater. Od roku 1986 se podílel na projektech nemocničních klaunů v USA a poté v Evropě. Od roku 1998 žije v České republice a vede organizaci Zdravotní klaun, shání finance, školí a vybírá nové klauny. Ve volném čase rád skládá hudbu, ovládá hru na více než šest nástrojů. Žije 5 km od Litomyšle, dcera Joa je herečka a muzikantka, v současnosti pracuje jako porodní asistentka v Dublinu. Gary ve volném čase rád píše knihy, skládá jazzovou a vážnou hudbu a jezdí na snowboardu.

To je otázka (smích). Tenkrát jsem studoval hudbu na univerzitě a napsal jsem tři muzikály. Přišel za mnou jeden chlap a ptal se, jestli bych nemohl napsat muzikál i pro jeho školu.  Prý mi nemůžou zaplatit, ale mohou mi místo toho dát stipendium na jejich školu, první akreditovanou klaunskou školu v Americe. A tak jsem jim ten muzikál složil a po skončení studia hudby jsem šel studovat na dva roky na klaunskou školu.

Co vás na klaunské škole učili?
Všechno možné od Alexandrovy techniky přes cirkusové umění, klaunský pohyb až po balet a jazz dance… Zajímavé je, že evropské klaunství je založeno spíše na charakteru, američtí klauni ale musí mít různé dovednosti – zpívat, tančit, hrát na hudební nástroje.

Kdy jste poprvé šel jako zdravotní klaun za nemocnými?
Poprvé jsem navštívil nemocnici jako klaun v roce 1976, myslím. Vydal jsem se tehdy jako klaun do vězení, nemocnice, do sociálních zařízení – teprve jsem to zkoušel. Ale až do roku 1986 ještě nebyl udělaný žádný projekt, který by návštěvy zajišťoval pravidelně. Začal s ním Michael Christensen v New Yorku v presbyteriánské nemocnici s projektem Big Apple Clown Care Unit. Já jsem se s Michaelem setkal osobně později.

Mohl byste vysvětlit, kdo jsou zdravotní klauni, k čemu jsou?
V nemocnici je celá pozornost zaměřená na nemoc, to začíná už slovem nemocnice. Pro malé pacienty je to velmi těžká situace, a právě proto za nimi chodí zdravotní klauni, přinesou rozptýlení a radost, na chvíli se přestane myslet jenom na nemoc. Věřím, a mám to potvrzeno výzkumy, že smích pomáhá léčit, a u dětí je to obzvlášť důležité.
Při návštěvě nemáme pódium, neexistuje bariéra mezi klauny a pacienty. Neděláme vystoupení, ale snažíme se improvizovat podle toho, jací jsou pacienti, jestli tam jsou rodiče.  Klaun není jenom postava nebo role, přichází to zevnitř. Klaun musí být upřímný, jeho postava je jedinečná a vychází z něj samotného. Kdyby to jenom hrál, tak by to nefungovalo.  Nechodí s make-upem, mají jenom červený nos, nosí legrační oblečení a bílé pláště jako doktoři.

Jak jste se dostal do České republiky?
Autem (smích). Byl jsem už nějakou dobu v Evropě, dělal jsem klauna v Rakousku i jinde. Česko mě lákalo na zajímavou kulturu, krásný jazyk a nové zážitky. Zjistil jsem, že tady projekt nemocničních klaunů neexistuje, tak jsem s ním musel začít.

Takže jste založil organizaci Zdravotní klaun…
Ten nápad tu byl nový, takže jsem nejdřív musel mluvit na několika konferencích, s mnoha lidmi ze zdravotnictví, v nemocnicích. A pak jsem šel do nemocnic v Ostravě, Praze, Brně, Plzni a Hradci Králové a nabídl jsem, že jim to ukážu. Ještě jsem vůbec neuměl česky, bylo to zajímavé…

Jaké byly tehdy reakce?
Musím říct, že tu všichni byli tomu nápadu poměrně otevření, nikdy jsem se nesetkal s odmítnutím. Když pak viděli moji práci s dětmi, tak byli většinou nadšení a chtěli dál spolupracovat.

Jak jste ze začátku sháněl peníze?
Ze začátku jsem projekt financoval sám, naštěstí tady ale jsou lidi, co si

Zdravotní klauni

Zdravotní klauni jsou profesionální herci a herečky, kteří projdou castingem a několikaměsíčním tréninkem a školeními, kde se seznamují se zdravotnickou terminologií a psychologií. Ve dvojicích pak pravidelně navštěvují nemocnice ve svém regionu. Klauni chodí do nemocnice až dvakrát za týden a jedna návštěva trvá minimálně 3 hodiny. Konají se také workshopy a výměnné pobyty klaunů, které jsou zdrojem nové inspirace. V projektu je v současnosti zapojeno 46 klaunů, kteří navštěvují 38 nemocnic. V letošním roce uspořádali 1 150 zdravotních klauniád.

uvědomují potřebu neziskového sektoru. Tím, že přispívají malou částkou, tak pomáhají tam, kde se stát nepostará. Máme většinou individuální dárce, lidi nám dávají i nejrůznější nefinanční dary, co si můžou dovolit. Díky nim můžeme projekty postupně rozšiřovat. Začali jsme s novinkou, kdy navštěvujeme geriatrické pacienty, kde je úplně jiná práce s klienty, pořádáme akreditované kurzy pro zdravotnický personál, mimo hlavní návštěvy nemocnic je to třeba Cirkus Paciento a další programy.

Chodíte vy sám stále do nemocnic jako zdravotní klaun?
Už ne moc často, ale stále ještě ano. V létě jsme měli velkou akci, kdy se do nemocnice vypraví sedmnáct zdravotních klaunů, děláme takové turné po nemocnicích mimo náš hlavní program.

Připravujete nějaký zvláštní program na Vánoce?
Ano, na Vánoce jsem napsal speciální program, chodí kvarteto – cello, dvě violy, housle a s nimi balerína a dva klauni. Chodíme do každého pokoje, protože na Vánoce tam zůstávají děti, které jsou upoutány na přístroje nebo na lůžko. Navštívíme šest velkých nemocnic, jedná se hlavně o onkologická oddělení. Máme pro ně připraveny i dárečky. Je to příjemné i pro rodiče a sestřičky, kteří už mohou být taky unavení a smutní.

Je pravda, že jsou klauni ve skutečnosti smutní?
Ne, to bylo takhle napsáno v jedné knížce, ale to není pravda. Klauni jsou veselí!

I když tráví hodně času mezi nemocnými dětmi?
Občas je to těžké. Vídáte ty děti třeba dvakrát týdně a pak už tam jednoho dne nejsou... Vidíte u dětí celý průběh nemoci… Je důležité si uvědomit, že to nejlepší, co pro děti můžeme udělat, je rozesmát je.
Také je omezený počet návštěv, které může klaun udělat, aby to vydržel a zůstala mu spontánnost. Pracujeme na tom ale i s psychology a s klauny mezi sebou, jejich psychická pohoda je pro dobrou práci důležitá.

Jak pomoci

* Zadáním trvalého nebo jednorázového příkazu na bankovní účet: 159172293/0600 GE Money Bank
* Organizace může na vyžádání zaslat potvrzení o příjmu částky nebo darovací smlouvu.
* Fyzické osoby si podle § 15 odst. 5 zákona o dani z příjmu mohou dar odečíst z daní.