Naštěstí jsem tenkrát měla dost rozumu, i když jsem ho chtěla od syna úplně ostřihnout, a soudila se s ním o alimenty. Byl to boj kdo s koho, ale nakonec jsem vysoudila docela slušné peníze (na tehdejší dobu). Sice po pár letech už to bylo málo, ale já byla ráda, že mám aspoň něco. To některé mé kamarádky nedostaly z bývalých manželů ani korunu a bylo jim trapné je honit po soudech, tak radši "třely bídu s nouzí".
Rok a půl mi zahýbal
Na manželovu nevěru jsem přišla po hodně dlouhé době, synovi byl tenkrát rok a půl. Jak jsem zjistila, milenku si našel jen pár týdnů po synově narození. Prý jsem se po porodu hodně změnila fyzicky i mentálně a on hledal pochopení. Tak tomu říkal - pochopení. Neviděl, že lítám doma od malého dítěte k obstarání domácnosti a za nemocnou tchyní, která bydlela ve vedlejší ulici a potřebovala, abychom se za ní aspoň jednou dvakrát denně zastavili a pomáhali jí. Samozřejmě já jsem se o ni starala víc než její vlastní syn, vždyť jsem byla doma, on musel denně chodit do práce!
Manžel přišel večer unavený z práce a chtěl mít teplou večeři a nejradši byl, když syn už spal a on mohl mít klidný večer. Pochopitelně k tomu chtěl i usměvavou, krásnou a voňavou ženu. Málokdy jsem jeho touhy a přání dokázala splnit. I kdybych stokrát chtěla a Bůh je mi svědkem, že bych často moc chtěla, kolikrát jsem byla sama sobě protivná, když jsem se na sebe podívala do zrcadla - uštvaná ženská, která by potřebovala holiče. Ale jaksi to už nebylo v mých silách. Takže si našel milenku, která pro něho měla to pochopení.
Nedokázala jsem mu odpustit
Jak jinak, na nevěru manžela mě upozornil anonym. Nevěřila jsem tomu a doufala, že mi to manžel vyvrátí. Jenže on vše potvrdil, řekl mi i důvod, proč si tu ženu našel. Navíc ona byla vdaná a brala to, stejně jako on, jen jako povyražení. Řekl mi, že se s ní rozejde, ale že se musím i já změnit a být k němu vstřícnější a milejší. A to mě ranilo asi nejvíc, já se tak snažila, aby se měl dobře, starala jsem se o dítě, domácnost, jeho matku, aby on mohl jen chodit do práce a on si toho nevážil, naopak. Okamžitě jsem požádala o rozvod. Manžel mě přemlouval, ale já neustoupila.
Rozvedli nás celkem brzy. Odstěhovala jsem se i se synem k rodičům a rozhodla se, že o bývalém manželovi už nikdy nechci ani slyšet. Proto jsem ani po letech nežádala o vyšší alimenty. Chtěla jsem, aby jednou provždy pro mě byl minulostí. Exmanžel o syna měl zpočátku zájem, párkrát si pro něj přišel a šel s ním na procházku, ale brzy jeho kontakty ustaly. Psal synovi jen k narozeninám, občas poslal nějaký dárek i k Vánocům, ale to bylo asi tak všechno.
I když jsem o něm nechtěla nic vědět, nezajímal mě, přeci jen jsem se dozvěděla, že i jeho přítelkyně se rozvedla a vzali se. Neměla děti, tak asi pro ni bylo jednoduché vyměnit jednoho chlapa za druhého.
Já jsem se už nikdy nevdala. Občas jsem měla přítele, ale nikdy jsem nechtěla, aby z toho bylo něco vážného. Mužům nevěřím a už bych se nikdy nechtěla zklamat.
