Pravoslavné Velikonoce mají svá pevná pravidla

  20:06aktualizováno  20:06
Rusko a Bulharsko jsou příkladem zemí, které při oslavách Paschy pečlivě dodržují zvyky a tradice ukládané pravoslavnou vírou.Velikonoční svátky se tak slaví v jinou dobu, neboť se stále řídí juliánským kalendářem a jejich vyvrcholení pak představuje noc z Bílé soboty na Velikonoční neděli. Jasně červená vajíčka, kuliči či kozunaky, naťukávání vajíček o zdi kostelů, to vše k pravoslavným Velikonocům patří. V Bulharsku pak jistě stojí za zmínku i martiničky. Tyto dvoubarevné střapce se sice nepojí přímo k Velikonocům, přesto ale provází Bulhary od prvního dne měsíce března a plní v jejich životě důležitou úlohu.

Podle prastaré tradice o velikonoční sobotě v poledne vejde patriarcha do kapličky uprostřed chrámu a odříká zvláštní modlitby. Zástupy věřících v setmělém chrámu přitom nepřetržitě hlasitě opakují "Kyrie eleison", tedy "Pane, smiluj se". Na to z hlubin svatého hrobu zazáří svatý oheň, který zažehne lampičky umístěné na okraji. | foto: Ammar AwadReuters

Velikonoce v Rusku.

Pravoslavné Velikonoce- Pascha-se v Rusku slaví stejně jako  všechny další církevní svátky později nežli ve zbývajícím křesťanském  světě. Ruské pravoslaví se totiž stále drží starého  juliánského kalendáře a k výpočtu dat Velikonoc se využívají speciání tabulky zvané paschálie.Velikonoce  tak nastávají  prvou neděli po jarní rovnodennosti a úplňku. Zatímco v Evropě jsou Velikonoce již v plném proudu, pravoslavní věřící slaví  teprve Vrbnou (Květnou) neděli. Hlava ruské pravoslavné církve „patriarcha  vseja Rusi“ tou dobou tradičně vyzývá věřící, aby  během následujících sedmi  dní radostně přivítali vzkříšení Krista  a navštívili bohoslužby na Zelený  čtvrtek, Velký pátek a Bílou sobotu.

Pravoslavná Pascha vrcholí v noci z Bílé  soboty na Velikonoční neděli, kdy se skupiny věřících vydají na takzvanou křížovou cestu k chrámu. Jde o symbolickou cestu, kterou musel  podle Bible absolvovat Ježíš Kristus. Věřící se při setkání navzájem zdraví  tradičním pozdravem :Christos voskrese-Kristus vstal z mrtvých!. Odpověď  zní: Voistinu voskrese- Opravdu vstal z mrtvých! Po té se procesí shromáždí v chrámu k liturgii, která zároveň představuje  poslední možnost k vysvěcení pokrmu po 40 denním půstu. Během něho se jedí například brambory, mrkev, zelí , jablka, cibule, ořechy atd. V chrámech věřící také nezapomenou zapálit svíčky u ikon svých patronů a domů si z chrámu odnáší svěcenou vodu a posvěcený mazanec -kulič- či s láskou vybarvená vajíčka.

V Rusku jsou Velikonoce jistě svátky, při nichž nechybí radost a veselí. Lidé zvou  tradičně své známé a přátele na návštěvu domů, aby ochutnali jejich  úžasné mazance v podobě kužele s useknutou špičkou. Navzájem si  darují na důkaz vzkříšení Ježíše barevná vajíčka, přejí si hodně zdraví  a při tom se políbí třikrát na tvář.Velikonoce jsou druhým největším  církevním svátkem po Vánocích, a protože Pascha završuje předchozí 40 denní  půst, nezapomíná se o Velikonocích samozřejmě hodně jíst. Podávají se však většinou jen jídla  studené kuchyně, žádná teplá jídla ani ryby.Prostřeným stolům vévodí především mazance. Všechna jídla mají svou starou symboliku a připomínají vzkříšení Krista. Snad jedině pomlázka chybí, smutečních vrb je na ní prý v Rusku málo.

Narozdíl od Ruska, kde jsou katolíci v menšině, se západní velikonoční svátky  slaví hojně v Bělorusku či v Litvě. Tam o Velikonocích proudí tisíce lidí do kostelů, aby si nechali vysvětit chléb, sůl, vodu a velikonoční kraslice-margučaj.Litevci slaví po obnovení nezávislosti Velikonoce dva dny. Nejprve v rodinném kruhu a v pondělí se navštěvují příbuzní a známí.

Bulharské tradice.

Bulharské velikonoční tradice se v celku řídí podobnými pravidly jako v jiných pravoslavných zemích. Přesto se dá vypozorovat řada zajímavých zvyků, které se dodnes dodržují. Vajíčka, jejichž jasně červená barva je typická pro pravoslavné svátky, se připravují  na Zelený čtvrtek. I v Bulharsku se pečou mazance -kozunaky,přičemž jeden z těchto mazanců je většinou ozdoben červenými vajíčky,která jsou do něho vsazena. Mazance i vajíčka se nosí do kostela na hlavní mši, po které přijde na řadu naťukávání vajíček o zeď kostela. Podobný zvyk se udržuje i před  velikonočním obědem. Účastníci si vyberou jedno vajíčko a střídavě je ťukají o vajíčko souseda. Po té, co se všichni vystřídají,osoba, jejíž vajíčko je nejméně naťuklé může počítat s tím, že má před sebou velmi šťastný a úspěšný rok. Na podobném principu jsou založeny i  dětské hry. Komu se podaří nakřápnout vajíčko spoluhráče, zůstává v jeho vlastnictví.

