Zbavte se dudlíku do jednoho roku

Občas si ho odnáší Mikuláš výměnou za kopu dárků. Jindy ho předává malý majitel svému mladšímu sourozenci. A někdy se ho ještě ve školce drží všemi silami. Je dudlík neřest, nebo nezbytnost?

Ilustrační snímek. | foto: Profimedia.cz

Zatímco v cizině běžně potkáte málem předškoláka kráčejícího s šidítkem v puse, u nás vyvolává čtyřletý dudlající prcek mnohdy podobný údiv, jako kdyby měl v puse doutník. Jenže kdy je ten správný čas silikonovou či pryžovou proprietu potomkovi odebrat?

Rok a dost

Dudlík mívá občas kouzelnou moc a zvlášť nevyspalé matky ocení po hodinách křiku kojencovo spokojené dumlání. Naštěstí alespoň první rok dítěte to schvalují i odborníci. Ovšem s výhradami, například že dudlík kazí správnou techniku kojení.

Čím také může ubližovat dudlík?

• Časté používání dudlíku může vyvolávat vyrážku kolem úst, zhoršovanou stálou přítomností slin pod ním. Trvalé vlhko pod dudlíkem ve spojitosti se špatnými povětrnostními podmínkami dráždí jemnou dětskou pokožku.
• Podtlak, který občas vzniká ve středouší při usilovném dumlání, může být i bolestivý. Když má dítě navíc při rýmě ucpaný nos, může snadněji dojít k přenosu infekce Eustachovou trubicí z nosohltanu do středouší.
• Deformity skusu při dlouhodobém dudlání byly popsány mnohokrát. Podle dětské ortodontistky doktorky Lucie Šimůnkové považuje odborná literatura za zcela bezpečné například anatomicky tvarované dudlíky, zatímco mnohem větší pohromu sebou může přinést dumlání palce či jiných předmětů.
• Logopedi zase poukazují na nepěkné sykavky, které si děti mohou vypěstovat při častém dumlání a především mluvení s dudlíkem v puse. Opět však vznikají mnohem těžší poruchy řeči při cucání prstu.

"Pediatři dudlíky neradi vidí také proto, že některé maminky s nimi zacházejí z hlediska hygieny dost strašně," říká dětská lékařka Ruth Adamová. "Různě je povalují po kočárku a přebalovacím pultu a pak, než dudlík dítěti strčí do úst, ho olizuji. Myslí si přitom, že jejich ústní bakterie miminku nemohou uškodit, což je hrubý omyl. Na dítě mohou přenést zejména takzvané odontogenní bakterie, které spolupůsobí při vzniku zubního kazu."

Podle dětské lékařky je však důležité dudlík dítěti před koncem prvního roku bez milosti sebrat. "V té době už je sací reflex dominující u novorozenců výrazně oslabený, takže dítě žádnou náhradu, jako jsou třeba prstíky, nehledá," vysvětluje doktorka Adamová. "Přitom se ještě včas odstraní to, co ve druhém roce velmi vadí: dudlík vede u spousty dětí k vyvolání předkusu a chybnému tvarování zubního oblouku. Velmi často při prohlídce batolete poznám, že má stále ještě dudlík, protože to je na tvaru horního zubního oblouku a tvrdého patra patrné. Maminky se většinou dušují, že ho má jen na noc, ale i to stačí k vyvolání této deformity."

Počkat na popeláře a oslavovat

Podobný názor má i dětská psycholožka Ilona Špaňhelová. "Samozřejmě že dudlík je pro mě jako psychologa lepší varianta pro zklidnění dítěte než prst či ruka. Dudlíku je možné se lépe zbavit, než odnaučit se cucání prstu, který má dítě pořád u sebe. Ale jsem příznivcem toho, aby mělo dítě dudlík pouze na uklidnění při usínání. Jindy ne. Stane-li se mu něco, nemá mu do pusy putovat dudlík, ale má ho pochovat mateřská náruč, pohladit lidská ruka. Pokud někdy příliš hlučí, je vhodnější z místa odejít, nebo zabavit dítě jinak. Třeba povídáním, prohlížením, komentářem... Ne dudlíkem."

I psycholožka je přesvědčená, že dvou až tříleté dítě dudlík nepotřebuje. "Jsem zastáncem jasné a vědomé změny. Tu dítě dokáže přijmout a domluvit se na ní mnohdy po 15. měsíci. Je vhodné spolu s dítětem dudlík zabalit do balíčku, vyhodit ho do popelnice a počkat na popeláře, až ho vyvezou. A pak třeba udělat oslavnou fázi a koupit plyšáka nebo panenku, kteří budou s dítětem spát..."

Lehce se to řekne, hůře činí. Existují rodiče, kteří sice dudlík do popelnice vyhodili, nicméně ještě ten samý večer s místními bezdomovci kontejner probírali a "dudu" zase hledali. Batoleti připravenému o milovaný dudlík totiž nejenže po probrečeném dnu nestačil nový dudlík z drogerie, ale trvalo na svém starém, ožužlaném...

"Podle mého názoru kolem prvního roku stejně nemá nějaké přemlouvání a vysvětlování velký význam," podotýká Ruth Adamová. Podle ní je dudlík třeba vyhodit a počítat s tím, že bude následovat pár krušných hodin nebo dní a nocí. "Většina dětí protestuje a zlobí, ale chce to vytrvat," radí. "Čím déle dudlík dítěti ponecháte, tím hůře se odnaučuje."