Bývalý manžel se chce o syna starat
Je to zhruba 14 dnů, kdy mi exmanžel volal (nevím, kde na mě vzal číslo, deset let jsme se neviděli, ani neslyšeli, ale asi to není nic složitého), že by si se mnou chtěl promluvit o našem synovi. Do telefonu to nechtěl probírat, tak jsme se sešli. Na té schůzce mi řekl, že žije sám, se svou druhou ženou se před několika měsíci rozvedl. Nemohla mít děti a on zjistil, že je moc chce, proto se rozhodl, že se vše pokusí napravit se mnou a hlavně se svým synem. Prý by ho rád vídal, našel si k němu cestu, kluk je prý ve věku, kdy potřebuje tátu, a časem by chtěl požádat třeba i o střídavou péči. Už se ptal na úřadech a prý by to neměl být až tak velký problém.
Setkání s bývalým manželem pro mě byl šok. Co si o sobě myslí, že si najednou přijde a bude mi chtít vzít moje dítě? Roky se nestaral, neměl zájem a najednou chce všechno napravovat. Synovi jsem zatím nic neřekla. O tátovi jsem s ním nikdy moc nemluvila. Asi před dvěma lety mu můj otec opatrně všechno vysvětlil, proč už s jeho tátou nejsem. Syn všechno vzal, a jak jsem pochopila, jeho otec se pro něj stal uzavřenou kapitolou. Cloumají mnou velmi protichůdné pocity. Na jednu stranu nechci, aby se syn se svým otcem spřátelil, aby on zasahoval do jeho výchovy, aby ho měl rád... Na druhou stranu si říkám, že má právo na svého otce, má právo si na něj udělat sám svůj názor.
Lenka
Názor odborníka: Zachovejte se lidsky
Milá Lenko, zcela chápu vaše vnitřní negativní pocity, které plynou z neblahé minulosti s exmanželem. Pravděpodobně ho na základě zkušeností nenávidíte, možná pochybujete i o všech ostatních mužích. Není jednoduché přeorientovat se a z ničeho nic začít myslet pozitivně, ale jedno je jisté – pokud se o to začnete pokoušet, nic neztratíte, právě naopak.
Zapomeňte na stížnosti mnoha žen, že "všichni muži jsou stejní", protože to není pravda. Po světe a ve vaší blízkosti běhají muži, kteří hledají lásku a touží dát své družce to nejlepší. Bohužel to mnoho žen nechce vidět nebo si toho neváží. Právě na to pravděpodobně doplatil například manžel dnes již bývalé milenky vašeho exmanžela.
Je proto třeba uvažovat a hlavně rozhodovat se na základě střízlivého rozumu a dát nejen vašemu exmanželovi, ale i ostatním mužům, kteří o vás projevují nebo v budoucnu projeví zájem, šanci. Nezavírejte před nimi dveře ještě před tím, než je hlouběji poznáte. Zároveň se jim svěřte s tím, co vás v minulosti potkalo a sdělte jim, že to je důvod, proč jste trochu zdrženlivá a opatrná. Partner se zdravým sebevědomím a životními zkušenostmi vás pochopí a jeho vztah k vám to ještě více posílí.
A jak se zachovat k vašemu exmanželovi? Neházet mu klacky pod nohy. I když by si zasloužil to nejhorší, respektive byste si to přála. Jako biologický otec má právo stýkat se s vlastním synem i přesto, že o něho dříve nejevil zájem. Možná se poučil, je o pár let starší, zkušenější a (snad) rozumnější a odpovědnější. Jeho zájem bych proto spíše uvítal kladně a snažil se synovi otevřeně sdělit, co se kolem něho odehrává.
Vašemu synovi je 12 let, což je věk, kdy již téměř všechny děti dokáží uvažovat abstraktně a logicky na stejné úrovni jako dospělí lidé, chybí jim pouze zkušenosti. Váš syn by proto s pochopením celé situace neměl mít vážnější problém.
Zachovejte se lidsky, tj. hledejte možnosti, jak celou situaci udělat příznivou pro všechny strany: vás, exmanžela a především vašeho syna. Možná bude díky kontaktu s otcem šťastnější, než je nyní. A možná ne. To ale bez cesty pokusu nezjistíte. Buďte proto ohleduplná, chápavá a nenechte se ovládat minulostí, jež je dávno ztracená.
Zdeněk Krpoun, Psychologie.cz
Co mám podle vás dělat?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pondělí 14. ledna 2013. Anketa je uzavřena.
