Vizitka:Markéta Šichtařová (36) vystudovala VŠE v Praze. Po stáži v ČSOB pracovala jako hlavní ekonomka banky Volksbank CZ. V roce 2004 založila nezávislou analytickou a konzultační společnost Next Finance s.r.o. zabývající se prognózami finančního trhu a makroekonomiky. Společnost byla několikrát oceněna za přesnost prognóz. V letech 2006 až 2007 působila jako poradkyně ministra financí ČR. Pravidelně píše na svůj blog na iDNES.cz, v roce 2011 byla zvolena blogerkou roku. V roce 2011 s manželem natočili klip Nechceme se pást, který kritizuje druhý pilíř penzijní reformy, a vydali knihu Všechno je jinak aneb Co nám neřekli o důchodech, euru a budoucnosti. V červnu 2012 to byla nejprodávanější kniha v Česku. Loni vydali další knihu Nahá pravda aneb Co nám neřekli o našich penězích a budoucnosti. Kniha se již v prvním měsíci po vydání stala bestsellerem. Je provdaná za Vladimíra Pikoru, mají spolu tři děti. |
"Samozřejmě jsem měla jasně daná pravidla, za jakých bych odjela do porodnice. Třeba kdybych měla zakalenou plodovou vodu, srdeční ozvy by byly mimo normál a podobně," říká v pondělním rozhovoru pro magazín Ona Dnes Markéta Šichtařová.
Co vám vadí na porodnicích?
Když jsem se poprvé rozhodovala pro porod doma, moje důvody byly z dnešního pohledu ne vyloženě hloupé, pořád si za nimi stojím, ale trochu plytké. Vycházela jsem ze správné úvahy, že při porodu je důležité, aby žena nebyla nijak rušena, aby se jí nikdo neptal, jak se bude dítě jmenovat, nekřičel na ni, aby tlačila, protože každý savec je nastavený na porod v klidu. V opačném případě se mu vyplavují stresové hormony a porod se zastavuje. Já jsem navíc člověk, který je zvyklý rozhodovat sám o sobě, a opravdu mi nedělá dobře, když mi někdo říká, co mám dělat. Byla jsem na chování porodnického personálu nabroušená.
Měla jste konkrétní špatnou zkušenost?
Měla, z těhotenství. Vadilo mi, jak se ke mně personál v různých zdravotnických zařízeních choval. Řekla jsem si, že tam se nevrátím, protože jsem ten případ, pro který bude bezpečnější rodit v klidu doma. A na tom si pořád trvám.
V čem jsou zpětně ty důvody plytké?
Po prvním porodu, po tom prožitku, který byl úžasný, jsem se o věc začala zajímat mnohem víc a došla jsem k daleko hlubšímu názoru na celou tu věc. Porod musí být bezpečný nejen pro ženu, ale psychicky příznivý i pro děťátko.
Co to znamená?
Při těhotenství, porodu i kojení se vylučuje celá řada hormonů, ale jeden z nich je zvlášť podstatný – oxytocin. Hormon odpovědný za pocity štěstí, lásky, náklonnosti. A úplně největší množství ho žena vylučuje ve chvíli, kdy se dítě narodí a je ještě na pupeční šňůře. Vystresovaná žena však ten hormon nemá v optimálním množství, nemůže tedy přejít ani do dítěte. Další věc je, že když je po porodu strčené pod sprchu, změřené, natažené z prenatální polohy do polohy, která se sice líbí lékařům, ale jemu ne, je to pro něj šok. Všimněte si, jak čerstvě narozené děti mají na fotkách násilně zavřené oči, jak se brání před světem.
Jak by to tedy podle vás mělo být?
Dítě by si maminka měla okamžitě po porodu vzít k sobě, mělo by zůstat schoulené, přiložit je k prsu, aby sálo. Oxytocinem je zasažené z obou stran - z mléka i z pupečníku. Pak nápadně často ani nepláče. Do podvědomí si ukládá, že svět je docela fajn místo, kde jsou na něj hodní. A tohle považuju za naprosto fundamentální nedorozumění dnešní medicíny, která všechno měří na kila a délku, ale nechápe, co to dělá s psychikou dítěte.
