Příběh Dity: Manžel mi byl léta nevěrný. Asi mu už nikdy nebudu věřit

  3:00aktualizováno  3:00
Jmenuji se Dita a je mi 38 let. S manželem jsme se brali před 12 lety. Máme spolu dvě děti, syna (11,5 roku) a dceru (5 let). Naše manželství, myslím, nebylo ničím výjimečné. Měli jsme se rádi, vychovávali jsme děti, finančně jsme na tom taky nebyli špatně.
Co když mu už nikdy nebudu věřit?

Co když mu už nikdy nebudu věřit? | foto: Profimedia.cz

Až mi zhruba před půlrokem manžel jen tak mezi řečí oznámil, že má milenku a že s ní chce být. Znamenalo to tedy, že mě a děti opustí a požádá o rozvod.

Byla jsem jako opařená, v první chvíli jsem si myslela, že si snad dělá legraci. Když jsem se zmohla na slovo, zeptala jsem se ho, proč hned rozvod, když mi byl jen nevěrný. Že jsem ochotná mu odpustit, máme se přeci rádi, vychováváme dvě děti, prožili jsme spolu už hodně. Ani nemáme žádné spory, prakticky jsme nikdy neměli důvod se extrémně hádat.

Pak jsem zažila druhý šok, manžel mi řekl, že s tou ženou je už skoro dva roky. A já si ničeho nevšimla, neměla jsem sebemenší tušení, že někoho má. Má ženská intuice mě dokonale zradila.

Samozřejmě jsem zkusila zadržet ho doma, ale bylo to zbytečné. Řekl mi, že se rozhodl, přemýšlel o tom dlouho a nemá cenu ho přemlouvat. Tak jsem ho nepřemlouvala. I přesto, že mě moc bolelo, že mě opouští, víc jsem myslela na děti, jak se s tátovým odchodem srovnají. Manžel je skvělý táta, vždy se jim hodně věnoval. Obě děti ho moc milují. Bylo mi jasné, že jeho odchod od nás těžce ponesou.

Pochopitelně jsem byla zvědavá, která žena manžela natolik okouzlila, že kvůli ní opustí svou rodinu. Další šok. Byla to bývalá manželka jeho kolegy z práce. Znala jsem ji. Byla to pěkná coura. Pamatuji si, jak mi manžel kdysi vyprávěl, že se kolega s ní rozvádí, protože mu zahýbala, kde mohla (to ale bylo ještě rok dva předtím, než s ní muž začal chodit). A k takové ženě můj muž odchází. Proč to neříct, docela jsem jím v tu chvíli pohrdala.

Za měsíc byl zpátky

Manžel si ještě ten večer, kdy se ke všemu přiznal, sbalil kufry a odešel. Bylo to kruté. Navíc na mně bylo, abych to všechno řekla dětem. Jenže v první chvíli jsem ztratila odvahu. Skoro týden mi trvalo, než jsem jim to řekla. Naštěstí mě přijela podpořit sestra a s její pomocí jsem dětem oznámila, že tatínek už s námi nebydlí. Pochopitelně to pro děti byl šok. Vůbec tomu nerozuměly.

Další dny jsem prožívala jak ve snu. Manžel mi moc chyběl. Sestra u nás pár dní bydlela, pomáhala mi s dětmi i s domácností. Já si raději vzala volno z práce, neměla jsem chuť, dokud se s tím sama nesrovnám, řešit svou situaci ještě s kolegyněmi.

Dny se hrozně vlekly. Manžel se vůbec neozýval, ani na děti si nevzpomněl. Až mi najednou zničehonic zavolal, že by se rád sešel. Naštěstí jsem už byla z nejhoršího venku, začínala jsem si zvykat, že budu sama. Souhlasila jsem, myslela jsem si, že chce řešit náš rozvod.

Ovšem manžel mě opět překvapil. V anonymní kavárně mě s kytkou v ruce žádal o odpuštění a pomalu na kolenou mě prosil, aby se mohl vrátit zpátky k nám. Má první reakce byl odmítavá, ale když jsem ho viděla tak zničeného, nakonec jsem souhlasila. Hned druhý den se opět přestěhoval k nám. Děti byly nadšené, já už tolik ne.

Od manželova návratu jsme zase tam, kde jsme byli před jeho přiznáním k nevěře. Náš život funguje celkem normálně. Manžel je v práci, doma, věnuje se dětem. Nemám žádný důvod pochybovat o tom, že by se ještě stýkal s tou ženou (on mi tvrdí, že je to uzavřená kapitola, prostě společný život s ní nebyl možný). Jenže já mu už nevěřím. Co když se s ní zase někde potká, nebo ona vyhledá jeho a začne to nanovo? Co když se mu zalíbí jiná žena, se kterou bude chtít zažít nějaké další dobrodružství?

