Problém vztahů není ani tak v konfliktech jako spíše v neustálé kritice toho druhého. A naopak se navzájem vůbec za nic nechválíme.

to je taky fakt - nedostatek chvály, ale i taková samozřejmost, že si lidi ve vztahu navzájem ani nepoděkují za běžné věci (prostě jen podej mi, kup mi, ale už ne děkuju, natož aby to bylo "děkuju, že tu jsi se mnou"). a mnohdy víc než kritika je horší právě ta lhostejnost k druhému, ten pocit, že to je samozřejmost, co ten druhý dělá

Jako momentálně single chlap se klidně budu tvářit nedostupně a zadaně, když jí to udělá radost.

Vy to mate naramne jednoduche i bez triku. Vetsina zen beztak vetsinu casu chyta lelky.

Tady se pořád dokola zmiňuje pivo, gulášek, bábovka, neboli to, že lovkyně či klidně lovec jdou opečovávat novou oběť a ta proto zahne a rozvrátí manželství.

Jenže tohle není kompletní scénář. Na rozpad vztahu jsou vždycky aspoň dva, ale většinou tři. Kolem mne se v poslední době rozpadlo hned několik manželství, které trvaly přes deset let (jedno 23 let) a scénář byl pokaždé téměř stejný. Nevěra byla až vyústěním předchozích problémů, nikoli příčinou.

Problém spousty vztahů je v tom, že se partneři přestali "lovit" navzájem. Nemusí to být hned tak, že chlap doma chodí v děravých trenýrkách a ženská natáhne tepláky a vytahané triko, ale to, že se jeden před druhým sami o sebe starají méně, než když jdou do práce za kolegy, je prostě fakt. Příliš častý v mnoha vztazích. Jako by dávali najevo "nezáleží mi na tobě, nebudu už se sebou nic dělat, už sis mě vzal/vzala, tak proč se snažit". Nevěra je pak dost často únik z podobné rutiny.

A ne vždy to byla nutně nevěra s jiným partnerem, mnohdy to je útěk od druhého ve formě workoholismu, vysedávání s kamarády či kamarádkami, "útěk" na chalupu, ryby, do posilovny...

Kdysi dávno mi říkal jeden starý rodinný známý, který viděl spoustu rozvodů manželství, která znal od začátku, že láska je hlavně otázkou vůle a nikoli emocí. Je to celoživotní snaha upravovat a napravovat sám sebe pro partnera. Tam, kde to jeden či oba vzdají, není šance, aby takový vztah vydržel.

Mám to štěstí být už 15 let ve šťastném vztahu a pod tohle bych se podepsal.

Tímhle textem by měla začínat (a končit) každá vztahová příručka a každý "návod" na šťastné manželství.

Naprosto skvělý, dokonale pravdivý a perfektně napsaný příspěvek. Díky!

Když ony ženy mají kromě dalších vlastností jednu, která mužům dost vadí. Po uzavření manželství nebo obecněji vzájemného vztahu, mají snahu muže "vychovávat" podle jejich ženských představ. Krásně je tento fenomén zobrazen ve filmu "Teorie tygra". A pak záleží, jak intenzivně a neomaleně tato výchova běží a jak moc je muž ochoten se této výchově podřizovat. A jakmile mu svitne možnost z takovéto "výchovy" třeba na chvíli uniknout (nebo zaměnit za jinou výchovu), v řadě případů ji třeba jen na čas využije.

Ale muži jsou svým způsobem děti, které je potřeba lehce vychovávat a kultivovat. A rozumný muž to chápe. Ale pokud to má fungovat, nesmí to s výchovou žena přehánět.

A jak se píše v článku o pytlácích nebo pytlačkách. Není to přesné, protože oběť pytláka se bránit nemůže, ale tady se bránit lze. Na vztah totiž musejí být vždy dva.

.. to už říkal Bohuš . co já, vona chtěla

Ještě že tohle nemusím řešit...

takže chlap nemá čas ženě pomoci, pověří tím kamaráda... a pak se diví, že ona odejde s tím, kdo na ni čas má?

Diskretni a neopakovana nevera se da klasifikovat jako rekreace. Cilevedome rozbiti manzelstvi nebo dokonce rodiny, je neodpustitelny hnus.Na to by mel byt paragraf.

Moje výrazně mladší milenka mi řekla, že kdybych ve svém věku nebyl ženatý, že bych byl divný

V dnešní době je to spíše naopak, skoro všichni jsou single.