Příběh Kláry: Příteli žádná práce není dost dobrá, prý ho mám živit

  0:18aktualizováno  0:18
Již několik let žiji s přítelem ve společné domácnosti. Oba jsme rozvedení a máme dospělé děti. Přítel je už rok bez práce, novou se mu najít nedaří. Zatím žije z úspor, ale až dojdou, počítá, že ho budu živit. To se mi nelíbí.
Rozhodně se mi nelíbí, že bych měla přítele živit, píše čtenářka. (ilustrační snímek)

Rozhodně se mi nelíbí, že bych měla přítele živit, píše čtenářka. (ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Jmenuji se Klára a je mi 52 let. Jsem už čtyři roky rozvedená. Moje manželství poslední roky za nic nestálo, exmanžel byl odjakživa workoholik, někdy jsem měla pocit, že se oženil s prací, ne se mnou. Celé naše manželství jsem byla na všechno sama. Narodily se nám dvě děti, dcera a syn. A já jim dělala mámu i tátu. Muž se domů chodil jen vyspat.

Manžel vydělával, já se starala o rodinu

Napište i vy svůj příběh

Příběhy jsou upraveny redakcí. Vycházejí z vašich skutečných problémů, s nimiž se svěřujete v partnerské poradně, v diskusích, nebo z dopisů, které posíláte na ona@idnes.cz. Respektují vaši anonymitu.

Na druhou stranu jsme ale netrpěli žádnou nouzí, manžel vydělával velké peníze a přiznávám, že to mě u něj tolik let i drželo. Nemusela jsem se dlouho vrátit do práce, protože on nás uživil, a tak jsem se mohla věnovat dětem. Pochopitelně jsme občas žili jako rodina, manžel si někdy našel čas, aby viděl synův fotbalový zápas nebo dceřino taneční vystoupení. Jezdili jsme i na dovolené a párkrát do roka i na výlety. Ovšem podstatnou část všedních dní trávily děti se mnou a bez táty.

Když byly děti samostatnější, začala jsem zase pracovat. A moc ráda, vrátila jsem se zpátky do firmy, ve které jsem před narozením dětí pracovala. Místo mi sice už dávno nedrželi, ale naštěstí tam pořád byla stejná šéfová i některé další kolegyně, se nimiž jsme si sedly, tak se pro mě místo našlo.

Jenže když děti tzv. vylétly z hnízda, obě si našly partnery a odstěhovaly se, najednou mi došlo, že mi ten chlap opravdu chybí. S manželem jsme se odcizili, on stále podstatnou část dne trávil ve své firmě, domů chodil pozdě, o víkendech si chodil třeba zaběhat nebo s kamarády na golf. Také mám spoustu kamarádek, se kterými jsem trávila volný čas, nebo jsem jezdila za dětmi na návštěvu. S manželem jsme najednou zjistili, že kromě dětí, domu, auta a chaty a také konta v bance, nemáme už nic společného.

Rozvod a nový přítel

V klidu jsme se domluvili na rozvodu i na vypořádání majetku a každý šel svou cestou. A máme přátelský vztah, oba máme nové partnery. Občas si zavoláme nebo se sejdeme na oslavách narozenin dětí.

Se svým současným přítelem jsem tři roky. I on se před nějakou dobou rozvedl a z manželství má také dvě děti, syny. Ještě nedávno oba žili s matkou, teď si spolu a s kamarádem pronajali větší byt a osamostatnili se. Jsou to fajn kluci, mám je ráda. Stejně tak si přítel rozumí i s mými dětmi.

Byla jsem dlouho spokojená, že se mi druhý vztah povedl. S přítelem jsme si od počátku dobře rozuměli. Oba máme už něco za sebou a je pro nás hodně důležité být co nejvíce spolu, mít společné zážitky, povídat si, chodit za kulturou, zkrátka prožívat život bok po boku. To mi na předešlém vztahu chybělo.

Přítel je o tři roky starší než já. Bydlíme v mém bytě a máme společnou domácnost, o výdaje se dělíme rovným dílem. On svůj byt dočasně pronajal kolegovi, který se rozvedl. Pokud nám to bude klapat, nejspíš byt nechá synům, ale to se ještě uvidí.

Přítel bez práce

Před rokem ale přítel odešel z dobře placeného zaměstnání. V té společnosti byl hodně dlouho, zastával i celkem zajímavý post, ale vyměnilo se vedení, delší dobu nebyli schopni se domluvit a on tzv. odešel středem. Říkal mi, že už to bylo opravdu nad jeho síly. Prý je ve svém oboru odborníkem a všude mu utrhnou ruce, když k nim nastoupí. Jenže se přepočítal. Práci stále hledá a marně. Nikde nejsou totiž ochotni mu dát tolik, kolik by si představoval, kolik měl u předchozí firmy.