Hlavou se mi honí tisíce otázek a já se v nich ztrácím. Už ho ani tolik nemiluji, prakticky skoro vůbec. Mám ho ráda jako člověka, kterého znám, jako otce svých dětí, ale nemiluji ho. Zradil mě a já mu stále nejsem schopná odpustit. Možná si říkáte, proč jsem ho tedy vzala zpátky. Nevím, asi mi ho bylo líto, nebo kvůli dětem, nebo z pocitu vítězství nad tou druhou…

Co když mu to neodpustím nikdy? Co když mu už nikdy nebudu věřit? To raději náš vztah ukončím. Jsem čím dál víc zoufalá. Ten měsíc, kdy byl pryč, jsem se s jeho odchodem docela srovnala a teď se už několik měsíců plácám a nevím, co mám dělat.
Dita

Názor odborníka: Zkuste párovou terapii

Dobrý den, nevěra, odchod a kajícný návrat otřesou každým vztahem. Jsou ženy, co už by muže zpět nevzaly, jsou takové, co to udělají. Jsou vztahy, které zase začnou normálně fungovat i takové, které zůstanou navždy narušené. Neexistuje jeden vzorec a neexistuje univerzální rada.

Kromě nevěry samotné je tu i ten problém, že se manžel chová nepředvídatelně. Pevně rozhodnut odchází bez ohledu na následky a pak se po kolenou vrací. V takové situaci může vyvstat otázka, co bude příště.

Je jasné, že se trápíte. Manžel by to měl vědět. Měl by pochopit, že se nevrátil do stejného prostředí, z jakého odešel. Že nemůže odcházet a vracet se bez důsledků pro váš vztah. Nabízíte čtyři možné cesty. Doporučuji vám poslední. Ne ale tak, že odborníka vyhledáte vy sama. To, co se stalo a děje, je váš společný – párový – problém. Proto byste ho měli řešit v rámci párové terapie. To, jak manžel zareaguje na takový návrh, může být ukazatelem toho, jakou máte společně šanci svůj vztah vrátit k normálu.

Pavel Král, Psychologie.cz

Co mám podle vás dělat?

celkem hlasů: 3104

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 27. května 2013. Anketa je uzavřena.

4. Mám vyhledat pomoc odborníka a svěřit se mu se svou situací, se svými pochybami, třeba mi ukáže cestu, jak z toho ven? 1879
2. Mám si dát sama sobě nějaký časový interval, a pokud se do té doby nedokážu s manželovou nevěrou smířit, mám požádat o rozvod? 852
3. Mám rovnou požádat o rozvod? 243
1. Mám se snažit žít normálně, zakázat si o ovšem nepřemýšlet, jednou jsem ho vzala zpátky a určitě se to časem srovná a zase bude všechno jako kdysi? 130
Autoři:
  • Nejčtenější
Premium

Chci chlapa, co má větší koule než ego, říká svobodná matka Nikol Štíbrová

Před pár dny oslavila třiatřicítku a cítí se šťastná a spokojená. Nebylo to ale zadarmo – moderátorka a hvězda...

Příběh Oliny: Vyspala jsem se s kamarádem, nevím co dál

Udělala jsem velkou hloupost, vyspala jsem se se svým nejlepším kamarádem. Bylo to krásné, ale i tak bych byla radši...

Premium

Potraviny: Co škodí a jak. Žijeme v době jedové, říká autorka bestsellerů

Svými názory provokuje mnohé odborníky. Často jde proti letitým pravdám lékařů, expertů z potravinářského průmyslu i...

Proč mají ženy prsa a děsí nás hadi? 11 otázek a odpovědí kolem evoluce

I když občas evoluci fušujeme do řemesla a snažíme se ji vlastními civilizačními pravidly vzdorovat, kdesi hluboko v...

Premium

Sex je snadno dostupný, ale nevěra ještě není důvod k rozchodu

Tolerance je podle něj jen povýšenecký postoj k druhému a vytváří korupční prostředí, proto do partnerských ani jiných...

Premium

Chci chlapa, co má větší koule než ego, říká svobodná matka Nikol Štíbrová

Před pár dny oslavila třiatřicítku a cítí se šťastná a spokojená. Nebylo to ale zadarmo – moderátorka a hvězda...

Krampol o Belmondovi: Když on točil Zvíře, já hrál traktoristu

Přes třicet let promlouvá na české diváky božský Bébel, jak Jean-Paul Belmondovi v rodné Francii přezdívají, hlasem...

Premium

Sex je snadno dostupný, ale nevěra ještě není důvod k rozchodu

Tolerance je podle něj jen povýšenecký postoj k druhému a vytváří korupční prostředí, proto do partnerských ani jiných...

  • Další z rubriky

Týdenní horoskop pro ženy všech znamení od 14. do 20. října

Týden začíná a hvězdy vašemu znamení mohou pomoct k tomu, abyste následující dny nejen zvládla, ale také si je užila....

Syndrom zlé úči, nuda a mindráky. Možné důvody, proč s vámi nechce spát

Do českých ložnic se v poslední době vkrádá nový nešvar. Dávno už to nejsou ženy, koho „bolí hlava“. To pánům tvorstva...

Premium

Chci chlapa, co má větší koule než ego, říká svobodná matka Nikol Štíbrová

Před pár dny oslavila třiatřicítku a cítí se šťastná a spokojená. Nebylo to ale zadarmo – moderátorka a hvězda...

Dítě jako náhradník. Házet na jeho bedra své nesplněné sny není fér

„Chci, aby moje dítě dokázalo to, co já jsem nedokázal!“ myslí si mnohý rodič. Co přitom prožívá jeho ratolest, to už...

Najdete na iDNES.cz