Ona

Diskuse k článku

Moderní výchova dětí: méně facek, více diskusí

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

24. 10. 2006

Ahojda.

Mam desetiletou dcerku, ktera mi dela starosti. Potiz je v tom, ze pres veskerou snahu o komunikaci se nam nedari najit pricinu problemu - neustale lze, podvadi a nechce jist.

Muzete mi nekdo poradit, jak se s tim vyporadat?

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

26. 10. 2006

Taky jsem ten problém měla. V rozporu s tímto článkem se mi svědčilo jedna častá nečekaná dobře mířená. Lepší, než systématické bití s přivazováním, nebo třeba hodinové klečení na tvrdém lině (to moc nefunguje, navíc vaše podvodnice by podvádělai v kleku že by si sedala na paty, když by jste se na ní zrovna nekoukala). Dítě musí mít respekt.

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

26. 10. 2006

A nemela moc volnou vychovu,pokud nejaka byla?

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

9. 1. 2007

Deset let je věk, kdy dívky vstupují z prepubertálního stadia do puberty, neboli dospívání. Toto období je pro tyto lidské bytosti velice náročné asi o něco těžší, než pro samotné rodiče. Nyní se dostavují na scénu hormony (zde hlavně estrogen), růst určitých partií, vyhledávání opačného pohlaví a tací rodiče mírně ztrácejí na autoritě. Zde hraje významnou roli zda je dítě jedináček, umění si odříkat, Vaše autorita, apod. Když to shrnu, vyjde rada: Vychovávat s láskou (nikoli tzv. opičí), přestože si jí nevšimne, nebo si jí neváží a hlavně nechávat tomu dítěti "otevřené dveře" ať provede cokoli" Doporučuji knížku od MUDr Zdeňka Matějíčka Po dobrém nebo po zlém (na pedagogických školách povinná četba) Více informací přes Mail.

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

17. 10. 2006

Je mi 13. Věk 8 až 11 jsem strávila v U.S.A.  Nemám pocit že by mé rodiče nějak ovlivnoval moderní styl

výchovy. Občas facka, celkem málokdy, trocha domluvy, v podstatě od věku co to jde se věci prostě dějí, a pokud ne spravne, teprve potom se to řeší.

A k sprostým slovům, já i kamarádky používame spíše ty slabší, p***l, h***o, d***l. Nikdy  bychom neřekli třeba p**a.Jsme 4 děti, bohužel z výchovy v věku 2-5let si toho příliš nepamatuji.

Kde berete ty informace o výchově v zahraničí? V americe, uznávám byli některé děti nevychované ale byli i normální rodiny.

A hlavně, myslím si že výchova každého dítěte je na rodičích, a na každé dítě platí něco jiného.

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

18. 10. 2006

to neznám...

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít
Reklama

20. 10. 2006

de*il;-)

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

20. 10. 2006

to není sprosté slovo, to je diagnóza

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

26. 10. 2006

Jo,to jsem nevedela,je mi teprve 12let.:-D

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

7. 10. 2006

Dotaz: Mame 2,5 letého syna. Občas musíme řešit jeho záchvaty vzteku, když není po jeho. Zkoušíme mu všechno vysvětlovat a řešit v klidu, ale veškeré argumenty jsou k ničemu, protože řve a vzteká se. Někdy dostane i na zadek, ale nic moc se tím nevyřeší. Poradte prosim co delat? Zkouším i metodu co jsem viděl v tv. Když se moc vzteká ,tak ho vzít do náruče,pevně ho opatrně obejmout(sedim).A vydržet dokud se neuklidní. Přitom mu říkám ,že ho mame rádi,ale že nesmí zlobit a co udělal špatně.     

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

12. 10. 2006

Předem si rozmyslete,co mu povolíte a co ne.Jednotný by jste měl být s manželkou,aby dítě vědělo,kde má hranice.

Pak pokud něco požadujete, trvejte na svém,nesmíte ustupovat.Nejhorší je mu ustoupit,aby jste už měl klid.Pokud jednou povolíte záchvatu bude to zkoušet znovu,nebo se bude vztekat ještě víc abyste povolila.Samozřejmě,když tak dosáhne svého,bude to dělat příště zase.Pokud to půjde vyvarujte se zbytečným konfliktům. Chce to hlavně důslednost,ale když má 2,5 roku začíná si prosazovat svoje. Samozřejmě záleží jakou má dítě povahu,pokud je dítě hodně živé nedivte se ,že se takto projevuje.

