Rodiče stárnou
Z pratatínků a pramaminek se stal docela nenápadně trend. „Starší otcové se nedají strčit do jednoho pytle,“ vysvětloval pro Deník psycholog Václav Mertin. „Někteří z nich už mají dospělé děti. Když byly malé, tak otcové dělali kariéru a dětem se nevěnovali, teď si to naopak chtějí užít. Jiní teprve teď dospěli do stadia, ve kterém by chtěli mít potomka. Starší otec obecně už má mnohem víc zkušeností, má ale také vytvořené silnější stereotypy než v pětadvaceti. V životě se posunul, některé činnosti už si vyzkoušel a teď ho nebaví, takže dítě ho k nim obtížně přesvědčí.“
Dřív to bezesporu vypadalo jinak. Však si vzpomeňte - kdo neměl před sametovou revolucí ve třiceti dítě, byl považován za outsidera nebo přinejmenším za poněkud podezřelého. Teď je v kurzu pravý opak - nikam nespěchat, co nejvíc si užít, nesvazovat se, případně pořádně rozjet kariéru. Mít prvního potomka v pětatřiceti? Úplně běžná věc.
Každou sobotu
Co musí umět osobní strážce? O čínských Benátkách, DNA pšenice i o Káhiře, čtěte už 9.3. v příloze MF DNES Víkend.
Zatímco ještě v roce 1981 byl průměrný věk prvorodiček téměř 22 let, dnes je to 28,2 roku (v Praze dokonce 31,1). Zatímco v roce 2001 se ženy ve věku 40 až 44 let na celkovém počtu živě narozených dětí podílely pouze z 0,9 %, o 16 let později jejich podíl vzrostl už na 3,7 %. Třeba to na první pohled nevypadá, ale je to významný posun.
„Myslím si, že lidé by měli mít děti dříve, než je dnes běžné,“ míní genetička Koudová. „Proč máme tolik pacientů léčených metodami asistované reprodukce? Protože tu přirozenou reprodukci řada lidí z různých důvodů stále odkládá. A najednou se jim už nedaří počít normálně. U žen je optimální mít první dítě do třiceti, druhé do pětatřiceti. Dnes však řada párů začíná přemýšlet o dítěti až mnohem později.“
