Poradna: Jak mám přestat s kojením, když bez něj moje dítě neusne?

Mám roční holčičku, která je stále kojená. Kojení je totiž jediný způsob, jak ji odpoledne nebo večer uspat. Jak s tím přestat? Čtenářka Karolína poslala dotaz do rodinné poradny.

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Lucie je veselá holčička a já i manžel s ní máme moc dobrý vztah. Rozjet kojení mi dalo opravdu hodně práce, rozhodně to nebylo tak jednoduché, jak jsem si původně myslela. Nakonec se to poddalo, Lucinka se naučila správně přisát a brzy mi začala při kojení usínat. No a tak to vlastně zůstalo až do dneška.

Rodinná poradna

Trápí vás obtíže při výchově dětí? Ocitla se vaše rodina v těžké sociální situaci a nevíte, jak z ní ven a kdo vám může pomoci? Dotazy posílejte na [e-mail] s heslem Rodinná poradna. Vaše příběhy budou zpracovány redakcí a zodpovězeny. Je možné je anonymizovat.

Bez kojení odpoledne neusne, stejné je to večer a na kojení kolikrát dojde i během noci. Zpočátku jsem ji měla u nás v ložnici hned vedle své postele, ale nočním pláčem budila i manžela, který potřebuje být do práce vyspalý (pracuje jako řidič autobusu).

Uspávám ji tedy kojením u ní v pokojíčku odpoledne i večer, občas i v noci, ale to se poslední dobou docela lepší. Už si ale říkám, že by se pomalu měla začít zbavovat té závislosti na prsu, nebudu ji přece kojit donekonečna, jak pak bude usínat? Zkoušela jsem ji nakrmit, vzbudit, pokud usnula, dát dudlík a uložit. Dudlík ale okamžitě vyplivne a začne pěkný řev. Písničky ani utěšování zatím nepomáhaly (zkoušela jsem to asi třikrát) a vždy jsem to nakonec večer vyčerpáním vzdala a prso jí dala. Myslíte, že bych měla s kojením raději přestat už teď a naučit ji usínat normálně? Nebo je lepší ještě chvíli čekat, až bude větší a budou ji třeba zajímat pohádky na dobrou noc?

Děkuji za radu,

Karolína

Odpověď odbornice:

Zdravím Vás paní Karolíno, obavy kolem kojení bývají často spojené s potřebou být dítěti dobou matkou a zároveň nejistotou, zda je tato potřeba pro dítě dostatečně naplněna. Potřeby matky pak bývají často opomíjeny. Domnívám se, že se snažíte vyhovět své dceři a poskytnout jí prso k její spokojenosti, následně se ale kojení prodlužuje a vás zřejmě značně limituje.

Mgr. Petra Domkařová

Kojení je sice chvílí, kdy je dítě matce nejblíže a je cenným vkladem do emočního života dítěte, ale nemělo by probíhat pod napětím a znamenat pro matku vysílení. Proto bych vám doporučila s kojením zatím razantně nepřestávat, ale jeho dobu zkracovat a postupně učit dceru, že může být s vámi, ale nemusí být přisátá k prsu. Postupně ji od prsa oddalovat. Po nakrmení jí prso něžně odejmout a nechat ji, aby mohla zůstat u vás přivinutá a utěšit ji, dokud bude plakat. Časem by se měla doba pláče po odejmutí prsa zkracovat a tím i přivinutí. Následně můžete celý proces zkracovat, nechat si dceru na klíně, chvíli pohupovat, případně tiše pobrukovat ukolébavku, až ke zklidnění, potom jí dát do postýlky a být jí ještě nablízku, dokud neusne, případně se vzdálit a nechat ji usnout samotnou. Před pohádkami bych nejdříve zařadila krátké zklidňující písničky s monotónní melodií, ukolébavky. Současně s tímto „vzdalováním se“ můžete během dne nahrazovat kojení jinou stravou a vydržet případnou nespokojenost, utěšit ji a zkusit odvést pozornost k něčemu pro dceru lákavému a zajímavému.

Je třeba počítat s tím, že u dcery může být problém naučit ji usínat samotnou a že bez pláče to nepůjde. Mnohé děti potřebují blízkost rodiče po dlouhé období, aby mohly usnout. Je možné usínání o samotě naučit rychleji, ale bez křiku a pláče se to často neobejde. A i tyto děti, pokud je jim ponechán čas, k tomu, aby dozrály a nabyly vlastní jistoty, přítomnost rodiče při usínání časem přestanou potřebovat a vyžadovat.

Mgr. Petra Domkařová, psycholožka centra Modré dveře