Příběh Soni: Moje máma nesnese, že děti mají rády i druhou babičku

  0:27aktualizováno  0:27
První vztah se mi nevydařil a tenkrát mi naši hodně pomohli. Já i moje děti jsme u nich trávily většinu času. Od partnera jsem odešla, mám nového a k rodičům už tolik nejezdíme. Mé děti si oblíbili i manželovy rodiče, moje máma to ale nemůže přenést přes srdce.
Moje máma nesnese, že děti mají rády i druhou babičku

Moje máma nesnese, že děti mají rády i druhou babičku | foto: Profimedia.cz

Napište svůj příběh i vy

Příběhy jsou upraveny redakcí. Vycházejí z vašich skutečných problémů, s nimiž se svěřujete v partnerské poradně, v diskusích nebo z e-mailů, které posíláte na ona@idnes.cz. Respektují vaši anonymitu.

S přítelem, se kterým mám dvě děti, jedenáctiletou dceru a sedmiletého syna, jsem žila téměř dvanáct let. Nevybrala jsem si dobře, přítel s námi prakticky žádný čas trávit nechtěl, dovolené byly spíš nutností. Většinu volného času ale rád věnoval svým kamarádům v hospodě. Víkendy proválel doma na gauči u televize. S dětmi si nedokázal vybudovat aspoň nějaký vztah. Dcera dokonce řekla, že ho nemá ráda, a že se ho bojí.

Vztah s přítelem za nic nestál

Naučila jsem se v tom žít, hodně věcí ignorovat a přehlížet. Žila jsem jen pro děti, hlavně aby ony byly spokojené. Takže jsme veškerý volný čas trávili s kamarádkami, které měly děti, a hodně času jsme byli i u mých rodičů, kteří bydleli ve stejné vesnici. Doma, v domě u partnerových rodičů, kde jsme žili, to nebylo nic příjemného, jeho rodiče mi každou chvíli dávali najevo, že mě nemají rádi. U našich jsme byli i pětkrát do týdne, občas tam děti i přespaly.

Jednoho dne jsem si řekla dost, nechtěla jsem se smířit s tím, že život můj i mých dětí bude dál takto pokračovat. Není přece možné, že nás už nic pěkného nečeká. Od partnera jsem odešla, bylo to hodně těžké. Došlo i na trestní oznámení, skoro rok trvalo, než se trochu uklidnil.

Nový partner

Po nějaké době jsem potkala někoho jiného a zamilovala jsem se nejen já, ale i děti. V té době jsme bydleli s dětmi kousek od našich v podnájmu. Návštěvy u rodičů už nebyly tak časté, protože jsme chtěli trávit co nejvíce času společně. Ale stejně jsme se tak jednou až dvakrát do týdne u nich zastavili.

Moje matka si to ale vysvětlovala tak, že nás můj nový partner omezuje, nikam nepouští apod. Opravdu to tak nebylo, já si po těch letech užívala lásku, pohlazení, společně strávené chvíle, syn měl chlapa, ke kterému mohl vzhlížet a dcera byla jak zamilovaná, bylo krásné je takhle vidět. Konečně jsme byli šťastní. Nový partner měl se mnou velkou trpělivost, ty roky strávené s bývalým se mnou udělaly svoje. Nebudu lhát, že jsme se občas nechytli, ale vše jsme si dokázali hned vyříkat. Začali jsme si hledat společné bydlení, plánovat svatbu, vše bylo, jak mělo, byla jsem šťastná já i moje děti.

Našli jsme si domeček vzdálený zhruba 20 kilometrů od našich i od rodičů teď už mého manžela. Snažili jsme se jezdit na návštěvy na obě strany a to samé jsme očekávali z druhé strany, což mí rodiče, hlavně teda mamka, nechápali. Začalo jí vadit, že jezdíme pořád všichni pohromadě, že si se mnou nepopovídá, že vnoučata skoro nevidí. Druzí rodiče nás zase chtějí všechny pohromadě, děti si je moc oblíbily a oni je.

