Příběh Mirky: Manžel zabil člověka. Nevím, zda mu dokážu odpustit

  0:36aktualizováno  0:36
Můj muž způsobil autonehodu, při které zabil člověka. Náš do té doby klidný a pohodový život se otočil o sto osmdesát stupňů. Manžela odsoudili a já zůstala sama s dětmi. Brzy ho pustí z vězení a já nevím, jestli mu dokážu odpustit.
Vězení (ilustrační foto)

Vězení (ilustrační foto) | foto: Profimedia.cz

S manželem se známe prakticky od dětství. Jirka byl kamarádem mého staršího bratra. Oba byli zapálenými fanoušky rychlých aut a motorek. Dokud jsem trochu nevyrostla, moc si mě nevšímal. Až když si všiml, jaká ze mě vyrostla kočka, začal k nám prý chodit hlavně kvůli tomu, aby mě mohl vidět.

Napište i vy svůj příběh

Příběhy jsou upraveny redakcí. Vycházejí z vašich skutečných problémů, s nimiž se svěřujete v partnerské poradně, v diskuzích, nebo z dopisů, které posíláte na ona@idnes.cz. Respektují vaši anonymitu.

Jednou se osmělil a pozval mě na rande, bylo mi 16 a Jirkovi 19. Začali jsme spolu chodit. Bratr to nesl nelibě, protože Jirka už neměl tolik času na to jejich ježdění na motorkách po kopcích. Mnohem raději se po těch kopcích u nás za domem procházel se mnou. I když nám nikdo nedával víc než pár měsíců, vydrželi jsme spolu chodit několik dalších let. Já jsem si mezitím udělala si maturitu a začala pracovat. Jirka je vyučený zedník, pracoval ve firmě svého táty, kterou po něm po několika dalších letech převzal.

Pohodový život a tragédie

Bylo mi 22 let, když jsme se brali. I když jsme o tom mluvili už od mých osmnácti, počkali jsme, až Jirka společně s tátou a kamarády postaví náš domek. Do roka se nám narodil syn Jirka.. Za další dva roky jsme se opět rozrostli, tentokrát o malou Adélku.

S manželem nám bylo dobře. Firma prosperovala. Kolem našeho městečka se hodně stavělo, práce tak měl můj muž dost. Já si, jakmile děti trochu povyrostly a mohly chodit do školky a později i školy, našla práci v jedné menší firmě v sousedním městě. Nastoupila jsem na pozici asistentky ředitele. Šéf byl fajn a dost mi vycházel vstříc. Respektoval, že mám děti a manžel hodně pracuje a doma moc nebývá. 

Jenže jak se říká, neštěstí nechodí po horách, ale po lidech. Manžel při návratu domů z oslavy padesátin svého kamaráda způsobil autonehodu, nedal přednost v jízdě a po srážce zemřel řidič druhého auta. Jirka nebyl vysloveně opilý, ale alkohol v krvi měl. Odsoudili ho na pět let do vězení. Muž, který při nehodě zemřel, byl otec dvou malých dětí. Jeho žena navíc byla těhotná. A ještě ke všemu bydleli na druhém konci našeho města.

I když manžel svého činu litoval, život tomu mladému muži už nikdo nevrátí. Tenkrát jsem se Jirkovi snažila být oporou. Znám ho celý život, vím, že je to rovný a hodný člověk. Ale pořád náš vztah zahaloval stín, že zabil člověka v opilosti. Nechápala jsem, jak mohl opilý sednout do auta. Nikdy takový nebyl a u jiných to odsuzoval. Nedokázal mi to vysvětlit, sám to prý nechápal. 

Opovržení

Manžel byl ve vězení, my však museli dál žít. Bohužel se našli lidé, kteří se ke mně chovali, jako kdyby to neštěstí byla moje vina. Dokonce jsem na dveřích našeho domu jednoho dne našla nápis VRAH. Tenkrát jsem uvažovala, že dům prodám a odstěhuji se. 

Naštěstí děti už domů jezdí jen na víkendy a někdy ani to ne, obě studují v Praze a také tam bydlí. Nemusely tedy v prvních týdnech a měsících po nehodě snášet opovržení jako já. Byla jsem na všechno sama. Ale mám štěstí na bratra, jeho rodinu i pár přátel, kteří mi tenkrát hodně pomohli. Pochopitelně všechno chce čas. I v našem případě se situace po nějaké době uklidnila. 

Manžela jsem ve vězení navštěvovala. I když mě hodně zklamal, nemohla jsem ho jen tak nechat, bylo mi ho líto. Myslela jsem, že mu dokážu odpustit a nechávala jsem tomu čas. Jenže pořád mi to nejde. Mám stále před očima tu uplakanou mladou vdovu u soudu, její dvě děti. Už v našem městě nebydlí, musela dům prodat a odstěhovala se prý někam k rodičům manžela, kteří si je vzali k sobě.

Můj muž bude mít trest brzy za sebou a já stojím před rozhodnutím, jak dál. Nedokážu si náš další společný život představit. Bojím se, že ho začnu nenávidět. Nevím, co mám dělat.
Mirka

Názor odbornice: Kdo je bez hříchu, ať hodí kamenem

Vážená Mirko! Váš muž svým jednáním zabil člověka, za což byl odsouzen k trestu vězení. Jak píšete, způsobil velkou a nevratnou tragédii. Tátu a manžela té druhé rodině nelze ničím nahradit. Těžko si představit bolest, kterou zažívali a zřejmě celoživotně zažívat budou, čas zde léčí pouze velmi pomalu. Avšak i Vás muselo stát spoustu sil zvládnout situaci ve vašem bydlišti, kde to nebyl Váš manžel, ale Vy, kdo nesl po jeho odchodu do vězení největší stigma.