Někdy je lepší zachovat klid,dítěte si nevšímat a pak počkat až se uklidní a vše mu vysvětlit.

Věřte,že jsem si to taky prožila,chce to pevné nervy,tak držím palce.

Jak dítě povyroste,tak to taky přejde,ale důslednost se vám vyplatí,že to co říkáte myslíte vážně,aby vás poslouchlouchalo.

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

12. 10. 2006

Ono záleží,co dítě udělá.Pokud opravdu zlobí,třeba nějakému dítěti něco udělá,jde ho poslat třeba do rohu místnosti a tam aby stálo,nebo sedělo a přemýšlelo o tom,co udělalo,až se uklidní,tak mu vysvětlit a musí slíbit,že bude hodné.Pokud by chtělo utíkat,tak ho tam přidržet.To není jako na hanbě,jen aby přemýšlelo.

Říct mu,jak by se tobě líbilo,kdyby Ti někdo bral hračky a bouchal po hlavě apod?To by tě hodně bolelo a pak by jsi plakal.Pak může odejít si zase hrát.

Pokud třeba v obchodě vyžaduje něco koupit,tak neustupovat.Prostě,když mu 2x neustoupíte,příště už řvát nebude.Když dcera zlobila vymyslela jsem odměnu,že večer bude mít vykládané 3pohádky,pokaždé když zlobila,to se nedělá, nebo budeš mít jen dvě atd.Vždy alespoň jedna zbyla.Nebo za každý den bez zlobení se může nalepit malá samolepka a pak když je třeba 5,tak koupit něco malého,aby to byla motivace,třeba bonbonek.

Hlavní je dítě odměnit,pokud je hodné,chválit ho.Na každé dítě platí něco jiného.

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

12. 10. 2006

Omlouvám se za chyby.

Někdy děti zlobí,protože se nudí,dejte mu něco dělat,třeba kreslení,skládání,nebo pomáhání(třeba utírat prach),nebude mít čas na to aby zlobilo.Hodně si s ním hrejte,tak pozná že ho máte rádi.Někdy taky dítě zlobí,protože chce upoutat na sebe pozornost.

Děti se hodně učí napodobováním,pak se třeba nedivte,že třeba hází pískem,když to vidělo.Záleží s kým se schází.Pokud se bude stýkat třeba s dítětem,které mu bere hračky,bude mu taky brát hračky,pokud mu nevysvětlíte,že se to nedělá.Některé děti třeba ani nechtějí půjčit hračku.Jinak se podívejte na www.rodina.cz tam se řeší taky problémy,ale hlavní je,když je dítě zdravé,ostatní se dá řešit.

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

9. 1. 2007

Publicista Pavel Kábrt praví, že chcete-li pro své dítě to nejhorší, vyvarujte se fyzických trestů. Dle Vašeho popisu soudím, že zde již nic jiného než fyzická mírná (výchovná) lekce nepomůže. Do čtyř let se buduje povaha jedince, pak je již výchova v zásadních charakterových rysech velmi obtížná, pokud vůbec možná. Pokud trestat, pak jen čistě vyjímečně a není-li jiné řešení (Váš případ). Dítě rudé vzteky absolutně nereflektuje nějaké vysvětlování a v tu chvíli Vás bere jako nepřítele, jehož odstranění mu pomůže k větší samostatnosti. Tento prostor mi nestačí, proto mi napište na Mail a pak Vám mohu více poradit.

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

17. 9. 2006

nejsou potřeba pohlavky.Kdo se tím řídí nemá problém a má pohodovou rodinu.

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

14. 9. 2006

Příkladem takové moderní výchovy dětí je Celtic, Jekal a další zdejší experti.

Moderní to možná je, ale je to správné?

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

17. 9. 2006

To chceš říci,že jsou to teprve pubescenti?

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

14. 9. 2006

vice facek,mene diskusi - mene spratku.Rath,Paroubek,Topolanek,Ivan Langer.Ti vsichni jsou idealem jak vychovat ty nejlepsi osobnosti.

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

17. 9. 2006

Tak u těchto jedinců skutečně ještě platilo,škoda rány která vedle padne.Buhužel padla vedle dost často.

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít
Reklama

14. 9. 2006

méně facek, více diskusí = více spratků

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

14. 9. 2006

a ještě je zkazit, to se pak nepohoršujme nad tím, že vymíráme numericky i morálně.

