Gramatické hrubky a výmluvy
Najdou se tací, kteří jsou schopni nad chybami v písemné komunikaci přimhouřit oko a přihlédnout k jiným přednostem, jenže v první fázi seznámení zatím není až tak moc k čemu přihlížet. Drtivou většinu inteligentních a vzdělaných však zpráva, kde jsou všechna i/y a mě/mně opačně, od dalších sdělení spolehlivě odradí.
Seznamování neprospěje ani odkládání první schůzky. Vyměnili jste si pár fotek, našli společné zájmy, už jste si dokonce volali a hlas byl příjemný. Schůzka je naplánovaná, těšíte se, konečně nadešel den D a vy se nemůžete dočkat. Jenže pak přijde sprcha ledovější než voda z ledovce. Pár hodin před termínem schůzky vám na displeji blikne sms: „Moc se omlouvám, ale musím to zrušit, postihla mě střevní příhoda...“
Chudák, litujete potenciální protějšek v bláhové naději, že se výmluva zakládá na pravdě. Jenomže uběhne týden, dva a nic se neděje. Tedy až na občasné ranní pozdravy nebo banální dotaz, jak že se máte. Chopíte se iniciativy a dotlačíte dotyčného váhavce k dalšímu termínu.
Znovu nervozita, těšení, všechno se opakuje. Bohužel včetně smutné koncovky: Strašně mě to mrzí, ale nic z toho nebude, šéf mě nečekaně poslal na služební cestu. To už byste si měli být takřka jisti, že jste padli na někoho, kdo se vlastně až tak seznámit nechce, protože se za nic na světě nehodlá posunout do další fáze, začínající osobním setkáním.