Manželky slavných: Jarda je energeticky silný, říká Iveta Dušková

  8:59aktualizováno  8:59
Na schůzku přišla Iveta Dušková z hodiny španělštiny. Učí se ji kvůli peruánské holčičce Mayumi, kterou s manželem Jaroslavem finančně podporují přes nadaci Inka. Děti jí tak nějak prostupují životem.

Iveta Dušková - herečka a divadelnice | foto: Dalibor PuchtaiDNES.cz

Píše pro ně hry, hraje pro ně divadlo. Ve třiačtyřiceti se z ní stala „hlídací babička“ a její hra o malém indiánském chlapci láká do klubu Lávka stále více diváků.

Původním povoláním je herečka, vystudovala DAMU. Publikum si ji může užít hlavně v komornějších představeních, jako je Král Ubu nebo Tonka Šibenice v divadle v Řeznické. Herecké umění dokonce šest let vyučovala na vyšší odborné škole v Praze. „Co mám učit, já hledající, já pochybující?“ Odpověděla prý tehdy na nabídku. Nakonec se rozhodla, že svým žákům pomůže pátrat po vlastním já. „Hned na začátku jsem jim řekla, že z nich nebudu dělat slavné herce. Vždyť každý rok jich ze všech hereckých škol vyjde asi stovka!“

Hledání sebe sama

Její manžel Jaroslav byl kromě jiného také pedagog, vyučoval autorské herectví a improvizaci. „Jenže on je energeticky hodně silný a pak byl problém, že někteří slabší jedinci se na něm stávali závislí. Já nejsem tak charizmatická, takže jsem se pro své studenty nestala žádným guru. Vštěpovala jsem jim, že si svou cestu musejí hledat sami. Ať si dělají divadlo, jaké chtějí, ale vždy je nutné vědět proč a stát si za tím,“ vysvětluje drobná hnědovlasá žena, které kdysi někdo řekl, že je Indiánka a její muž zase Seveřan.

O závislosti na svém slavnějším a pracovně vytíženějším manželovi ví své. „Ano, prošla jsem si tím a Jarda to také cítil. Nelíbilo se mu to. Důležité je uvědomit si to, začít dělat vlastní věci a nehledět na to, co si jiní lidé myslí,“ míní Iveta. Právě díky nabídce ze školy herectví se „k sobě znovu vrátila“.

„Člověk se sám sobě začne vzdalovat, hlavně když se s někým srovnává. Dřív jsem koukala na kolegyně a říkala jsem si: ‘Jé, oni hrajou a já nic nedělám.‘ Nebo když měl Jaroslav víc práce a já jsem si připadala k ničemu. Vzdalujete se sobě ve chvíli, kdy  začnete pochybovat o té podstatě tam uvnitř. Pro mě je nejdůležitější věta ‘Taková jaká jsi, jsi dobrá’. Prostě se přijmout se vším, co ke mně patří: chybami, pochybnostmi, zlostí... Jakmile jsem tohle udělala, tak se odblokovala nějaká energie a člověk potom nevěří, že stačilo tak málo.“

Babičkou být ještě nechtěla

Teď, v šestačtyřiceti letech, vypadá Iveta Dušková vyrovnaně a spokojeně. Pozitivní „síla“, kterou už neprosí o pomoc, jako když byla malá, ale nechává ji sebou protékat, z ní opravdu září. Když zrovna nevede amatérský divadelní soubor, nehraje nebo nepíše, tak hlídá dvě malá vnoučátka Tatianu a Tobiáše, pečuje o zahrádku, čte si.

S Jaroslavem Duškem má dvě děti, dvaadvacetiletého Martina a devatenáctiletou Agátu. Starší syn za rodiči před více než třemi lety přišel s tím, že jeho přítelkyně čeká miminko. Obrečela to. Doufala, že bude studovat, mít dítě v devatenácti je dneska prostě brzo. Kromě toho se nedávno sama zbavila mateřských povinností a najednou „šup ho babička“.

„Jarda to přijímal daleko snáz. Mně Martin pořád připadal jako dítě, nahoře měl ty legopanáčky a autíčka. Ale pak, když se narodila... ty děti vás dostanou.“ Svého syna si dnes Iveta nemůže vynachválit, otcovství prý zvládá skvěle. Dcera Agáta ještě potomky neplánuje. „Je víc svá, po Jardovi. Zatím nemá žádné konkrétní plány, ale myslím, že bude hodně cestovat.“ Všichni spolu nyní žijí v domku v Černošicích.

Věci k nám mají přijít samy

Poslední květnovou neděli poběží na obrazovce České televize kabaretní pořad, který Iveta napsala. A není první. Úspěch slavil například její hudební seriál pro děti Veselá nauka Klauníka Notíka. Napsala ho „na tělo“ svým kamarádkám Petře Bílkové a Vandě Hauserové.