S mámou už denně nekomunikuju, je to problém

Problém se stále stupňuje. Když jsem chodila do práce, tak jsem si s mamkou volávala, protože jsem tam neměla s kým prohodit slovo, a když to náhodou nevyšlo zavolat hned, tak mi hned psala esemesky typu „Dneska nevoláme?“ nebo „Ty se mnou nemluvíš?“ Stalo se to povinností, a dneska toho lituji, jaký jsem si na sebe ušila bič. Člověk ani nemá každý den co povídat. Teď jsem už od září doma, za měsíc čekáme s manželem miminko a já celé těhotenství řeším jen rozmary matky.

Volat se mi nechce, aspoň ne každý den, mám docela dost starostí. Takže jsem začala volat obden a stalo se to samé co předtím, musela jsem zavolat, musela jsem být pořád na telefonu, přece není možné, když hned neodepíšu.

Věřte mi, je to únavné. Mamka pořád navádí děti, co se týká nějakého volna, aby přijely i na několik dní. Dětem se ale moc nechce, doma je jim už teď dobře, užívají si tu pohodu, kterou teď máme. Samozřejmě se to vše zase otočilo vůči mému manželovi, že je proti mé mámě navádí.

Máma žárlí a uráží se

Nejhorší bylo, když děti jely s druhou babičkou a dědou někam na výlet a moje mamka to zjistila. Připadá mi, že žárlí, že má pocit, že jsou to jen její vnoučata. Nedokáže pochopit, že děti chtějí být i s babičkou a dědou, kteří jsou podle ní cizí. Že jen ona má na ně nárok.

Nejhorší je, že to vše tak vygradovalo, že jsem s mamkou skoro měsíc nemluvila, já doma brečela, manžel už se na to nemohl dívat, naložil mě do auta, že si to musíme vyříkat, že nemůžu být v takovém stresu. Jenže to dopadlo úplně jinak, máma nám vyčetla všechno možné, že ona vždycky měla čas, když jsem potřebovala pohlídat děti a ty ji ani nezavolají, neodepíší na esemesky.

Od tohoto vyříkání uběhlo pár měsíců a ve mně je pořád taková zlost, co všechno mi bylo vyčteno, a ještě v těhotenství. Je mi z toho do breku. Nicméně jsme nějak jeli dál, navštěvovali se a nějak se k tomu nevraceli. Ale další problém na sebe nenechal dlouho čekat. Je to pár týdnů, kdy tady byli moji rodiče, náhodou se tady stavila tchýně a řekla dceři, že si má napsat do kalendáře, že tento týden v úterý si je vezme k sobě a ve středu vrátí. Že si vzala volno a něco podniknou. Moje mamka neřekla ani slovo. No a co se nestalo. Přesně v to dané úterý zavolala dceři, jestli s bratrem nechtějí k ní na prázdniny. Dcera řekla, že už mají nějaké plány a ona jí třískla s telefonem. Holka to obrečela.

Jsem z chování mojí matky zoufalá a nevím jak dál. Mně už se neozve vůbec, třeba že by se zeptala, jak se mám s tím velikým břichem, jestli jsme v pořádku atd. Nejvíc mě štve, že se zase budu muset přemoci já a stavit se za nimi, jinak už se ani neuvidíme. Je toho tolik, co mě vůči ní trápí a štve, drží se to ve mně a já nevím jak z toho ven. Nejhorší je, že to musím řešit teď, když se mám těšit na miminko.
Soňa

Názor odbornice: Sebelítost není produktivní emoce

Vážená Soňo! Bude se vám lépe dýchat, když si v návštěvách i telefonátech s matkou nastavíte řád. O kontakt s ní zjevně stojíte. Zkuste tedy popřemýšlet, jaká frekvence kontaktu je pro vás reálná (záměrně se neptám, jaký kontakt by byl žádoucí pro vaši matku, zůstaňme prosím jen u vaší osoby).

PhDr. Magdalena Dostálová, psycholožka a psychoterapeutka Poradny pro rodinu,...

PhDr. Magdalena Dostálová, psycholožka a psychoterapeutka Poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Praha 12.

Co se týče osobních návštěv u vašich, skutečně není nutné, aby vás tam pokaždé doprovázel váš muž. Přijedete-li za matkou sama nebo jen s dětmi, poskytne vám to více prostoru na popovídání si. Pokuste se mámě věnovat čas, který u ní trávíte. Když pak odjedete zpět domů, bude váš čas vás samotné, vašich dětí a vašeho muže.

