Muži ztrácejí stud
Z poznatků a průzkumů Asociace pracovníků intervenčních center vyplývá, že nějakou formou týrání v Česku trpí každý dvacátý muž. „Nemyslím si, že se takové případy dřív neobjevovaly. Spíš se o nich nemluvilo,“ říká předsedkyně této asociace Martina Vojtíšková.
„Nyní je nabídka pomoci týraným lidem velká, o problematice se mluví v médiích, v seriálech, a tak muži ztrácejí stud o svých problémech ve vztazích hovořit. Velkou roli sehrálo, že od roku 2006 existuje zákon na ochranu před domácím násilím. Díky němu je možnost účelněji chránit oběti. Policie může vykázat násilnickou osobu ze společného obydlí a v návaznosti na policii intervenční centra nabízejí rodinám podporu. Statistiky spíš vypovídají o tom, že tato pomoc se velmi využívá, než o tom, že by obětí přibývalo,“ tvrdí.
Možná tomu časem bude tak, že si muži v takových pozicích ani jako oběti připadat nebudou. Až se naplní předpověď psychologa Jeronýma Klimeše a matriarchát ovládne naši společnost zcela, současné tendence pojmenovávat a řešit ponižování a týrání mužů vymizí.
Stane se samozřejmostí, že muži budou těmi slabšími, tudíž mlčícími? To, co se považuje za jejich týrání, se stane normou a nikdo se nebude pozastavovat nad tím, že žena řekne muži, jak je nemožný, když jí dostatečně rychle po jejím příchodu domů nepřinese ke dveřím nahřáté papučky?
„Bude hůř. Hodně chlapců totiž vychovává jenom matka, chybí jim mužské vzory. Všimněme si, že na osm hyperaktivních chlapců připadá jen jedna hyperaktivní dívka,“ připomíná Jiřina Prekopová.
No jasně, co všechny ty duševně vyrovnané, sebevědomé a dobře se učící holčičky jednou řeknou všem těm zmateným, nejistým, hyperaktivním, různými poruchami trpícím chlapečkům? No přece že jsou nemožní, k ničemu, zkrátka úplní moulové.