„Pamatuji si, jak mě kdysi odrazoval ten školometský styl hudebních škol, a chtěla jsem pro děti vytvořit něco přístupnějšího,“ vzpomíná. Z Petry se tedy stal hudební klaun, který si povídá s klavírem, a z Vandy slečna Písnička. Veselou a pohádkovou formou tak vysvětlují dětem, co je to nota celá, rytmus... „Moje vnučka to sjíždí jako drogu,“ směje se Iveta.

S Petrou Bílkovou hraje i v představení Škola malého stromu, které vzniklo podle stejnojmenné knihy a uvádí ho pražské divadlo Lávka. Hlavní postavou je indiánský chlapec. „Když jsem asi před deseti lety tu knížku četla, měla jsem obrovskou chuť ji zdivadelnit. Asi čtyři roky jsem si na to netroufla, všichni mi totiž tvrdili, že to nejde, že je to spíš na film. Potom jsem potkala Petru a najednou to šlo.“

Když Iveta Dušková tvoří, miluje dobrodružství. Často začne zkoušet a ještě nemá u hry hotový konec. Ráda nechává věci, aby k ní přicházely samy, jak v umění, tak v životě. Svět chce ale vidět bez příkras. „Mám ráda myšlenky Anthonyho de Mella. Říká, že člověk má být bdělý a dívat se na věci tak, jak jsou. A když vás potká něco špatného, tak se zkusit zamyslet: ‘Proč se  to stalo? Co mi to sděluje?‘, ale ne se sebelítostí či s pocitem viny. Ale s pochopením, že to ‚špatné‘ možná může být  dobré,“ odmlčí se. „Je to krásná filozofie, a hlavně osvobozující.“

Autoři:

Vánoce

Advent se pomalu blíží a spolu s ním nákupy vánočních dárků i pečení vánočního cukroví. Za vánoční atmosférou můžete vyrazit na vánoční trhy ve vašem okolí i do zahraničí.

  • Nejčtenější
Premium

Patříte mezi ty šťastné? Sedm znaků, že máte opravdu kvalitní vztah

Být šťastná po boku toho druhého, nic neřešit, nehádat se. Ideální, co říkáte? Harmonické soužití, kdy si partneři...

Když má máma křeče, není co jíst, říkají děti. Budou mít nový domov

Když se maminka klepe v křeči, bojím se, že umře, přiznal osmiletý Honzík. Jeho sestra Ivanka dodává, že jejím...

Jsme promiskuitní, nebo jen hledáme lásku? Kolik partnerů je už moc

Když je vám přes třicet a jste nezadaná, pravděpodobně už se ve vaší posteli vystřídalo větší než malé množství mužů....

Původně měla ženy osvobodit, teď se mnohé cítí lépe bez podprsenky

Některé ženy se rozhodly, že už nebudou nosit podprsenku. Jejich volba následovat hnutí „no bra“ vychází z potřeby...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Kdepak brýle. Hnědé oči, velká prsa a husté ochlupení značí inteligenci

Kdysi se věřilo, že ten, kdo má vysoké čelo a brýle na nose, je chytrý. Dnes vědci přisuzují tuto roli jiným „důkazům...

Premium

Test kebabů: Hovězí maso, které nedávno ještě kdákalo, i nadměrné množství soli

Orientální kebab by mohl být zdravější alternativou smažených hamburgerů a hranolků. Jenže to by musel být připravován...

Premium

Tajemství zdraví je ukryto v mezilidských vztazích, tvrdí psycholog Ptáček

Jakým způsobem žijeme a přistupujeme ke svému okolí, máme vlastně z velké části předurčené. Ovlivnit nás může nejen...

Premium

Nikdo dodnes neví, kolik těch holek zůstalo zakopaných. Starosta Dubí vzpomíná

„Devadesátky“ a přelom tisíciletí byly v Dubí na Teplicku divoká léta. Řádili tu pasáci prostitutek a mafiáni. Město se...

  • Další z rubriky
Premium

Dokonce i domácí násilí. Ženská sukně schová všechno. Dnes i před sto lety

Vejde se toho pod ni docela dost. Rodinné poklesky, dluhy, nevycválané děti, a dokonce i domácí násilí. Heslo našich...

Premium

Nejela jsem dobývat svět, spíš se schovat, bilancuje Martina Formanová

Poslední dva roky se spisovatelka Martina Formanová musela vyrovnávat s řadou životních ztrát. Loni umřel její manžel...

Nebuďte ostuda. Dejte si pozor na nástrahy vánočních večírků

Zanedlouho vypukne sezona vánočních firemních večírků. Jedni jsou nadšeni, druzí na mejdan půjdou z donucení. Ať tak či...

Týdenní horoskop pro ženy všech znamení od 18. do 24. listopadu

Týden začíná a hvězdy vašemu znamení mohou pomoct k tomu, abyste následující dny nejen zvládla, ale také si je užila....

Najdete na iDNES.cz