Je báječné, že se vztah se současným mužem daří, dokonce i děti a „noví” prarodiče se ve svých rolích pěkně našli a usadili. Mějte z toho radost, není to samozřejmé. Jistě by vás potěšilo, kdyby tu radost s vámi sdílela i máma, na dobrém fungování vaší nové rodiny však tento nedostatek nic moc nemění. Radujte se z dětí, muže, jeho fajn rodičů a těšte se na miminko. Sebelítost není produktivní emoce, jen vám bere síly.
PhDr. Magdalena Dostálová

Co mám podle vás dělat?

celkem hlasů: 760

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 18. března 2019. Anketa je uzavřena.

1. Mám to nechat být, jestli máma nedokáže pochopit, že jsme šťastní, má smůlu? 515
4. Mám mámě říct, že chce-li nás vidět, může jezdit k nám, je u nás kdykoliv vítána? 193
3. Mám pravidelně střídat setkání dětí s mými rodiči a s rodiči manžela i za cenu, že to děti tak chtít nebudou? 35
2. Mám se za každou cenu snažit vyjít vstříc své matce, i za cenu, že to dětem a manželovi bude vadit? 17


Autoři:

Nejčtenější

Přichází doba autosexuálů. Jaké to je randit sama se sebou?

Autosexualita odráží láskyplný vztah k sobě samé a vzrušivost z vlastního těla.

Sexualita je proměnlivá a v průběhu života nabývá mnoha podob. Pro někoho je atraktivní druhé pohlaví, pro jiného...

KVÍZ: Co víte o penisu? Otestujte své znalosti

Ilustrační fotografie

Každý ví, o čem je řeč, ale zdaleka ne všichni vědí třeba to, kdy nastane u člověka první erekce nebo kdo má nejdelší...

Facebookových matek přibývá. Jsou sebestředné, hledají cestu ze samoty

Mobilní internet - ilustrační foto

Na sociálních sítích žijeme úplně všichni. Ať už chceme, nebo ne. Přibývá žen, které nad sdílením příspěvků a...

Jsi jak auto se zataženou ruční brzdou, vyčetl Martin náhradní manželce

Radek (28) a Lucka (24) bydlí s dcerami ve dvoupokojovém bytě v Liberci.

Oba dva páry, které se přihlásily do Výměny manželek, procházejí krizí. Štěpánka s Martinem řešili jeho nevěru a Radek...

GLOSA: Parkourista Tary urazil fanouška a u nás skončil. A co u vás?

Taras „Tary“ Povoroznyk je nadšeným propagátorem parkouru. Napsal knihu, dělá...

Idol statisíců malých kluků si to zkazil. Zlobí se na něj, že jezdí rychlostí 250 km/h a svým fanouškům se vysmívá, že...

Další z rubriky

Příběh Kamily: Dcera mě i s dítětem denně navštěvuje, už chci mít klid

Ilustrační snímek

Tak si říkám, že jsem asi divná. Co by některé mámy daly za to, kdyby byly se svými dospělými dětmi v úzkém kontaktu....

Týdenní horoskop pro ženy všech znamení od 18. do 24. března

horoskop

Týden začíná a hvězdy vašemu znamení mohou pomoct k tomu, abyste následující dny nejen zvládla, ale užila si je,...

KVÍZ: K svátku žen darujte květinu. Víte, co kterou sdělujete?

Praha - Kytky od Pepy

Nejen 8. března, kdy slavíme Mezinárodní den žen, ale každá příležitost obdarovat ženu květinou se cení. Znáte řeč...

POZOR: Závislost dětí na internetu: Hrozí psychické a zdravotní poruchy
POZOR: Závislost dětí na internetu: Hrozí psychické a zdravotní poruchy

Odborníci se shodují na tom, že časté vysedávání dětí u internetu a používání mobilních telefonů může vést k závislosti. Nadužívání digitálních technologií má negativní dopad na jejich zdraví i psychiku. Jaké jsou varovné příznaky a jak situaci řešit?

Najdete na iDNES.cz