Pokud to tak není, začíná student podle psychologa cestu velké životní nespokojenosti, „života, ve kterém opakovaně vybíráme to, co nás nepřitahuje a na co nemáme talent“.
Dalibor Špok
„Podobně jako chápeme, že nadšený ajťák se nezačne učit na přijímačky svůj první programovací jazyk měsíc před přijímacími zkouškami, ale sedí před počítačem třeba od dvanácti let, úplně stejně bychom měli přistupovat k přípravě na studium na vysoké škole,“ vysvětluje a dodává, že je fajn si přečíst učebnice oboru, nastudovat, co se už možná učí v prvním ročníku.
„Nikoli jen proto, abychom to znali k přijímačkám. Ale abychom měli důkaz, zda nás daný obor opravdu přitahuje.“
Je lepší těsně před přijímačkami spíše čistit hlavu, nebo naopak ještě zabrat?
Na to se nedá obecně odpovědět. Klíčovým slovem je přiměřenost. Člověk pozná, kolik unese, podle pocitu únavy a vyčerpanosti, který cítí, nebo necítí. Určitě nemá cenu se zásadně učit den nebo dva před přijímacími zkouškami. To už bych doporučil spíše odpočívat a šetřit síly na samotný výkon. Přijímací zkoušky jsou velkým zdrojem vyčerpání, mentální únavy a stresu, a podobně jako fotbalista si nejde před ligovým zápasem zaběhat deset kilometrů, měli bychom podobně rozložit své síly i my.
Existuje jednoduchý recept, jak si poradit před testem s trémou?
Nevyčerpat se den až dva před ním, nedělat mentálně složité, stresující, vyčerpávající aktivity a rozhodování, a to v jakýchkoli životních oblastech. Za druhé doporučuji přiměřenou fyzickou aktivitu. Za třetí je důležitý trénink. Doporučuji opakovaně si simulovat zkouškovou situaci. Například vyplňovat doma úkoly na čas, nebo možná ještě lépe obejít několik skutečných přijímacím zkoušek, třeba i tam, kde nemáte příliš zájem, zkrátka jen jako trénink. S každou další zkušeností vás bude tréma opouštět.
Poraďte, jak se chovat před komisí u ústních zkoušek. Je podle vás důležité třeba i oblečení?
Žijeme v 21. století, je docela jedno, co si vezmete na sebe, pokud dokážete přiměřeně a pozitivně zaujmout svými názory, vědomostmi, postoji. Jedinou radou je z tohoto hlediska pouze zachování rozumné přiměřenosti a obecné slušnosti. Nejdůležitější tedy není účes ani oblek, ale co máme v hlavě. A to by mělo být plodem našeho dlouhodobého pobývání ve světě znalostí, informací, čtení knih, sledování daného oboru, diskusí nad důležitými tématy a podobně. Na něco takového je pochopitelně obtížné připravit se za jeden měsíc.
Ta nejefektivnější příprava by tedy měla vypadat jak?
Mladí lidé by se měli dlouhodoběji zajímat o svět, ale jistě i o daný obor. Přečíst si minimálně několik odborných časopisů, aby věděli, co se v oboru řeší. Je také velkou výhodou připravit si dopředu několik - třeba tři až pět - obecných témat, souvisejících s daným oborem, o kterých dokážete pohovořit hlouběji a kde si obstaráte více informací. V případě, že vůbec nedokážete odpovědět na danou otázku nebo váš výkon vázne, můžete chytře stočit řeč na jedno z těchto připravených témat, které se tomu původně nastolenému zdá nejbližší.
