Nějak to na mě působí, že když se člověk do toho důchodu konečně dostane, už je jaksi stejně "pozdě". Prostě ta doba, kdy by věděl jak nejlépe naložit se svým volným časem je pak zjevně už dávno pryč. U chlapů navíc je v té době už téměř mrtvá sexualita, což taky na kvalitě života a elánu nepřidá.

Pokud člověk nemá nějakou uspokojující aktivitu, tak je nerudný v každém věku.

Já jsem líný a nerudný dědek celý život.

Musí to být strašné ten přechod do důchodu. Neteším se na to

Proč ty ženy pořád cítí potřebu nějaké aktivity

Proč těm chlapům vadí aktivita?

Ano, hloupá paušalizace, ale výhradně jako zrcadlo tomu, co jste napsal.

To znám, jsem takový dědek.

Tentokrát bych dal docela za pravdu odbornici. Tedy že na vině je především nerozvíjení koníčků během života. Přesněji řečeno příliš málo volného času a příliš jednostranné zaměření na práci během tzv. aktivního života a následně příliš mnoho volného času v důchodu - a mezitím brutální hranice nazývaná "odchodem do důchodu". Ani se nedivím, že se z toho malinko sesypal.

Vezměte si, že člověk chodí desítky let do nějakého zaměstnání, kde má vymyšlený program a pak, den ze dne, musí tu náplň vymýšlet sám a mít navíc i dostatek sebekázně ji dodržet. Všechno to ještě musí dávat nějaký smysl samo o sobě, protože, na rozdíl od práce, za to nedostává zaplaceno, což je univerzální smysl "chození do práce" (samozřejmě nejen to, aby mě někdo nechytal za slovo).

Volný čas je stresující dokonce i pro řadu zaměstnaných - vytváří na ně totiž vyšší nároky, jednak proto, že ho musí sami organizovat, a pak také proto, že je toho třeba stihnout ještě víc, než v práci, neboť volného času je málo a je třeba v něm fůru věcí zařídit a ještě si od všeho odpočinout. Navíc si musíte odpočinout aktivně! (nejlépe nějakým náročným trekem v horách, nebo aspoň půlmaratonem)..jinak vás nemine nálepka víkendového zahaleče.

Možná by stálo zato pouvažovat nad zkrácením pracovní doby na 4 dny v týdnu a odstraněním univerzální hranice odchodu do důchodu, neboť stárnutí je individuální proces. Někdo může pracovat do 80, nebo i dýl, když na to má, jiný je v 55 "na odpis" a někde se jen zbytečně potácí, aby měl "dost let".

1) „Volný čas je stresující...“ – podobné je to se svobodou, kdy dají mnozí přednost relativně plnému břichu v totalitě.

2) Ke zkrácení pracovní doby nejspíš dojde, jako k ní docházelo již dříve. Pokud na to společnost má, proč ne. Před lety jsem dlouhodobě dělal mizerně honorovanou práci, která mě neskutečně bavila, čímž jsem si vyplňoval do jisté míry koníčky a sebevzdělávání. Teď dělám za lepší peníze práci, která není mým koníčkem, a na koníčky mi moc času nezbývá. Nicméně nesouhlasím s rozvolněním odchodu do důchodu – kdo to zaplatí? Kdybychom měli nižší daně a mohli si sami relevantně spořit, proč ne; a opačně – mnozí důchodci chodí do práce – dílem kvůli penězům, dílem kvůli zaplnění volného času.

3) „příliš málo volného času a příliš jednostranné zaměření na práci během tzv. aktivního života“ – ano, to je velký problém; řada lidí si myslí, co všechno budou v důchodu dělat, ale pokud to nedělali v aktivním životě, nebude se jim do toho v důchodu chtít. Je prima, když se může člověk na penzi věnovat určitým způsobem tomu, co dělal celý život – ať už jako bývalé zaměstnání, nebo koníčky, kterým se bez přestání věnoval. Představa některých, že se na penzi například odstěhují na chalupu a budou se věnovat zahrádce, o kterou se nikdy v životě neměli čas starat, je lichá a tito lidé velmi rychle zestárnou a umřou.

Ani se nedivím.

Na rozdíl od ženy, která je víc na rodinu vychována, muž najednou ztratil svoji pozici kterou měl ve své práci, ztratil pocit, že zabezpečuje rodinu atd.

Jako by mu něco vnitřně říkalo, že už není ani lovec, ani bojovník, tedy v kmenu rodiny se blíží k do pozice nepotřebného.

ženy to asi mají nastaveno jinak - i velmi staré dokázaly pro rodový kmen nějak pracovat - kdyby jen míchaly kusem větve vývar nad ohništěm.

Dost často slyším, že právě muž, když se ocitl v důchodu, za několik měsíců ztratil cíl života.

Jo, jo, na míchání větví jsme dost dobré vždycky za to u vás to vázne. K čemu tedy jste?

vidím ještě jeden problém. Občas asi máme jako ženy tu nevýhodu, že bereme vážně to, co chlapi říkají. Takže se ona vnitřně připravila na to, o čem mluvili roky před důchodem, co on plánoval a teď tomu nerozumí... Stává se mi to dost často - že vezmu slovo chlapa, že platí, že to tak prostě je...zařídím se podle toho a ono nic... a ani žádná věta "změnil jsem názor, teď to vidím takto..." Opravdu si na tom uvědomuju, jak jsou muži a ženy jiní.. A na jednu stranu chlapi chtějí, abychom je braly vážně... a na druhou stranu, když to uděláme a zařídíme se dle jejich slova, tak je to často špatně...

to zalezi:

zena: uz se tesim na duchod jak budeme cestovat

muz: jo jo

zena : a precteme si konecne vsechny nase knihy

muz: ano zlato