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

14. 9. 2006

¨Když pětileté děcko něco chce a začně vzteky fialovět a kopat, tak není prostor na diskuzi. Musí se stanovit určité mantinely. Já nejsem zastáncem bití, ale mám dva syny, jednomu je 14 a druhému 12, a diskutovat se s nimi rozumně dalo až tak od 11 let. Malé dítě musí mít vedení od dospělého a ne ho nechat aby si vybíralo co chce a co ne a dospělý se pak mohl přetrhnout aby mu přáníčko splnil. Co ten dospělý potom bude dělat za pár let, až si začne vybírat náročnější záležitosti, které už tak lehce splnit nepůjdou.;-) 

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

14. 9. 2006

fyzické tresty ano,ale pouze jako poslední a pokudmožno výjmečný trest....

moje matka doma vládla pevnou rukou - ano, jsem zřejmě velmi slušně vychovaná holka, která třeba jen při pomyšlení na to zapéct školu měla mžitky před očima, dobře jsem se učila, poslouchala, nedělala blbosti...

ale k čemu mi to je, když mám na dětství jen špatné vzpomínky, jsem nesebevědomá a introvertní a své matky se bojím jak kříže a nenávidím ji ? že náš vztah byl ukončen mými osmnáctými narozeninami, kdy jsem zmizela a od té doby jsem ji potkala ( a to čistě náhodou) maximálně u babičky na vánoce???

příliš časté fyzické tresty, které navíc nejsou plně vysvětleny ( proč, za co, jak je to správné atd.) jsou jen ubíjením dětské osobnosti....

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

14. 9. 2006

To mi je líto. Je to ale ukázka extrému. Stejně jako je extrémem rezignovat na výchovu a o všem jen brebentit.

Nechci být vlezlý, ale podle tvého popisu to na mě dělá dojem, že vaši asi nežili spolu, že? To bývá pro matky nejhorší situace, když musí být doma mámou i tátou.:-/

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

14. 9. 2006

táta se odstěhoval když mi bylo patnáct, ale aby uživil rodinu, jezdil na montáže třeba i na 3 týdny v kuse, pak víkend doma....

bylo to hlavně v tom, že matka byla mladá bréca, která si uhnala děti aniž by na to byla připravená a nedokázala se vyrovnat se svou úlohou, a tak nás bila a táta většinou nic nevěděl ( ne každá rána udělá modřinu :-(( )....

když jsem byla starší a zašlo se to projevovat ( stěžovala jsem si že mě bije) snažil se mě bránit, ale matka byla fakt poděs, a když odjel, dala mi to sežrat o to víc....

asi to v sobě budu mít do konce života a nejvíc ze všeho se bojím toho, že se ve mě projeví jednou "její geny" a udělám svému případnému dítěti to samé....

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

14. 9. 2006

Neviděl bych to tak černě. To nejdůležitější je uvědomit si chyby svých rodičů a nedělat je sám. V tvém případě to vidím pozitivně, protože ty sama už víš co nechceš. A to je to nejdůležitější.

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

14. 9. 2006

neco se projevi, neco budes delat presne opacne - prave proto. ja jsem dostal od sveho otce asi 2-3 facky - takove ty jak druhou chytnes o zed. pak mu to matka zatrhla - ridila se heslem: porodila jsem zdrave deti, tak z nich nechci mit mrzaky. to ve me zustalo - nikdy bych zadne dite neuhodil do hlavy (az na vychovny pohlavek, ale to neni zadna rana a i to se snazim odnaucit - jenze v dane situaci to obvykle byva nejrychlejsi ;) takze ti drzim palce, at to zvladas.

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

14. 9. 2006

jj, to znám, facka že druhou chytíš o zeď a unás doma ještě třetí o zem.... :-)

ale pravda je, že jsem svému příteli jednou řekla, ža až budeme mít jednou děti a já se pokusím je bez vážného důvodu uhodit, ať mi tu ruku zláme...možná trochu s nadsázkou, ale je to tak, abych se z toho případného zatmění mozku rychle probrala ( protože matka často vypadala jako smyslů zbavená, když mě bila)

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

14. 9. 2006

.. no rekl bych ,ze si nekdo pletl ,fyzicky trest s fyzickou likvidaci..:-/

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

14. 9. 2006

ono fyzicke tresty by se mely pouzivat pouze primerene veku... jakmile dite zacne brat rozum (chodit do skoly), tak uz by melo byt natolik "vychovane", ze fyzicke tresty nejsou potreba (resp. vyjimecne) - pak uz se da pouzivat i jina motivace.