PhDr. Magdalena Dostálová, psycholožka a psychoterapeutka Poradny pro rodinu,...

PhDr. Magdalena Dostálová, psycholožka a psychoterapeutka Poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Praha 12.

Zvládla jste nejen ustát rozbouřené reakce sousedů, ale také dojíždět za mužem do vězení a být mu oporou. Nyní celkem přirozeně přemýšlíte, jak a jestli vůbec lze spolu pokračovat po návratu Vašeho muže z vězení. Píšete, že si nejste jista, zda manželovi budete schopna odpustit.

Trochu bych se pokusila nahlodat Vaše uvažování. Ač jste se bez vlastního přičinění dostala na stranu viny, nemyslím si, že byste to měla být Vy, kdo manžela bude soudit. I když je pochybení Vašeho muže těžko srovnatelné s chybami, kterých dnes a denně dopouštíme každý z nás, vzpomeňme si na biblické „Kdo z vás je bez hříchu, ať po ní první hodí kamenem“. Váš muž byl potrestán způsobem, jak jen my, lidé, dokážeme potrestat trestný čin. Troufla bych si říct, že horším trestem než pobyt ve vězení pro něj bude nést celoživotně svou vinu.

V celém příběhu však nejste jen vy dva s manželem. Máte dvě děti, které potřebují oba rodiče. V partnerském vztahu si také pamatujete na dobu, kdy bylo vaše soužití velmi hezké. Nikdo Vám neslíbí ani nezaručí, že vaše manželství tuhle přetěžkou situaci ustojí. Ale vzdávat se dopředu kvůli vlastní potřebě odsoudit, mi přijde nešťastné.
PhDr. Magdalena Dostálová

Co mám podle vás dělat?

celkem hlasů: 2497

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 pondělí 2. dubna 2018. Anketa je uzavřena.

1. Mám se pokusit navázat na to dobré v našem vztahu a zkusit na to špatné zapomenout? 2318
4. Mám se s manželem rozvést a dům prodat? 100
3. Mám manžela požádat, aby si našel jiné bydlení a zkusit se náš vztah postavit na nových základech? 47
2. Mám manželovi navrhnout, že i když budeme spolu bydlet v jednom domě, budeme žít každý po svém? 32
Autoři:

Vánoce

Advent se pomalu blíží a spolu s ním nákupy vánočních dárků i pečení vánočního cukroví. Za vánoční atmosférou můžete vyrazit na vánoční trhy ve vašem okolí i do zahraničí.

  • Nejčtenější

Když má máma křeče, není co jíst, říkají děti. Budou mít nový domov

Když se maminka klepe v křeči, bojím se, že umře, přiznal osmiletý Honzík. Jeho sestra Ivanka dodává, že jejím...

Jsme promiskuitní, nebo jen hledáme lásku? Kolik partnerů je už moc

Když je vám přes třicet a jste nezadaná, pravděpodobně už se ve vaší posteli vystřídalo větší než malé množství mužů....

Původně měla ženy osvobodit, teď se mnohé cítí lépe bez podprsenky

Některé ženy se rozhodly, že už nebudou nosit podprsenku. Jejich volba následovat hnutí „no bra“ vychází z potřeby...

Premium

Tajemství zdraví je ukryto v mezilidských vztazích, tvrdí psycholog Ptáček

Jakým způsobem žijeme a přistupujeme ke svému okolí, máme vlastně z velké části předurčené. Ovlivnit nás může nejen...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Kdepak brýle. Hnědé oči, velká prsa a husté ochlupení značí inteligenci

Kdysi se věřilo, že ten, kdo má vysoké čelo a brýle na nose, je chytrý. Dnes vědci přisuzují tuto roli jiným „důkazům...

Premium

Test kebabů: Hovězí maso, které nedávno ještě kdákalo, i nadměrné množství soli

Orientální kebab by mohl být zdravější alternativou smažených hamburgerů a hranolků. Jenže to by musel být připravován...

Premium

Tajemství zdraví je ukryto v mezilidských vztazích, tvrdí psycholog Ptáček

Jakým způsobem žijeme a přistupujeme ke svému okolí, máme vlastně z velké části předurčené. Ovlivnit nás může nejen...

Premium

Nikdo dodnes neví, kolik těch holek zůstalo zakopaných. Starosta Dubí vzpomíná

„Devadesátky“ a přelom tisíciletí byly v Dubí na Teplicku divoká léta. Řádili tu pasáci prostitutek a mafiáni. Město se...

  • Další z rubriky

Chtěla jsem se zabít, říká matka čtyř dětí. Zlomily ji dluhy a rakovina

Osud Janu vrhl do života s rozštěpem páteře, a protože kulhala, zažila v dětství jen šikanu. Do dospělosti vstoupila...

Premium

Aňa Geislerová: Kdyby nepřišel listopad 1989, asi bych lepila pytlíky

Má doma pět Českých lvů, čímž se nemůže pyšnit žádná jiná česká herečka. Aňa Geislerová ale zůstává pokorná a každou...

Vánoční dárky pro holky i kluky, pro mimina, školáky i puberťáky

Ať už vaše děti věří na Ježíška, nebo ne, Vánoce jsou ideální příležitostí splnit aspoň některá jejich přání a sny....

Pokud začnou děti při hodině zívat, chyba je na mé straně, říká učitelka

Jana Kopecká, která učí přes třicet let v prvních třídách základní školy v pražských Kunraticích, říká, že se za tu...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz