Jsme rodiči jediné dcery. Chtěli jsme s manželem sice aspoň dvě děti, ale po tříleté rodičovské a návratu do práce jsem další mateřství neustále odkládala, až bylo pozdě. Dcera šla pomalu do puberty, mně se přehoupla čtyřicítka…
Odmalička nám dělala jen samou radost
Dcera se nám ale povedla, o čemž jsme byli s manželem dlouho přesvědčeni. Byla vždycky moc hodné dítě, žádný divoch jako děti našich známých. Ve škole s ní nebyly nikdy žádné problémy. Ani si nepamatuji, že bychom se s ní někdy museli učit. Než nastoupila do první třídy, naučila se prakticky sama číst. Základní škola jí šla úplně sama.
Protože zůstala jedináčkem, snažili jsme se jí pochopitelně hodně věnovat. S manželem oba rádi sportujeme a dceru jsme ke sportu vedli. V zimě na lyže a jakmile se venku udělalo trochu hezky, vyráželi jsme na výpravy na kolech. Hodně jsme také cestovali, chtěli jsme, aby poznala jak mnohá místa u nás, tak v okolních státech.
Napište svůj příběh i vyPříběhy jsou upraveny redakcí. Vycházejí z vašich skutečných problémů, s nimiž se svěřujete v partnerské poradně, v diskusích nebo z e-mailů, které posíláte na ona@idnes.cz. Respektují vaši anonymitu. |
Dcera po manželovi zdědila matematické buňky. Je opravdu dobrá na technické obory. Manžel je vystudovaný matematik a dcera chtěla jít v jeho šlépějích. Dostala se na prestižní matematické gymnázium a další na řadě měla být vysoká škola. Manžel na ni byl vždycky hodně pyšný.
Jenže úderem dceřiných osmnáctých narozenin se všechno otočilo o sto osmdesát stupňů. S kamarády je slavila ve vinárně a tam poznala muže, do kterého se zamilovala. Pochopitelně bychom proti tomu, že si našla přítele, nic neměli. Nikdy jsme jí v tomto směru nic nenařizovali. Je to hezká dívka a párkrát už do té doby zamilovaná byla. Ovšem toto byl úplně jiný případ. Její nový přítel ji totálně pobláznil. Byl o osm let starší, pracoval jako číšník ve vinárně, kde slavila narozeniny.
Nevhodná známost
Nejdřív nám nic neřekla, asi tušila, že bychom z něho moc nadšení nebyli. Jenže my svou dceru dobře známe a brzy jsme poznali, že se něco děje. Nakonec nám řekla, že má přítele, je zamilovaná a šťastná. Snažila se o něm mluvit v superlativech. Nám se příliš nelíbilo, že je o tolik starší, ale nechtěli jsme se hned od počátku proti němu stavět. Dceru známe, nenapadlo nás, že by se nechala nějak negativně ovlivnit. Bohužel, pomalu, ale jistě to spělo k tomu, že mu bude zobat z ruky.
I když už byla dcera plnoletá, měli jsme nastavená pravidla. Škola byla na prvním místě, nepotulovala se po nocích, a co jsme si domluvili, to také měla dodržet. Ale jemu to vadilo, zrazoval ji od učení, nechápal, proč nemá na něj čas, když on má zrovna volno a ona místo toho jde do školy nebo se učí. Dcera měla před maturitou, čekaly ji i dost těžké přijímačky na vysokou. Marně jsme se jí snažili vysvětlit, že je od něj sobecké, aby se takto choval. My vlastně vůbec nechápali, co na něm dcera vidí. Je to nejspíš pochopitelné, to asi nechápe mnoho rodičů, jejichž děti si najdou partnera, který neodpovídá jejich vkusu. Pořád jsme doufali, že jí to brzy dojde.
Odstěhovala se
Bohužel dost často u nás docházelo i na hádky. Pomalu, ale jistě dcera upřednostňovala svého přítele před školou a před námi. Nakonec to dopadlo tak, že si sbalila věci a odešla k němu. Měl takový malinký byt o jedné místnosti, kam se k němu nastěhovala. Nám to jen oznámila, že prostě chce být s ním a že nemusíme mít strach, že si školu dodělá, ale už ji nebaví se s námi pořád dohadovat.
Neuplynul ani měsíc a se školou skončila. Půl roku před maturitou. To byla poslední kapka pro mého muže. Kdyby nesekla se školou a vrátila se, manžel by jí odpustil, ale tohle už ne. To prostě nedokázal skousnout, takto všechno zahodit. A další rána pro něj byla, když dcera začala pracovat ve vinárně, kde pracoval i její přítel. Tenkrát mi řekl, že už nemá dceru. Prý ho tak zklamala, že na ni odmítá i jen pomyslet. Mě samozřejmě také hodně zklamala, ale pořád jsem doufala, že jí všechno dojde a snad nebude ještě nic ztraceno. Občas jsem jí zavolala nebo napsala na messengeru, občas jsme se i viděly. Manžel se to samozřejmě nesměl dozvědět, i když určitě tušil, že jsem s dcerou v kontaktu. Ale doma jsme se o ní nebavili.
Dítě a rozchod
Pak dcera otěhotněla. Narodila se jí holčička. Měli jsme vnučku, ale s manželem to ani nehnulo. Prý ho dcera už nezajímá a tím pádem ho nezajímá cokoli, co se jí týká. Uběhl necelý rok a dcera se mi ozvala, že by se mnou ráda mluvila. Řekla mi, že už s přítelem není, že ji i s dcerou vyhodil, dal jí nějaké peníze, ale už s nimi nechce být. Prý na dítě není připravený. Na čas má bydlení u kamarádky, která na měsíc odjela do ciziny, ale až se vrátí, dcera bude muset i s malou byt opustit. Rovnou se mě zeptala, jestli by se mohla vrátit domů.
Já bych jí chtěla pomoci, vzít ji zpátky domů, ale manžel je proti. Prý co si nadrobila, to si má také sníst.
Renata
Názor odbornice: Nejste soupeři!
Vážená Renato! Má-li se dospělá dcera, navíc již s vlastním potomkem, vrátit k vám domů, je jistojistě namístě precizní nastavení pravidel společného soužití. Jaké zóny bydlení budou společné a jaké soukromé? Jak se bude dcera finančně podílet na nákladech na bydlení? Kdy a za jakých podmínek jí budete vypomáhat s dítkem? S čím bude naopak vypomáhat ona vám? Možná by hovor na tohle téma pomohl zmírnit napětí vašeho manžela. Nebylo by divu, kdyby jím zmítaly obavy z toho, že se vám dcera znovu „pověsí na krk“.
Stavělo by vás to totiž do pozice, kdy sice máte dceru a její dítě sponzorovat, o ničem však nesmíte rozhodovat. Vyjádřete manželovi podporu a pochopení místo toho, abyste s ním válčila. Vždyť „měl pravdu“, vždyť „to vlastně říkal“. Když muž uvidí, že nejste jeho soupeř, snáze se s vámi pustí do debat na téma, jak dceři pomoci. Nevěřím tomu, že by ji v tom skutečně chtěl nechat vykoupat absolutně bez možnosti podané ruky. Jen se potřebuje cítit v téhle nelehké situaci co možná nejvíc jistý v kramflecích. A k tomu mu pomůže, bude-li si jist, že vás má po boku jako loajální partnerku.
PhDr. Magdalena Dostálová
Co mám podle vás dělat?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pondělí 16. března 2020. Anketa je uzavřena.