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

14. 9. 2006

co si pamatuju, první výprask asi kolem školky ( ale na spoustě fotkách z raného dětsví jsem uplakaná), naposledy těsně před osmnáctými narozeninami (za špatný střih kalhot)

dneska už je to spíš k smíchu než k pláči......

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

14. 9. 2006

vubec si nedokazu predstavit fyzicke tresty po puberte - ne ze by si to nezaslouzili, ale to uz pak neni vychova, resp. spatna - resit veci silou a bolesti.

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

14. 9. 2006

víš jak, když mlátíš dítě celý jeho život, tak se ti bránit v dospělosti z ničehonic nezačne...jinak puberta? haha, co to je??neměla jsem šanci...

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

14. 9. 2006

Pokud se dítěti chci skutečně naplno věnovat, tak musím být trpělivý ve vysvětlování, zdůvodňování, argumentaci. Dítě není blbý a pochopí co chci.

Pokud chci aby něco udělalo resp. nedělalo tak ne že když neposlechne tak dítě seřežu, ale dávám mu na výběr možnosti které vedou k cíli jaký si určím já a dítěti zůstává pocit že se SAMO rozhodlo.

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

14. 9. 2006

Jé ty jsi ale psycholog(žka), Tvoje dítě je geniální, máš ho vůbec?

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

14. 9. 2006

Nejsem psycholožka, jsem technik. Dítě mám a budeš se divit, funguje to.

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

14. 9. 2006

A jak je děťáko staré, smím-li se zeptat?

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

14. 9. 2006

3 roky

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

17. 9. 2006

:-( 3 leté dítě seřežeš.Tak to si borec.

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

18. 9. 2006

Přečti si pořádně na co reaguješ.

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

14. 9. 2006

jasne... a kdyz pojedete na oslavu narozenin k prarodicum a dite nebude chtit, tak do nej budes 2 hodiny hucet (coz je dle meho nazoru psychicky teror s mnohem vaznejsimi nasledky nez placnuti po zadku), prijedete pozde a energie uz taky nebude nazbyt. a to nemluvim o pripadech, kdy je potreba stihnout vlak, letadlo nebo se proste kamkoliv dostat na cas.

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

14. 9. 2006

Nebudu do něj dvě hodiny hučet "jedeme k prarodičům", ale dám mu na výběr ze dvou činností, které vedou k tomu že odjedeme. Neboj, dítě si jednu z možností vybere, chce se samo rozhodovat. Je jen na tobě co mu dáš na výběr.

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

14. 9. 2006

Tak mi dej příklad. Problém je v tom, že dítě nechce jet třeba k lékaři a za 5 minut Ti jede autobus, vlak apod.

P.S. Nepiš, že jezdíte autem

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

14. 9. 2006

např. Pomůžeš mi s mým baťůžkem nebo si vezmeš na cestu svůj? Chceš jít touhle cestou nebo proběhneme tudy?

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

14. 9. 2006

No a výsledek je jakej? No nevím,jestli by Ti 5 minut stačilo. A jinak nechápu, jak těmito otázkami docílíš toho, aby s Tebou umanuté dítě šlo

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

14. 9. 2006

Dvě možnosti?

První: "Když pojedeš, tak ti koupím ..."

Druhá :"Pojedeš a nebudu s tebou o tom diskutovat. Stejně tě do toho auta nacpu a ještě dostaneš na zadek."

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

14. 9. 2006

nebo tak ;)

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

14. 9. 2006

To znám,švagrová mi říkala jak neteř(4roky)se nechtěla vysmrkat.Tak ji řekla vysmrkáš se u dveří,nebo u okna?Na některé děti to třeba funguje.

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

14. 9. 2006

tak to nevim... pripadne se jedna o tupe dite, kdyz nepochopi takhle pruhlednou lest. ja osobne tohle neresim (neptam se, pouze oznamuji a mam klid - dite pak pozna, kdy ma prostor a kdy ne), ale znam lidi, co s tim problemy maji - jak to dite presvedcit...

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

14. 9. 2006

Já taky nemám problém,záleží jak se vede dítě od malička.

Brácha má dceru 9let a je to hrůza,od malička se ji ptali co by chtěla,pořád to probírali a teď vůbec neposlouchá.Než někam jdou,vybírá si co si vezme na sebe půl hodiny.Od malička se jí ptali-jaké chceš kalhotky,ponožky,pak řvala,že chce sandály v zimě apod.Stejné s jídlem-co by si chtěla atd.Půjdeme ven?

Mám dítě o 3,5roky mladší a je rozumnější.

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít