Než se v článku dočtete jak k sobě páry patří, tipněte si v anketě:
KDO Z MUŽŮ KE KTERÉ ŽENĚ PATŘÍ?
TIPUJTE ZDE
Málokteré rozhodnutí je tak zásadní jako volba životního partnera. O budoucím úspěchu proto často rozhodují nejen předešlé zkušenosti, ale také schopnost upřednostnit hlavu před zdivočelými hormony.
Co je tím správným klíčem k nalezení ideálního protějšku, který bude skvělým otcem našich dětí, tolerantním partnerem a k tomu ještě zafunguje vzájemné ,chemie‘?
Námi dotázaní muži si zdaleka nevybírali jen podle vzhledu, ale dávali přednost společným životním hodnotám, inteligenci a veselé mysli. Ženy zase sázely nejen na svou intuici, ale také na atletickou postavu, osobní charizma, zodpovědnost, univerzálnost a schopnost být oporou.
A podle čeho jste si vybírali svého životního druha vy?
| "Období namlouvání a krátce po něm je zrádné," upozorňuje psycholožka Jitka Douchová. "Každý se snaží druhému zalíbit. Pravé ,já‘ se pozná až při společném bydlení a životě v zahraničí bez zázemí přátel nebo v kritických situacích." ON-LINE S PSYCHLOŽKOU ČTĚTE ZDE |
Všem pěti ženám a pěti mužům jsme položili tři stejné otázky:
1. Podle čeho jste si vybíral/a svého partnera pro život?
2. V čem jste nakonec slevil/a ze své představy o ideálním partnerovi?
3. Podle čeho si myslíte, že si vás vybral váš současný partner?
CO NA TO ONY
MARTINA, 34 let, lékařka
1. Vdávala jsem se ještě na medicíně, protože si to přála moje maminka, které 
zbývaly jen měsíce života. Po její smrti skončilo i moje manželství a já náhodou potkala na diskotéce svého současného partnera. Byl vysoký, hezký, milý a studoval vysokou. Po týdnu známosti jsme spolu začali bydlet. Že by to mohl být partner pro život, to mi docházelo postupně. Důležité bylo, že byl chytrý, příjemný a atraktivní. Navíc se narodil ve stejný den jako můj otec a je mu ve spoustě věcí podobný.
2. Doufala jsem, že můj partner bude mít hudební sluch nebo že bude muzikant. Jenže on má spíš hudební hluch, ale s tím se bohužel nedá nic dělat.
3. Povahové rysy asi nehrály velkou roli. A dokonce bych řekla, že emocionální projevy radosti i smutku, které se mu dřív asi líbily, jsou mu dneska spíš na obtíž.
SABINA, 35 let, na mateřské dovolené
1. Nemůžu říct, že bych si partnera nějak cíleně vybírala -muže si přece nevybíráme 
jako nové boty. Já se rozhodla pro manžela proto, že v něm mám oporu, umí se postarat o rodinu, společně dokážeme vyřešit problémy, které přijdou, máme podobné názory, ale na druhou stranu jsme rozdílní - a tím se doplňujeme.
2. Neměla jsem předem stanovený seznam požadavků na ideálního partnera. Spíš jsem postupem času musela slevit z některých představ o soužití s mým mužem, který je zarytý chalupář a víkendový kutil, zatímco já bych naopak čas od času uvítala víkend strávený v Praze nebo na výletě.
3. Tuhle otázku jsem si nikdy nepoložila. Rozhodně to nebyl vzhled, kterým bych ho oslnila. Spíš pocit, že spolu chceme strávit život. A že ráda všechno zařizuji, což je pro něj docela pohodlné.
PAVLA, 31 let, na mateřské dovolené
1. Zpočátku určitě zafungovala sympatie a taky se mi líbil. Potom, když jsem ho blíž 
poznala, jsem oceňovala, že je hodný, přizpůsobivý, tolerantní a hodně odpovědný. Vím, že se na něj můžu spolehnout a věřit mu. A to pro mě bylo a je důležité.
