Ona
ilustrační foto

ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Syn nemá rád mého přítele a přemlouvá mě, ať ho nechám. Jak je smířit?

  • 122
Jmenuji se Gábina a jsem svobodná matka sedmnáctiletého Erika. Syn si zvykl na to, že je jediným chlapem v mém životě. Teď začal žárlit na mého nového přítele a snaží se mě přesvědčit, abych se s ním rozešla.

S Erikovým tatínkem jsme se rozešli krátce po jeho narození. Prvních několik let se snažil pravidelně ho navštěvovat, ale když pak založil další rodinu, omezilo se to na odpoledne jednou za čtrnáct dnů. Se synem jsme žili skoro sami, jenom s častou výpomocí babičky a mojí sestry.

Poraďte se také

Trápí vás obtíže při výchově dětí? Nebuďte na ně sami a nechte si poradit od odborníků. Dotazy posílejte na ona@idnes.cz s heslem Rodinná poradna. Vaše příběhy budou zpracovány redakcí a zodpovězeny, je možné je i anonymizovat.

Matka s dítětem v šátku. Ilustrační foto

Na randění jsem tehdy neměla ani pomyšlení ani čas, můj svět se točil kolem syna – jezdili jsme na kole, na běžky a na výlety pod stan. To se začalo měnit, když přicházel do puberty a už se mnou netoužil trávit veškerý volný čas, začal jezdit na kole a na bruslích s kamarády a učí se hrát na kytaru. Respektovala jsem to a našla jsem si partu kamarádů, se kterými jsem občas někam po okolí na odpoledne vyrazila. Asi po roce s námi začal jezdit Vojtěch a poprvé jsem si uvědomila, že by bylo fajn zase mít partnera.

Začali jsme spolu chodit na večeře a do divadla, občas jsem u Vojtěcha přespala, ale nebrala jsem ho k nám. Erika jsem s ním samozřejmě seznámila hned na začátku, povídali si pak vždycky, když mě přišel vyzvednout. Koukal na něj otráveně, jako ve svých sedmnácti letech kouká na každého dospělého, ale zdvořile s ním konverzoval.

První společná večeře byla katastrofa

První společná večeře i s Erikem proběhla asi po půl roce a byla to katastrofa. Syn Vojtěcha popichoval a vyloženě provokoval, přitom se takhle drze nikdy k nikomu přede mnou nechoval. Vrcholem všeho bylo, když se Vojtěch zvednul a Erik mu pak odsunul židli zpod zadku, takže sebou Vojtěch praštil o zem. Syn se tím náramně bavil, jako kdyby to byl nejvtipnější žert. Když jsem ho okřikla, aby se omluvil, tak uražený odešel do svého pokoje.

Snažila jsem se mu pak vysvětlit, že na mojí lásce k němu další muž v mém životě nic nezmění. Tvrdil mi ale, že to není o žárlivosti, prý je Vojtěch prostě nechutný a nemůže ho vystát. Prosil mě, ať se s ním rozejdu, že mi prý na internetu najde spousty lepších chlapů.

O Vojtěcha opravdu stojím, Erik se mnou nebude bydlet až do důchodu a nechci být sama. Ráda bych tedy nějak zklidnila situaci a syna přesvědčila, aby Vojtěchovi dal ještě jednu šanci. Vojtěch ho částečně omlouvá a chce na to zapomenout, ale nerada bych to fiasko zopakovala. Co byste mi navrhli?

Děkuji

Gábina

Odpověď : Nenuťte syna, aby měl vašeho partnera rád

Dobrý den, Gábino,

 

Mgr. Honza Kaňák, sociální pracovník a terapeut

můžete vyzkoušet níže uvedené nápady, o kterých se často zmiňují jak odborníci na toto téma, tak dospělí, kteří byli v obdobné situaci jako vy.

  • Máte plné právo na to si vybrat partnera, pokud netýrá, či nějak jinak neubližuje vašemu synovi, je to vaše volba. Zároveň to ovšem neznamená, že ho váš syn musí mít rád - nenuťte ho do toho, zkušenosti ukazují, že to příliš nefunguje.
  • Pokud je váš vzájemný vztah vážný, domluvte se společně s Vojtěchem, jakou roli od sebe navzájem čekáte vůči vašemu synovi. Pokud vážný není, či ho tak nevnímáte, můžete také postupovat tak, že minimalizujete kontakty mezi synem a Vojtěchem.
  • Mějte čas, který věnujete jen svému synovi, pokud tedy on bude chtít. Můžete s ním mluvit o tom, co mu přijde nechutné na Vojtěchovi, co mu vadí a co by potřeboval. Samozřejmě není vůbec nutné na vše přistupovat. Zároveň máte plné právo na to jasně synovi říci, že jsou pravidla, která prostě respektovat musí. Respektujte jeho emoce a nenuťte ho, aby měl rád Vojtěcha. Zeptejte se syna, jaký způsob společného fungování doma by mu vyhovoval, a následně společně s Vojtěchem zvažte, co z toho je možné a co nikoliv.
  • Pokud to půjde, zkuste si všichni tři pak společně říci, na jakých pravidlech chování se tedy do budoucna domluvíte.

Všechno výše řečené je ale hodně obecné, a pokud by se situace neměnila, či vás nějak trápila, přišlo by mi fajn využít možnosti rodinné či párové terapie.

Držím palce, ať se máte všichni tři co nejlépe

Honza Kaňák, krizový intervent a terapeut centra Modré dveře

Mají děti právo mluvit rodičům do výběru partnera? Popovídejte si s ostatními v diskusi.

, pro iDNES.cz