Občas je každý rád sám, ale osamělost je horší. Přichází a svírá duši. Někdy si s ní poradíme sami, jindy je pomoc odborníka nezbytná. Snáze se samozřejmě hledají řešení, pokud si uvědomíme, co k našemu pocitu osamělosti přispívá. Každopádně však platí, že sami sebe známe a nejlépe cítíme, co pro sebe můžeme udělat a navíc způsobem, který právě nám vyhovuje.
Odborníci sestavili základní obecné desatero, a to v knize Osamělost, kterou vydalo nakladatelství Grada.
1. Mějte nejbližší rádi jako sebe samé - ani víc, ani méně.
Bude-li to víc, ztratíte sami sebe a časem i toho druhého. Budete-li se zhlížet jen sami v sobě, lidé se nakonec přestanou namáhat, aby vás potěšili.
2. Neupínejte se v životě jen na jednoho člověka či cíl.
Lidé i cíle nás mohou bez vlastní viny zklamat. Pěstujte si proto i ty vztahy a zájmy, které se nezdají úplně nejdůležitější. Až vám ty hlavní selžou, nezůstanete jako kůl v plotě.
3. I zdánlivě samotářská a zcela odtažitá činnost je fajn.
Třeba takové psaní knihy nebo pletení čepic vám může dát pocit sounáležitosti s lidmi - pokud ji s myšlenkou na jiné lidi děláte. A nemusí jít hned o celé lidstvo. Čepici můžete uštrikovat třeba klukovi ze sousedství, kterému zemřela babička.
4. Víra vám pomůže i ve chvíli, kdy se k vám otočí celý svět zády.
Nemusí jít přitom vůbec přímo o víru v boha. Stačí víra ve váš vlastní sen nebo v to, že jste ještě stále schopni někomu něco dát.
5. Když je vám opravdu ouvej, nebojte se to dát najevo.
Všichni jsme jen lidé a můžete být překvapeni, kolik dobrého v nás stále ještě je. Ne všichni jsou narcisové a psychopati, kteří vaší slabosti jen využijí a pak vás bez milosti odkopnou. Lidská schopnost empatie a soucitu je možná v ohrožení, ale stále ještě nevymřela.
6. Nechtějte po lidech, aby byli ideální - ani vy totiž nejste.
Vaše teta vám možná leze na nervy, ale když je doma dusno, můžete u ní přespat, kamarád zapomene sice vždycky na vaše narozeniny, ale každý rok vám nasuší seno pro králíky. Nečekejte, že vaše vztahy budou jako z učebnice nebo hollywoodských filmů.
7. On-line někdy můžete najít docela solidní přátelství a občas i lásku.
Počítejte však s tím, že když to nevyjde, bolí to úplně stejně jako ve skutečném životě. Nespoléhejte na to, že „virtuální aféra“ nemá žádné reálné následky. Praktické možná ne, nicméně srdci je to dost jedno.
8. Ztratíte-li někoho blízkého, dejte si čas, aby to přebolelo.
Jednou to přebolí - ale trvá to dlouho (udávají se většinou dva roky). Během této doby je marné snažit se rozveselit na večírcích nebo se nutit do nějaké extra aktivity. Duše je zraněná a potřebuje si odpočinout - se zlomenou nohou byste také neběhali po horách. Až přijde ten správný čas „vyjít zase mezi lidi“, poznáte to sami.
9. Antidepresiva, ba ani psycholog nejsou lékem úplně na všechno.
V případě nemoci nebo závažného problému je namístě se k nim obrátit. K lidskému životu však patří i trápení, i chvíle osamělosti. Mnohdy je lepší překonat je vlastní silou nebo počkat, až se vyřeší samy.
10. Ty nejlepší věci v životě se dějí, když je nikdo nečeká.
Láska ráda přichází, když už jsme všechno dávno vzdali, a nejhezčí dárky dostáváme, když jsme si je ničím nezasloužili. Život není logický ani spravedlivý. Avšak dokud žijeme, máme naději.