Mezi další zvyky patří pohřbívání vajec do půdy na vinicích. Lidé očekávají,že je bůh ušetří krupobití a rok přinese dobrou úrodu. Na Velký pátek si také řada rodin pořizuje nové nádobí, takže trhy překypují lidmi.Před Velikonocemi nezapomenou  Bulhaři zaslat dárky svým tureckým přátelům, většinou v podobě mazanců a 10-15 vajíček.Turci jsou tímto dárkem poctěni a  osoba, která dárek doručí, většinou obdrží nějaké drobné.

V Bulharsku se ale vyskytuje řada zajímavých tradic ještě před Velikonočními svátky a většina z nich je spojena s příchodem jara.  Ještě  koncem března, na den Zvěstování, se například v Ohridu  sázejí tykve, neboť se věří, že po zasazení v tomto dni budou výsostně  sladké. V Samukovu zase mladé dívky pečou své první sladké koblihy s medem a cukrem. Ještě před začátkem března se Bulhaři podarovávají červeno-bílými střapci-martiničkami, které mají údajně  přinášet zdraví a štěstí. 1. března se tak  marteničky nosí na oděvu či na zápěstí a lidé si vzájemně  přejí štěstí a zdraví slovy: Cestita  baba Marta. Marta není v tomto případě vlastní jméno,ale slovo odvozené od března, který nese v bulharštině označení Mart.Darování martiniček je tisíc let starý pohanský zvyk. Podle něho by se měly martiničky nosit do té doby, nežli člověk spatří prvního čápa vracejícího se z jihu. Musíte ale uznat, že v současném Bulharsku, kde se skoro žádní čápi již nevyskytují, by bylo dodržování tohoto pravidla trochu více časově náročné.

Předávání martiniček je v Bulharsku pradávným zvykem, který dodržuje většina lidí. Martiničky jsou červeno-bílé střapce, které se darují známým s přáním zdraví a štěstí. Martiničky mají nejrůznější tvar, ale vždy znamenají to samé. Vítání jara. V pravoslavných zemích je nejoblíbenější barva velikonočních vajec jasně červená.

Autor:

Vánoce

Advent se pomalu blíží a spolu s ním nákupy vánočních dárků i pečení vánočního cukroví. Za vánoční atmosférou můžete vyrazit na vánoční trhy ve vašem okolí i do zahraničí.

  • Nejčtenější
Premium

Kořeněná jídla ani káva neškodí, vyvrací profesor Tesař letité mýty

Kola je pro ledviny hrob. Nejlepší je nesolit a nejíst ostrá exotická jídla. Alkohol dokáže „propít“ ledviny, které je...

Když má máma křeče, není co jíst, říkají děti. Budou mít nový domov

Když se maminka klepe v křeči, bojím se, že umře, přiznal osmiletý Honzík. Jeho sestra Ivanka dodává, že jejím...

Dvanáct zázračných potravin, po kterých jdou kila sama dolů

Dnes už každý ví, že držet diety formou nelogických přísných omezení či dokonce hladovění je obrovský nesmysl a hazard...

Premium

Patříte mezi ty šťastné? Sedm znaků, že máte opravdu kvalitní vztah

Být šťastná po boku toho druhého, nic neřešit, nehádat se. Ideální, co říkáte? Harmonické soužití, kdy si partneři...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

O 10 let mladší: Pavel se zbavil pivního břicha a Růžena si zase věří

Omládnout a vypadat o deset mladší tentokrát zatoužila dvojice z malé vesničky na Ostravsku, kterou spojuje přátelství...

Premium

Nikdo dodnes neví, kolik těch holek zůstalo zakopaných. Starosta Dubí vzpomíná

„Devadesátky“ a přelom tisíciletí byly v Dubí na Teplicku divoká léta. Řádili tu pasáci prostitutek a mafiáni. Město se...

Premium

Kořeněná jídla ani káva neškodí, vyvrací profesor Tesař letité mýty

Kola je pro ledviny hrob. Nejlepší je nesolit a nejíst ostrá exotická jídla. Alkohol dokáže „propít“ ledviny, které je...

Premium

Špičkový výrobek i po letech funguje. Kvůli hloupé chybě je však k ničemu

Snoubení spotřební elektroniky a počítačů provázely porodní bolesti, které jsou z dnešního pohledu absurdní a...

  • Další z rubriky
Premium

Nejen muži umějí předvést cirkulárku. Podle statistik chrápe čtvrtina žen

Pokud chrápe někdo ve vašem blízkém okolí, výrazně vám to ovlivňuje spánek i celý život. Pokud chrápete vy, budíte se...

Premium

Patříte mezi ty šťastné? Sedm znaků, že máte opravdu kvalitní vztah

Být šťastná po boku toho druhého, nic neřešit, nehádat se. Ideální, co říkáte? Harmonické soužití, kdy si partneři...

Na -ová si už zvykla. Vadí mi však omezená rychlost, říká skeletonistka

Na skeletonu se v ledovém korytě řítí rychlostí, za kterou by na českých dálnicích dostala pokutu. Loni Anna...

Premium

Slzy, žebříky i slepé střevo NDR. Příběh Berlínské zdi očima tří Češek

Když před 30 lety zaplnily zahradu tehdejšího západoněmeckého velvyslanectví v Praze tisíce uprchlíků z NDR, bylo...

Najdete na iDNES.cz