2. Zprvu mi připadalo, že jsem neslevila v ničem. Vyhovoval mi po všech stránkách. Po delším soužití mi přijde někdy až moc klidný. Občas bych možná uvítala, kdyby byl trochu akčnější nebo,bláznivější‘. Ale zase má spoustu dobrých vlastností, které tenhle maličký nedostatek vyrovnají.
3. Netoužím nijak zvlášť po kariéře. Mám radši vaření, starost o domácnost, o děti, o rodinu... Můj manžel má zase rád svůj klid a pohodu domova, takže to asi byl také jeden z důvodů, proč si mě vybral.
JORGA,36 let lékařka
1. Vybírala jsem podle své intuice. Bylo pro mě důležité, aby byl osobnost, abychom 
měli podobný pohled na svět, podobnou představu o společném životě... Zpočátku mi imponovalo, co v životě dokázal, protože já byla relativně na začátku.
2. Asi jsem to už zapomněla, ale mám pocit, že jsem v ničem slevovat nemusela, protože jsem neměla konkrétní představy o ideálu.
3. V době, kdy jsme se poznali, jsem měla velmi šťastné období, kdy jsem se relativně osamostatnila, byla jsem takový bezstarostný člověk a on zrovna prožíval velké životní změny, tak snad jsem ho dokázala poslouchat….
JAROSLAVA, 38 let, manažerka komunikace
1. Ve svých patnácti jsem věděla, jak má můj partner vypadat. Ve dvaceti mi bylo 
jasné, jakou má mít povahu. V pětadvaceti jsem si uvědomila, že je to o ,společné chemii‘. A ve třiceti jsem potkala tátu mých dvou dětí, skvělého manžela i kamaráda.
2. Neslevila jsem z ničeho zásadního. Protože v době, kdy jsem se vdávala, už jsem ze snu o ideálním partnerovi dávno vyrostla. A kdyby přece jen takový ideál existoval, asi by mě to s ním nebavilo.
3. Samozřejmě, že vím, podle čeho si mě vybral: byl totiž přesvědčen, že si mě vybírá on.
CO NA TO ONI
ZBYNĚK, 42 let majitel obchodu
1. Rozhodující pro mne bylo, že uznávala podobné životní hodnoty, byla inteligentní a schopná diskutovat. Také se mi líbila.
2. Nedá se říct, že bych si někdy stanovil nějakou přesnou představu o ideálu. Zatím 
však nemám pocit, že bych ve vztahu s mojí ženou musel dělat nějaké zvláštní ústupky. Vždycky jsme se na všem dokázali domluvit. Takže to je vlastně ideální, ne?
3. Nevím, na to zná odpověď jen ona. Podle její prvotní reakce soudím, že na svůj vzhled jsem ji asi nedostal. Rozhodně to nebyla láska na první pohled. Ale nakonec jsem ji ukecal.
JIŘÍ, 35 let, obchodní ředitel
1. Náhoda nás svedla na školení do Londýna a vzhledem k tomu, že jsme tam byli 
jediní dva Češi, tak jsem si zpočátku vybral partnerku na večeři. Protože bary v Londýně zavírají příliš brzy, spousta témat nám zbylo i do Prahy. No a najednou jsem měl pocit, že je to,ona‘. Neřekl bych, že šlo o nějaké rozumové vybírání. Prostě mě něčím oslovila. Něčím, co se jednoduše do vět vměstnat nedá.
2. Ideální partnerka je pouze vzdálený sen, který ranním probuzením zmizí a já jsem s každodenní realitou navýsost spokojen. Snad jenom kdyby poznala rozdíl mezi hokejem a fotbalem, tak by mi ubylo infarktových stavů...
3. To dodnes nevím...
RICHARD, 37 let, obchodní manažer
1. Shodujeme se v zásadních otázkách, jako je výchova dětí a životní hodnoty. 
Manželka je pragmatická, co není jasně dané, jí vadí. Já zase řeším věci za pochodu. Ale vím, že když je něco podle mé ženy, dopadne to dobře.
2. Nikdy jsem neměl ucelenou představu o ideální partnerce. Jsem rád, že jsem potkal někoho, s kým tvoříme rodinu. Možná jsem měl v mládí představy o exkluzivních brunetách, ale dnes je vzhled to poslední, podle čeho bych vybíral.
