Vědci si dlouho nebyli jisti, zda se novorozenci učí vnímat rytmus v prvních měsících a letech svého života, či zda je smysl pro rytmus vrozený.
Nová studie týmu vědců pod vedením Henkjana Honinga, profesora hudby z Amsterdamské university, a Istvána Winklera z Psychologického ústavu v Budapešti odhalila, že smysl pro rytmus je vrozený a novorozenci jsou schopni vnímat takt.
Novorozencům pustili rock
Studie novorozenců jsou pro vědce vždy velmi náročné, jelikož pár dní staré děti budou sotva nějak reagovat na podněty vědeckých týmů a odborných specialistů.
S pomocí nejmodernější technologie však vědci mohou podrobit zkoumání i den či dva dny staré děti. Studie doktorů Honinga a Winklera se zúčastnilo 14 dětí ve věku 2 až 4 dny pod pečlivým dohledem svých maminek a 14 dospělých dobrovolníků.
Výsledky experimentu jsou založeny na monitorování mozkové aktivity novorozenců při poslechu rockové hudby. Vědci použili přístroj EEG, který je schopný měřit aktuální elektrickou aktivitu mozku pomocí elektrod umístěných na hlavičkách novorozených dětí.
Samodržící ušní sluchátka pak přenášela pravidelný rockový rytmus do uší miminek, a to i v případě, kdy spala. Pravidelný rockový rytmus byl chvílemi přerušen chybějící notou a tehdy přístroje zobrazily reakci v mozcích dětí.
Reakce dětí byly stejné jako u dospělých, kteří poslouchali stejnou hudbu. Novorozenci stejně jako dospělí očekávali určitý rytmus a jejich reakce z překvapení, že se jejich očekávání nesplnilo, zaznamenal citlivý přístroj EEG.
To je podle vědců jasným důkazem, že i dvoudenní miminka dokáží velmi citlivě vnímat rytmus. "Vnímání rytmu je tudíž vrozenou vlastností," usuzuje maďarský psycholog Winkler.
Smysl pro rytmus jako způsob komunikace
"Vědci již dlouho věděli, že plod dokáže zpracovávat zvuky dokonce již tři měsíce před svým narozením. Nicméně výsledky výše zmíněného výzkumu mohou změnit způsob, jak doktoři chápou dětské hudební schopnosti," říká spoluautor studie Istvan Winkler.
Mnoho odborníků dříve věřilo, že rytmus a vnímání hudby se děti naučí od rodičů pomocí ukolébavek a řeči dospělých. Předchozí studie, při kterých nebyla použita tak vyspělá technologie, ukazovaly, že děti jsou schopny rozeznat rytmus až ve věku čtyř až šesti měsíců.
Nové výsledky však dokazují, že rytmus může být vrozená schopnost hluboce zakořeněná v lidském mozku. Sledování rytmu je důležitá součást kulturních činností od sledování rytmu rozhovoru nebo hraní hudby. Honing říká: "Je možné, že děti se rodí se smyslem pro hudbu, protože to pomáhá komunikaci. Rádi bychom zjistili, jaký by mohl být původ hudby. Je hudba jen vedlejším efektem řeči?"
Plod pozná svou rodnou řeč
Někteří odborníci zareagovali na výsledky Honingovy studie negativně a tvrdí, že mladí kritici v Honingově studii se rytmus naučili, ne že se s ním již narodili.
"Děti se totiž mohou učit rytmu od poslechu hudby v děloze, cítit rytmus z matčiných pohybů nebo poslechem tlukotu jejího srdce," říká Nadine Gaabová, pediatrička z Dětské nemocnice v Bostonu.
Reakce Honinga na kritiku doktorky Gaabové ovšem působí docela logicky: "Rytmus je, zdá se, unikátní lidský talent. Naši nejbližší "příbuzní" šimpanzi nejsou schopni rozpoznat rytmus, ačkoli také musí slyšet tlukot srdce své matky v děloze," říká Honing, i když zároveň připouští, že tato otázka zasluhuje podrobnější zkoumání.
Cílem výzkumu nebyla snaha zjistit, zda se má potomek orientovat na hudební dráhu. Doktor Winkler doufá, že podrobnější výzkumy tohoto typu dokáží v budoucnu včas odhalit a signalizovat budoucí problémy dítěte v rozvoji řeči a komunikace.
Pak by bylo možné pomáhat ohroženým dětem již od prvního dne jejich narození. Jiné podobné studie také ukazují důležitost vnímání a používání rytmu u velmi malých dětí. Bylo dokonce zjištěno, že děti jsou již v děloze matky schopny od sebe rozeznat svůj rodný jazyk od cizí řeči.
Doktorka Ann Senghasová, profesorka psychologie z Kolumbijské university, se dokonce domnívá, že hlavním smyslem používání rytmu u dětí je právě schopnost rozpoznat jazyk matky od cizí řeči.
