„Vypjaté emoce se mohou rozvinout v dlouhodobou poruchu. A my šlapeme na plyn, přidáváme si úkoly. Čím víc se snažíme, tím méně jsme efektivní,“ vysvětluje mentální koučka Petra Krajčinovič.
Paní Jarmila (40) je typický případ přetížené ženy. „Chtěla jsem mít všechno perfektní, ale nepovedlo se to. Přišel rozchod s letitým partnerem, stěhování, hypotéka, výchova syna, starosti ve vlastní firmě a ještě jsem nechtěla zapomínat na osobní rozvoj,“ vypráví o sobě. Místo dokonalostí se však dostavily stavy smutku, napětí, nespavost, nechutenství, strach z toho, co bude zítra, a tak se obrátila na koučku.
„Říkala, že prochází velkými životními změnami a hlavně se potřebuje naučit zvládat situace, v nichž se cítí slabá a bojí se, že ji převálcují,“ vysvětluje Krajčinovič. V případě Jarmily bylo nejdůležitější naučit se pracovat se stresem a vnitřním strachem, který bývá často iracionální a neodůvodněný. „Jarmila potřebovala uvolnit napětí a udělat si jasno a pořádek ve svých prioritách.“
Energetický kotel jako první pomoc
Jako první pomoc koučka nabídla Jarmile jednoduchý návod, jak zjistit, co a v jaké síle jí energii do života dává a naopak kde se energie ztrácí, co ji vysává. „Je to vlastně rada pro všechny: zkuste si sami sebe představit jako velkou konzervu nebo velký energetický kotel, který má zdrojové přívody - hlavní zdroje energie, z nichž čerpáme. Kromě vesmíru je to třeba posezení s přáteli, výlet do přírody... každý to máme nějak jinak nastavené. A pak tu jsou výpustě, energetické díry, a to jsou v našem životě stavy, situace a procesy, kudy nám energie uniká. Někdo nebo něco nás vyčerpává,“ vysvětluje koučka Petra, podle níž každému prospěje, když si pojmenuje své energetické zdroje a vysavače a pokusí se ty první posílit a druhé naopak ucpat.
Paní Jarmila jmenovala mezi svými zdroji dítě, sport, komunikaci s přáteli, jídlo, odpočinek. Pak ji koučka vyzvala, aby sílu energie proudící ze zmíněných zdrojů očíslovala od 1 (nejslabší) po 10 (nejsilnější). Komunikaci dala Jarmila vysoké číslo, stejně jako práci, zato jídlu jen číslo 3. „To trošku flákám,“ přiznala.
Petra Krajčinovič
 |
Když měla Jarmila jmenovat to, co ji vyčerpává a energii neefektivně ubírá, zmínila rozlítanost, nesoustředěnost a strachy. „Cítím se nejistá a s tím přicházejí strachy z toho, co přijde,“ popsala své pocity a připustila, že už samotné pojmenování zdrojů a úniků energie jí pomohlo a uvědomila si, že její permanentní únava a syndrom vyhoření nemusí znamenat stav zoufalství, jak ho až dosud vnímala, ale také naději, jak si zařídit kvalitnější život.
Co bude dál
Jarmila si k běžným starostem nabrala navíc moc dalších aktivit.
Hned po první návštěvě u Petry se Jarmila rozhodla odsunout nejméně na deset až dvanáct měsíců rozšiřování podnikání a další vzdělávání. Soustředí se na to, co už má a naopak vyškolí a přibere do své firmy jednu ženu na výpomoc.. „Věřila jsem, že víc práce a soustavné vzdělávání přinese více jistot a více peněz. Naopak jsem se začala topit v nedostatku času, únavě a strachu, s pocitem, že nezvládám a finančních prostředků nepřibylo.“
„Čeká nás s Jarmilou ještě kus cesty. Už teď se ale týden po týdnu zbavuje starých vysavačů energie a nové si nepouští do života. Víc se soustředí na to, co už má a posílí postupně energetické zdroje: sport a řízený odpočinek,“ shrnuje koučka. A protože Jarmila často zapomíná jíst, vytvořily spolu i stravovací plán, protože i to je další z důvodů, proč nemá dostatek energie.