3. Možná proto, že jsem člověk, který jde za svým cílem. Prožili jsme spolu hodně krušných chvilek a doufám, že jsem v nich byl své manželce vždy oporou.
RICHARD, 35 let obchodní ředitel
1. Měl jsem samozřejmě řadu kritérií. Svou ženu jsem si vybral hlavně proto, že 
kolem sebe umí šířit dobrou náladu, což je pro mě hodně důležité. A kromě toho je pohledná, milá, veselá a je mi s ní dobře.
2. Asi budu vypadat divně, ale ani po několika letech manželství jsem nemusel z ničeho slevovat. Já jí to moc často neříkám, ale moje žena je opravdu stoprocentním naplněním mé představy o ideální partnerce. I po letech v manželství ji totiž zůstaly vlastnosti, pro které jsem si ji před lety vybral - dobře vaří, stará se o mě i o rodinu... Co víc si můžu přát? Občas mě sice nutí doma uklízet, ale to se dá vydržet.
3. Jsem docela zvědavý, jak na tuhle otázku odpoví moje žena a rád si to přečtu v časopise. Já osobně si myslím, že jsem ji,ulovil‘ na neodolatelnou kombinaci elegance, inteligence a šarmu (smích).
IVAN, 33 let vedoucí propagace
1. Nevybírám si. Snažím se být vybrán. Vidím v tom větší záruku akceptovatelnosti 
mého chování. Být po mém boku není žádná výhra, a tak argument typu "Však jsi si sama tenkrát vybrala!" není nikdy k zahození.
2. Slevil jsem z představ o Laře Croft - na současné fyzické i psychické parametry mé nynější partnerky. Lara Croft si mě nevybrala, má současná partnerka ano a jsem tomu zpětně moc rád. Nevím, co bych si s Larou počal, když mám občas plné ruce práce s mou současnou,Larou‘.
3. Netuším. Naše seznámení a navázání vztahu bylo velmi rychlé. Při seznámení a v době po něm jsme zažívali něco jako El Niňo a dodnes se to vlastně nijak podstatně nezměnilo.
TAKHLE SE NAVZÁJEM VYBRALI a patří k sobě...
JORGA A ZBYNĚK FIALOVI jsou spoli 13 let, mají dvě dcery (6 a 7 let)
Kdyby věřila na lásku na první pohled, asi by se Jorga se Zbyňkem nikdy dohromady nedala. Ona dá více na svou intuici, která ji spolu s jeho vyřídilkou přiměla ke zjištění, že její současný muž je pro ni ten pravý.
JARKA A JIŘÍ HÁJKOVI jsou spolu 8 let, mají dva syny (4 roky a 6 měsíců)
Jarka i Jiří dávají před sny o ideálním partnerství přednost realitě. O tom, kdo si koho vybral, vědí každý své. A jestli by Jiří na své ženě něco změnil? Měla by rozeznat rozdíl mezi hokejem a fotbalem...
SABINA A RICHARD PAVELKOVI jsou spolu 12 let, mají dva syny (7,5 roku a 6 měsíců)
Shodují se, že se k sobě hodí, protože jsou si podobní a taky každý docela jiný.
Richard je manažerem v práci, Sabina zase organizuje chod domácnosti. A oběma to vyhovuje.
PAVLA A RICHARD ŠULCOVI jsou spolu 7 let, mají jednoho syna (2,5 roku)
On hledal ženu, která ráda vaří a pečuje o rodinný krb. Ona zase muže, kterému by mohla vařit a starat se o něj a o rodinu. Richard a Pavla se zkrátka našli a oba říkají, že mají doma svůj ideální protějšek.
MARTINA ZAJÍČKOVÁ A IVAN ROŠTOK jsou spolu 9 let, mají jednu dceru (6 let)
Ivanovi by se líbila Lara Croft, ale nevybrala si ho. To udělala Martina, které atraktivní muž připomínal tátu. On je nakonec rád, že nemá Laru. Ona je ráda, že má Ivana. Jen kdyby uměl trochu zpívat...
|
CO NÁS SPOJUJE |