Zatím žije z úspor, dál se rovným dílem dělíme o náklady domácnosti. Jenže jeho finanční zásoby se tenčí a on zarputile nemíní slevit ze svých nároků. Prý se neprodá lacino, to by si sebe nemohl vážit. Když jsem mu řekla, jak to bude dělat, až mu naspořené peníze dojdou, řekl mi, že ho přece budu podporovat. Vždyť moc dobře vím, jak na tom je, že není žádný flink, že práci přece hledá. Jenže to se mi opravdu nechce. Práce je všude dost, a i kdyby za míň peněz, to se nedá nic dělat. Už dávno mohl někde pracovat. Rozhodně se mi nelíbí, že bych ho měla živit.
Klára

Názor odbornice: Čeká vás rozhovor

PhDr. Magdalena Dostálová, psycholožka a psychoterapeutka Poradny pro rodinu,...

PhDr. Magdalena Dostálová, psycholožka a psychoterapeutka Poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Praha 12

Vážená Kláro! Když vstupujeme do manželství, setkáváme se s formulkou „spolu v dobrém i zlém“. Znamená to například postarat se o partnera v období jeho nemoci či jej podporovat, ztratí-li práci. Vy s přítelem manželé nejste, o to obezřetněji je třeba (nejen) ve sféře finančního hospodaření postupovat. Ani manželské „spolu v dobrém i zlém“ neznamená podporovat partnera, který by pracovat mohl, ale má nereálná očekávání ohledně finančního ohodnocení.

S přítelem vás čeká rozhovor, v němž byste měla být otevřená. Hovořte o svých citech vůči němu, neváhejte ocenit, co je na vztahu pro vás výjimečné a pěkné. Sdělte příteli svůj pohled na jeho očekávání výše platu. Podělte se s ním o svůj názor na pracovní pozice, které se mu nabízejí. Mohou být řešením na přechodnou dobu, než by přítel přece jenom nalezl pozici svých snů. Hlavně však pojmenujte nahlas, že nejste připravena jej za této situace živit.

Jestliže se k otevřenosti neodhodláte, bude se jen vršit frustrace vás obou. Očekávání, že vám ten druhý uvidí do hlavy, totiž zpravidla bývá marné.
PhDr. Magdalena Dostálová

Co mám podle vás dělat?

celkem hlasů: 769

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 úterý 4. září 2018. Anketa je uzavřena.

2. Mám příteli navrhnout nějaký časový horizont (třeba měsíc, dva) a pokud do té doby nenajde práci, která by byla přesně podle jeho představ, vezme první, kde o něj bude zájem, nebo ať se mnou dál nepočítá? 659
4. Mám příteli rovnou říct, že mě zklamal, a ať se odstěhuje? 41
3. Mám příteli dát na vybranou, buď co nejdříve někde nastoupí, nebo je mezi námi konec? 37
1. Mám přítele dál podporovat v jeho snaze najít práci, kde ho ocení, jak si představuje, i za cenu, že ho budu nějakou dobu živit? 32


Autoři:

Nejčtenější

Potravinová pyramida je omyl moderní výživy, říká Margit Slimáková

Margit Slimáková, výživová specialistka

Studium farmacie úspěšně dokončila, ale už na škole byla rozhodnutá, že pro farmaceutický průmysl pracovat nebude. Víc...

Radši se budu trápit, ale budu s ní, řekl Marian po Výměně manželek

Marie (34) žije s rodinou v Libochovicích.

Marian (31) je sice s Marií (34) zasnoubený, ale o budoucnosti vztahu před televizní Výměnou manželek pochyboval....

Příběh Patrika: Žena opustila mne i dceru, ale stejně se stále vrací

Ilustrační snímek

Dva roky moje manželka udržovala milenecký vztah s jiným mužem. Když to na ni prasklo, rozhodla se pro něj. Bez...

Žena zhubla, aby už v letadle nemusela předstírat, že dopne pásy

Žena zhubla, aby se vešla do sedadla v letadle.

Australanka Zoe Batchelorová (34) se od puberty potýkala s obezitou. Milovala jídlo a byla spokojená. Ovšem jen do té...

Manuál, jak se co nejrychleji zbavit nachlazení

Ilustrační fotografie

Když zakročíte včas, můžete nejenom zmírnit průběh nachlazení, ale i podstatně zkrátit dobu, kdy vám je špatně. Co...

Další z rubriky

Příběh Šárky: Máma na mě přepsala byt, švagrová je vzteky bez sebe

Ilustrační snímek

S bráchou jsme vyrůstali jen s mámou. Otec nás opustil asi rok po bratrově narození, mně bylo sedm. Máma byla nakonec...

Vyrostla v dětském domově, stará se o bratra i syna. Poprvé má svůj pokoj

Šťastná rodinka v novém bytě. Kristýna s babičkou, se svým synem Xavierem a...

Kristýna vyrůstala od tří let po dětských domovech, v jednadvaceti otěhotněla. Zachránila ji babička, která jí sehnala...

Jak prožít spokojený rok 2019? Zlepšujte přítomnost, radí psycholog

Ilustrační snímek

Pokaždé, když rok končí a další začíná, všichni si přejeme, aby byl ten nový lepší. Bilancujeme, plánujeme a někteří...

Nevíte, co vařit? Inspirujte se
Nevíte, co vařit? Inspirujte se

Uvařte rodině něco dobrého.

Najdete na iDNES.cz